Plochy se zeleninou po loňském růstu asi klesnou, ceny jsou nízké

Praha 8. června (ČTK) - Pěstební plochy zeleniny v Česku letos po loňském růstu nejspíše opět mírně klesnou. Na dotaz ČTK to uvedl tajemník Zelinářské unie Čech a Moravy Radovan Tůma. Kvůli poklesu výkupních cen zeleniny v důsledku aféry s bakterií E.coli a loňské nadúrody letos zelináři patrně osevní plochy nerozšíří, přestože poptávka po domácí zelenině roste. Loni po tříletém poklesu pěstební plochy vzrostly o 13 procent na 9696 hektarů.

"Rok 2011 byl pro pěstitele velice nepříznivý. Po celou dobu sklizňového období působila na ceny zeleniny řada nepříznivých vlivů," řekl Tůma. Panika kolem šíření nebezpečné bakterie E.coli učinila některé druhy zeleniny téměř neprodejnými a zelináři ji museli začít likvidovat.

Střevní epidemie šířená bakterií E.coli si loni v Evropě vyžádala životy nejméně 49 lidí, skoro všichni zemřeli v Německu. Za zdroj nákazy byly nejprve označeny španělské okurky, nakonec se však ukázalo, že jím byla z Egypta dovážená semena.

Příznivé počasí loni navíc způsobilo nadúrodu zeleniny v Česku i okolních zemích, které do Česka začaly vyvážet své přebytky a ceny se již nezvedly na úroveň před aférou. Například kilogram rajčat se v roce 2010 prodával za 32 korun, loni v červenci spadla cena až na 12 Kč, letos koncem května stál 27 korun.

Jako pozitivní dopad krize naopak pěstitelé hodnotí fakt, že se spotřebitelé začali více zajímat o původ zeleniny a poptávka po lokálních výpěstcích začala růst. Zvyšuje se také zájem o zeleninu vypěstovanou v takzvaném systému integrované produkce, při němž je oproti klasickému způsobu pěstování výrazně omezeno použití hnojiv a pesticidů. "Metody využívané při hospodaření v rámci tohoto systému jsou také šetrnější k životnímu prostředí," podotkl Tůma. Zákazníci v obchodech tuto zeleninu na první pohled poznají. Je totiž označena ochrannou známkou IPZ.

Brzký začátek jara letos umožnil pěstitelům zakládat první porosty raných druhů zeleniny v polovině března. Některé z nich však následně poškodily přízemní mrazy v první polovině dubna a začátkem května. "Poškozeny byly rané výsevy mrkve, petržele, výsadby košťálovin," upřesnil Tůma. Na Moravě pěstitelům pomrzly také okurky, tykve a papriky.

"Poškození jsou pouze lokálního charakteru, a tak budou moci pěstitelé z ČR plně uspokojit poptávku zákazníků po většině druhů zdravé a chutné zeleniny," uvedl Tůma. Pěstitele trápí také sucho, ovšem většina z nich je vybavena závlahovým zařízením, a tak mohou vláhu doplňovat podle potřeby.

Tuzemští profesionální pěstitelé zeleniny loni podle odhadů zelinářské unie sklidili takřka 295.000 tun zeleniny, meziročně o 60 procent více. Zelináři loni také o více než desetinu rozšířili plochy pěstované zeleniny a přálo jim také počasí.

Česko má u obchodu s čerstvou zeleninou dlouhodobě záporné obchodní saldo, které se v posledních letech prohlubuje. Za celý loňský rok vystoupalo ve finančním vyjádření na 7,8 miliardy Kč.

Průměrná roční spotřeba zeleniny na osobu v Česku se pohybuje kolem 80 kilogramů. Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací pocházelo loni více jak 60 procent v tuzemsku spotřebované zeleniny z dovozu.

Poptávka po zelenině se v důsledku uspěchané doby mění. "Domácnosti z časových důvodů vaří méně ze základních surovin, a proto stále více roste potřeba polotovarů, například různých předpřipravených salátů," uvedl Tůma. Snižuje se tak spotřeba na úpravu časově náročných druhů, jako jsou hlávkové zelí, celer, kapusta nebo červená řepa. Naopak roste poptávka po druzích zeleniny, které lze použít pro rychlou přípravu jídla, jako jsou saláty, kedlubny, ředkvičky, papriky či rajčata.

Zdroj: ČTK