Odpovědi SVS na nejčastější dotazy ve věci ptačí chřipky

1)      K neetičnosti usmrcování drůbeže

Státní veterinární správa si velmi dobře uvědomuje dopad opatření v souvislosti výskytem ohnisek aviární influenzy na občany, i to, že obzvláště nepříjemná jsou opatření zejména pro chovatele, kteří v rámci utrácení přijdou o drůbež či ptáky, jejichž chovu často věnovali nemálo svého času a úsilí. Je však nezbytné při rozhodování zohlednit mimo jiné vlastnosti původce onemocnění, specifické místní podmínky i předchozí zkušenosti s výskytem tohoto konkrétního subtypu vysocepatogenní aviární influenzy v ostatních zemích. Dosavadní poznatky o subtypu vysocepatogenní aviární influenzy H5N8 potvrzují vysokou nakažlivost, schopnost rychlého šíření v ptačí populaci a možnost nepřímého přenosu. V podmínkách malochovů je možnost zajistit dostatečnou prevenci zavlečení viru nereálná. Na základě těchto skutečností a rovněž na základě počtu nově hlášených úhynů ptáků v oblasti je redukce vnímavé populace domácích ptáků jediným efektivním opatřením k prevenci vzniku dalších ohnisek nákazy a zároveň k minimalizaci počtu dalších podobných mimořádných situací.

 

2)      K nemožnosti usmrcování volně žijících ptáků

Naopak, snaha o ovlivnění populace volně žijících ptáků je neefektivní a může dokonce vést k dalšímu šíření nákazy. Usmrcení lokální populace ptáků vede zpravidla k rychlému obsazení této lokality dalšími ptáky z okolních oblastí. Mimo to je také velmi obtížné specifikovat druhy volně žijících ptáků, které by mělo být indikováno usmrcovat. Hostitelem viru může být až několik desítek druhů ptáků. Pro ilustraci uvádíme, že v souvislosti s aktuálním výskytem bylo na jednání hlavních evropských veterinárních úředníků v prosinci 2016 uvedeno, že subtyp viru vysocepatogenní aviární influenzy H5N8 byl detekován u 35 druhů ptáků.

 

3)      K náhradám

Podrobné informace k postupu získání náhrad nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s utrácením drůbeže a ptáků chovaných v zajetí jsou uvedeny na stránkách Ministerstva zemědělství: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivotni-situace/nahrada-nakladu-a-ztrat-vzniklych-v.html

 

4)      Co dělat v případě nálezu volně žijících ptáků?

V případě nálezu hromadného úhynu volně žijících ptáků se mrtvých těl nedotýkejte. Zamezte přístupu dětí. Informujte o výskytu uhynulých ptáků a jejich umístění místně příslušnou krajskou veterinární správu, která na základě vyhodnocení nákazové situace, zajistí odběr vzorku k laboratornímu vyšetření.

 

5)      Jaký je správný postup pro opatření v prostorách pro drůbež po provedení utracení?

  1. Provedení úklidu a mechanické očisty. Odklizené zbytky trusu nebo krmiva je třeba shromáždit na jednom místě a zakrýt vhodným materiálem nebo umístit v uzavíratelné nádobě. Bezpečné ošetření zbytků trusu a krmiva zajistí specializovaná firma.
  2. Provedení provizorní dezinfekce: povrchové ošetření prostor roztokem dezinfekčního prostředku na bázi sloučenin chloru (Savo, atp.)
  3. Omezení přístupu osob a zvířat do takto ošetřených prostor až do doby provedení závěrečné dezinfekce specializovanou firmou, která zajistí bezpečné ošetření prostor.

 

6)      Kdy je možné opět v prostorách chovat novou drůbež?

Drůbež je možné v těchto prostorách opět chovat po provedení závěrečné dezinfekce specializovanou firmou a po ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření krajskou veterinární správou. Doba trvání opatření bude přizpůsobena aktuální nákazové situaci a také minimálním požadavkům legislativy (v pásmu dozoru minimálně 30 dní po provedení předběžného vyčištění a dezinfekce infikovaného hospodářství).

 

Zdroj: http://www.svscr.cz/nejcastejsi-dotazy-v-souvislosti-s-vyskytem-ptaci-chripky-na-uzemi-ceske-republiky/

Další informace SVS jsou zde:

http://www.svscr.cz/narizeni-vydana-svs-v-souvislosti-s-aktualni-nakazou-ptaci-chripky-na-uzemi-cr/

http://www.svscr.cz/laboratorni-protokoly-h5n8/

 

Vložit komentář ke článku


Partneři Zemědělského svazu ČR: