Musíme se umět domluvit

O mnoha vážných problémech českého zemědělství jako je vlastnictví zemědělské půdy či výzkum a inovace diskutovali na konferenci Zemědělství 2017 vysoce postavení představitelé tohoto sektoru, ale také odborníci přímo ze zemědělské praxe. Konferenci organizoval Zemědělský svaz ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy. Aby se českému zemědělství začalo dařit lépe, je nutné se umět domluvit. To byla myšlenka, na které se shodli všichni debatující.

Fungování nevládních organizací

Jedním z kontroverzních témat celé konference bylo Fungování nevládních organizací. Diskuze se účastnil poslanec Poslanecké sněmovny PČR Ing. Jaroslav Faltýnek, Ing. Jiří Šír, náměstek Ministra zemědělství, prezident Agrární komory ČR Ing. Zdeněk Jandejsek CSc., místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Ing, Miroslav Buchta, redaktor týdeníku Zemědělec Oldřich Přibík a předseda Zemědělského svazu ČR Ing. Martin Pýcha,

 V České republice funguje hodně nevládních zemědělských organizací, které zastupují různé skupiny zemědělců a mají logicky často i odlišné priority. V ideálním případě by ale u strategických záležitostí měl být zájem společný a tedy rozvoj českého zemědělství. Dle poslance Faltýnka, který se v minulosti zúčastnil jednání o přípravě poslední reformy SZP, je role nevládních organizací v České republice velmi důležitá. Největším problémem dle Martina Pýchy je roztříštěnost názorů „Je to obrovská škoda, že se tady v České republice nedokáží zemědělci domluvit. Především při jednáních směrem ven hlavně k EU  vystupujeme různé organizace různým způsobem a oslabuje to náš vliv na připravovanou legislativu,“ popisuje Pýcha a dodává: „Musíme být schopní komunikovat a spolupracovat. V konečném důsledku v té nesvornosti zemědělců na tom prodělávají sami zemědělci.“

Jedním, ze zásadních problémů, který by měly zemědělské nevládní organizace řešit společně je ubývání zaměstnanců v zemědělství a také nechuť se věnovat zemědělským oborům ze strany studentů. Proto je nutné více propagovat zemědělství, jeho modernost a zároveň spjatost s přírodou napříč všemi skupinami zemědělců.

S Pýchou byl za jedno i Buchta, který navrhl občasné schůzky ke sjednocení návrhů a nalezení kompromisu pro všechny. „Všem nám jde o stejnou věc, aby to zemědělství někam šlo, aby vzkvétalo,“ uzavřel Buchta.

Prezident agrární komory Jandejsek podotknul, že jestli nepotáhneme za jeden provaz, tak to nedopadne s českým zemědělstvím dobře. Seznámil přítomné, že by rád jednal o povinném členství zemědělců v Agrární komoře. S tím ovšem ostatní debatující nebyli za jedno. Pýcha navrhnul povinné členství agrárních nevládních organizacích v agrární komoře, což by byl reálnější krok. Umožnilo by to vzájemnou diskusi a zároveň by je to neomezovalo v obhajobě vlastních zájmů. 

Náměstek ministra Šír řekl, že je nutné zaručit perfektně fungující zemědělské společnosti v České republice. „Vnímáme to, jako že to je v pohodě, ale ono to není v pohodě.“ Nevládní organizace by podle něj měly motivovat své členy, aby se ochotně domluvili a měli by se soustředit na předávání informací. V tomto ohledu dokonce vyzdvihnul Zemědělský svaz a jeho informační servis. „Význam nevládních organizací je obrovský a možná si ho ani neuvědomujeme,“ uzavřel Šír svůj blok.  

Oldřich Přibík z pohledu nestranného novináře, shrnul současnou situaci o mnoho lepší, než byla v 90. letech, kdy museli v tisku vyjadřování nevládních organizací dokonce cenzurovat. V týdeníku Zemědělec mají nevládní organizaci svůj prostor k propagaci svých stanovisek.

