Ceny zemědělské půdy mírně rostou, více však zdražují nájmy

Praha 6. srpna (ČTK) - Prodejní ceny zemědělské půdy v Česku v posledních letech mírně rostou, zdaleka však nedosahují úrovně ve většině západoevropských zemí. Výrazně rychleji se zvyšuje nájemné za zemědělskou půdu, vyplývá z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství (MZe). V důsledku historického vývoje přitom na 80 procentech polí, luk a pastvin v Česku hospodaří nájemci, nikoliv vlastníci. Podíl pronajaté půdy na celkové ploše je po Slovensku v českém zemědělství nejvyšší ze všech zemí EU.

Zatímco v roce 2000 platili nájemci za hektar zemědělské půdy v průměru lehce přes 500 korun ročně, loni to podle odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) bylo již více než 1500 Kč. Zájem o zemědělskou půdu vzrostl v souvislosti se zavedením dotací vyplácených na hektar. V posledních letech poptávka stoupá také v důsledku zvýšeného pěstování energetických plodin. Cena státní půdy prodávané Pozemkovým fondem vzrostla ve stejném období zhruba o třetinu na loňských 72.000 korun za hektar.

Obchody s půdou mezi soukromými subjekty nejsou v Česku systematicky sledovány. Výběrové šetření prováděné každoročně v pěti okresech však také potvrzuje růst cen. Mezi jednotlivými regiony jsou ovšem velké cenové rozdíly. Zatímco například v okrese Praha-východ byla v roce 2010 průměrná cena 271.000 korun za hektar, na Klatovsku to ve stejném roce bylo 48.700 Kč.

Pokud není půda kupována se záměrem na ní hospodařit, ale například ke stavebnímu využití, jsou ceny až několikanásobně vyšší. Celkově v Česku v posledních letech změní svého majitele ročně v průměru dvě až tři procenta z celkové rozlohy zemědělské půdy.

Výraznější růst cen zemědělské půdy v Česku brzdí podle MZe především rozdrobenost vlastnické struktury. Nějaký zemědělský pozemek v současnosti vlastní více než 2,5 milionu osob. V naprosté většině však majitelé pozemku na své půdě nehospodaří, ale pronajímají pozemky zemědělským podnikům. Konkrétní pozemky jsou navíc často obtížně dohledatelné a špatně přístupné, což komplikuje možnost jejich dalšího užívání.

Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy přibývá spekulativních nákupů zemědělské půdy za účelem dalšího prodeje. "To může v budoucnu významně ohrozit existenci zemědělců na této půdě hospodařících," podotkl.

Zástupci zemědělských organizací se přes četné názorové rozpory shodují na tom, že by bylo dobře, pokud by podíl zemědělců hospodařících na vlastní půdě vzrostl. "Určitě je důležité, aby byl podíl vlastní půdy v obhospodařování vyšší. Minimálně se ten, kdo půdu koupí, většinou mnohem lépe stará o její kvalitu," řekl ČTK předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Podle něj by tak například ubylo problémů s erozí zemědělské půdy.

MZe ve spolupráci s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF) a nevládními agrárními organizacemi nyní připravuje nový program, v jehož rámci by při nákupu nestátní zemědělské půdy mohli farmáři ročně získat podporu až 200 milionů Kč.

Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) vznik nového programu zdůvodnil snahou posílit vlastnický vztah k půdě. Vysoké procento pronajaté zemědělské půdy má podle ministerstva nepříznivý dopad na její kvalitu. Roční ztráty z nezodpovědného nakládání s půdou odborníci odhadují na zhruba čtyři miliardy korun.

Kromě eroze jsou dlouhodobým problémem v Česku také masivní zábory zemědělské půdy pro jiné, nejčastěji stavební účely. Stát proto od loňského roku po téměř 20 letech zvýšil poplatky za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Několikanásobně dražší je od té doby zejména vynětí těch nejkvalitnějších půd. Podle ministerstva patrně také v důsledku této legislativní změny kleslo loni mírně tempo záborů na necelých 12 hektarů denně. Do jaké míry je pokles dán spíše aktuálním ekonomickým útlumem a snížením stavební činnosti, není však jasné.

Zdroj: ČTK