Sdružovat se má smysl

Zemědělský svaz ČR zorganizoval na ministerstvu zemědělství 3. 9. konferenci na téma „Podpůrná opatření pro organizace producentů v rámci nové Společné zemědělské politiky a příležitosti pro zemědělská družstva.“ Konference byla organizovaná ve spolupráci se  Evropskou organizací družstev v zemědělství  Cogeca. Vystoupili zde domácí i zahraniční hosté, včetně českého ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky.

Úvodního slova se ujal ministr Jurečka, který reagoval na současnou krizi na mléčném trhu a potvrdil aktivní vyjednávání ze strany ministerstva k Evropské unii a docílit tak zvýšení ceny mléka. Zmínil se přípravě podpor, které ale dle jeho slov celou situaci nevyřeší. V budoucnu je nutné propojit právě prvovýrobce a zpracovatele, jenže někdo musí udělat první krok. Ministr Jurečka poukázal na svazové motto: „Společně jsme silnější“ a zdůraznil, že je nutné tuto myšlenku dál rozvíjet. Zároveň slíbil podpořit sdružování zemědělců mj. i prostřednictvím zvýhodnění v preferenčních kritériích v rámci podpory investic v Programu rozvoje venkova.

Předseda svazu Pýcha ve své prezentaci poukázal na fakt, že družstva, které mají v České republice bohatou historii, nehrají v současnosti tak významnou roli, jak by naše zemědělství potřebovalo, což se mj. promítá i do rozdílů v realizačních cenách mezi našimi zemědělci a zemědělci ve starých členských zemích. Upozornil na situaci týkající se odbytových družstev, které mají v EU 27 průměrný tržní podíl 40 %, a např. zhruba 68 % vyrobeného mléka se v SRN zpracovává v družstevních mlékárnách. To nejenom přispívá k lepším cenám, ale také k větší transparentnosti celé vertikály, protože němečtí zemědělci mj. znají ekonomiku svých mlékáren. Bohužel v ČR v některých sektorech odbytové organizace nejsou anebo je jejich význam na trhu zanedbatelný, jako například při prodeji masa. Odlišná situace je ale v sektoru mléka. Zde je družstev naopak příliš mnoho. V podstatě to v průměru vychází tak, že na každou mlékárnu je jedna odbytová organizace, ale jejich podíl na trhu je bohužel malý. Největší podíl trhu má u nás MHD Jih cca 17% a to se projevuje mj. také ve vyšším ocenění mléka jeho členů, stejně tak jako stabilitě jeho dodávek mlékárnám.

Pýcha dále hodnotil současnou situaci na trhu mléka a uvedl, že v prvním polovině roku 2015 cena mléka u zemědělců významně klesala, ale tento pokles nebyl následován stejným poklesem cen mléčných výrobků v obchodech. Cena zemědělských výrobců za mléko v ČR je i pod průměrnou cenou EU. „Navíc je pro nás obtížně rozlišitelné do jaké míry jsou mlékárny nuceny snižovat cenu vlivem tlaku obchodu a do jaké míry je to ochrana vlastních zájmů“ konstatoval Pýcha. Následně zopakoval „Dokud nebudeme mít silné odbytové organizace, nebudou si naši zemědělci schopni vyjednat lepší cenu.“ Budoucnost vidí Pýcha ve větší spolupráci zemědělské výroby a to se může jednat nejenom o národní odbytové organizace, ale o nadnárodní odbytové organizace, jejichž schopnost odolat tlaku nadnárodního obchodu, ale i národních a nadnárodních zpracovatelů bude daleko větší. Tady nezbytně potřebujeme pomoc také ministerstva zemědělství. „Proces koncentrace do družstev je u nás pomalý a tak nejenže nedoháníme naše kolegy z jiných zemích, ale naopak se rozdíl mezi námi prohlubuje“, upozornil Pýcha. Družstva zemědělců ze zemí EU 15 neustále rostou a jsou schopny nejen vyhledávat trhy po celém světě ale i intenzivně například spolupracují s výzkumem na nových výrobcích. Mezi 100 největšími evropskými odbytovými organizace v EU tak není žádné z ČR a jen dvě z nových zemí a obě z Polska. Proto potřebujeme zemědělce ke vstupu do družstev více stimulovat..

Slovenský předseda Svazu zemědělských družstev a obchodních společností Milan Mišánik poukázal, že situace v tvorbě družstev je na Slovensku ještě složitější než v ČR. Představil historii mlékařského odbytového družstva sever, které se za 12 let svého fungování stalo největší organizací tohoto druhu na Slovensku. Družstvo se soustřeďuje na jen na stabilní domácí partnery a to jednak velkoodběratele a jednak lokální zpracovatele surového mléka. Postupem času odbytové družstvo rozšířilo portfolio svých služeb, od společného nákupu náhradních dílů po telekomunikační služby či nákup nafty. Tím, že družstvo vystupuje jako velkoobchod, má u dodavatelů velkou vyjednávací sílu při dohadování nejlepších smluvních podmínek či nejlepších cen. Nutno dodat, že všechny obchody družstva fungují na bázi dobrovolnosti. Družstvo také podporuje přímý prodej mléka ze dvora, neboť vlastní pojízdné mléčné expresy, s nimiž objíždí více než 300 obcí na Slovensku. Jako největší hrozbu bere Mišánik nekorektní praktiky některých obchodních řetězců či nesmyslná společná zemědělská politika EU, jejímž trendem je podpora malých podniků, ačkoliv budoucnost vede ke zvětšování velikosti. Tam kde nebudou větší farmy, se malé a střední podniky musí sdružovat to velkých odbytových organizací. Za nedostačující lze považovat také existující systém podpor zemědělství ve znevýhodněných oblastech či nízká úroveň podpory živočišné výroby. V současné době i Slovensko sužuje mléčná krize, které je důsledkem ukončení mléčných kvót a ruského embarga. Slovenská cena kravského mléka se pohybuje kolem 26 centů, což je zhruba 7 Kč. Je proto nutné přijmou opatření, která zabrání tak prudkému pádu ceny.

Podromos Kalaitzis, politický poradce C/C pro rozvoj zemědělských družstev EU a opatření na podporu zemědělských družstev EU také pohovořil o situaci na mléčném trhu, jelikož to není problém pouze u nás, ale je to problém celoevropský. Supermarkety jsou dominantní ve všech zemích a je nutné se na to snažit reagovat, snažit se jednat společně a zdůvodnit proč je nutné jednat společně, aby to bylo efektivní, účelné a účinné. Kalaitzis uvedl, že čeští zemědělci chtějí mít své věci pod kontrolou, nechtějí se dělit, ovšem skutečně velmi důležité je spolupracovat! Je to volba, která plyne z potřeby. Zemědělci se musí spojit a reagovat na tržní tlak. Proto COGECA podporuje rozvoj družstev a to především v nových zemích, kde nejsou tak rozvinutá. To je mj. i jeden z požadavků COAP/COGECA na připravované demonstraci v Bruselu.

Hans van Es, ředitel Asociace nizozemských producentů ze sektoru ovoce a zelenina řekl, že spolupráce, vzájemná podpora a vyměňování si zkušeností, je normální součást ekonomiky. Zemědělci jsou různorodí, ale společná organizace trhu je nezbytná. Větší váhu má něco, co je vypracováno společně. V budoucnu už nebudou možná existovat národní domácí trhy, ale budou existovat evropské řetězce. A zemědělci na to musí reagovat. Poukázal na to, jak se holandští zemědělci koncentrují do družstev, bez jejichž existence, by nemohli takto růst.  Své vystoupení zakončil větou: „Budoucnost je velmi slibná a my se jí musíme chopit.“

Dále se o své zkušenosti odbytových organizací ze sektoru ovoce a zeleniny podělil Roman Chaloupka, tajemník Ovocnářské unie.  V tomto sektoru sdružování do odbytových organizací funguje lépe než jinde, díky dlouhodobé podpoře z EU. Na rozdíl od jiných sektorů, spadala oblast ovoce a zeleniny pod tzv. společné organizace trhu, jež regulovala pří evropská legislativa a podpora sdružování tak zde funguje dlouhodobě. Zde se právě ukazuje, že podpora sdružování má smysl a že v jiných sektorech Česká republika zaspala. I pan Chaloupka poukázal na to, že bez družstev by zemědělci nemohli být v žádném případě partnerem obchodních řetězců. Žádný individuální pěstitel není schopen zajistit potřebné objemy kontinuálních dodávek po celý rok, ale ani např. formy balení, zatřídění apod.. Mezi další důvodu, proč se pěstitelé ovoce a zeleniny sdružují, patří například schopnost následné úpravy dodávaných komodit, úspory na straně vstupů atd…

Zajímavou přednášku pro účastníky měl Heinrich Schmidt, poradce v mléčném sektoru DRV. Hovořil o postavení družstev a o mléčném trhu v Německu. Seznámil přítomné s faktem, že totální příjmy družstev v Německu jsou 66,4 Mrd. Euro, z toho je 22, 3 % mléčný sektor. Stejně jako všude jinde i v Německu postupně klesá počet mléčných odbytových družstev, stejně jako klesá počet krav. Z celkového mléka, které je zpracováno v mlékárnách, je 95 % dodáváno z domácí produkce a 5 % surového mléka je dováženo ze zahraničí. Téměř polovina mléčných produktů je z Německa vyváženo do zemí EU i mimo ně, 37 % je určeno maloobchodníkům a zbývající část je určena k dalšímu zpracování. Dále hovořil o německém mléčném balíčku, který odráží strukturu v německém mléčném průmyslu. Například. 66 % mléka je koupeno družstvy, nebo společnostmi, které vlastní družstva, struktura družstev je chráněná, jeden člen se rovná jeden hlas či stejná cena a podmínky pro všechny, atd. Pro vstupy do organizací neexistují žádné smlouvy a žádné povinné vztahy. Minimum pro vznik organizace je 5 členů. V Německu se například organizace se účastní hospodářských činností na regionální úrovni (propagace mléka a mléčných výrobků na školách). Své povídání zakončil výzvami pro družstva jak dosáhnout velmi dobré ceny pro členy na trhu a zajistit stabilitu trhu.

Jak vidno z příspěvků řečníků, koncentrace ve větší zemědělské celky funguje, což by mohlo nějakým způsobem namotivovat české zemědělce k seskupování se, organizování se do větších skupin a tím získat lepší postavení na trhu. Je samozřejmé, že se to nestane ze dne na den, nebude to v rámci několika měsíců či příštích let, ale je to určitý závazek do budoucna. Závazek pro české zemědělce udělat krok dopředu, a také pro ministerstvo zemědělství těmto aktivitám pomoci.