Výsledkem diskuze je jednotný cíl: Když spolu nebudeme mluvit, tak se nikdy nedomluvíme…

Budoucnost českého zemědělství

Na fungování nevládních organizací ČR navázala diskuze na téma Budoucnost českého zemědělství. V diskuzi se střetli přední představitelé zemědělského oboru v čele s ministrem zemědělství Ing. Marianem Jurečkou. Pozvání přijali také Ing. Zdeněk Jandejsek, president AK ČR, Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR a z řad zemědělců Ing. Jaroslav Vaňous, předseda ZD Sloupnice a mladý soukromý zemědělec Filip Kovalčík.

Ministr přiblížil budoucnost z pohledu legislativy. „Zastropování přímých plateb může mít pro české zemědělce fatální důsledky. Skutečnost, že 80 % živočišné výroby je v rukou velkých zemědělských podniků, je klíčová. Pokud sebereme těmto podnikům příjem, můžeme počítat s tím, že se prohloubí živočišná krize a stavy dobytka v naší zemi dále poklesnou. Tím se prohloubí i problém s klesající úrodností půdy, erozí a nedostatkem vláhy v půdě. Toto nemůžeme dopustit,“ zdůraznil ministr. „Proto chceme navyšovat národní podporu na citlivé komodity. Řešením může být i snížení přímých plateb, které beztak často vedou k navyšování nájmů a odvádění financí ze sektoru.“

Potřebu navýšit soběstačnost a export potravin s vyšší přidanou hodnotou vnímají všichni přísedící. „Přirozený vývoj nejen v zemědělství je takový, že dochází ke koncentraci a zvětšování podniků a farem. Česká republika má v tomto oproti většině zemí EU výhodu, kterou bohužel zatím nedokážeme dobře využít. Proto mj. usilujeme o vznik velké družstevní mlékárny, kde by zemědělci participovali na vyšší přidané hodnotě,“ uvedl předseda Zemědělského svazu. Velký význam viděl také v rozvoji nových technologií.

„Nesmíme také dopustit dovoz výrobků s cenami pod hranicí nákladů. Nepřípustné jsou také rozdílné marže na dovozové a tuzemské výrobky,“ dodal president Agrární komory.

Dle jeho slov je též nezbytné začít podporovat výrobu a to formou precizního zemědělství nikoliv podporovat snižování produkce.

„Každý podnik bude muset zvažovat investice do budoucnosti. A nejedná se pouze o investice do technologií, ale také do lidí. Lidé již dnes nejsou a nebudou a v mnohém si tak budeme muset pomoci sami,“ zmínil Vaňous.

Z bloku obou diskuzí je zřejmé, že všichni představitelé i praktici mají společný cíl, a to vrátit zemědělství prestiž. Zemědělství by mělo být vnímáno veřejností jako jeden z nejdůležitějších oborů pro lidstvo, protože produkuje potraviny. A také jako přitažlivý a perspektivní obor pro nové/mladé pracovníky, kteří budou chtít v tomto sektoru pracovat. Už s tím ale musíme něco dělat. Ale jak to udělat? Zemědělci se budou muset naučit táhnout za jeden provaz. Co nejdřív, protože budoucnost zemědělství není zas až tak růžová. A tak si dovoluji použít již tolik známé heslo „Kdo, když ne my. Kdy, když ne teď?“

Soňa Jelínková / Jana Sixtová

Vložit komentář ke článku

23:32 01.07.2017
Olda Přibík... cenzura

..... z celého komentáře o této veledůležité konferenci pro mě vystupuje jedna velká pravda. Kolega Přibík vzpomíná, že musel na povel svého zaměstnavatele, mimochodem, mého dlouhodobého kamaráda Martina Sedláčka, v dobách minulých používat i cenzuru. Jednou jsem napsal svůj velice kultivovaný osobní názor na postoje, vystupování na tehdejšího prezidenta AK pana Velebu. I přes mojí obrovskou diplomatickou snahu nikoho neurazit, vyústil můj článek v konstatování, že se v případě pana Veleby jedná o pomateného politického prostituta, s bolševickou minulostí, který asi těžko může stát v popředí české AK. Článek nebyl vytisknut, samozřejmě se nic nestalo, kromě toho, že už jsem od té doby do ruky nikdy nevzal "Martinova Zemědělce". Ano,po ta léta mi chyběly toliko potřebné informace, po kterých praktici na výše popisované konferenci znova a znova touží, nějak jsem to však přežil a podnikám dodnes.

Partneři Zemědělského svazu ČR: