Sucho a nedostatek vody v ČR – rozhovor s ministrem Marianem Jurečkou

Přepis rozhvoru na ČT 24, 18. května 2016:

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Půjdeme se podívat na místa s historicky nejčastějším výskytem sucha a nedostatkem vodních zdrojů. Ukazuje je mapa Českého hydrometeorologického ústavu, a to na základě údajů z let 1961 až 2000. Lokality s největším rizikem sucha jsou Morava mezi Brnem, Olomoucí a Zlínem, území na západ od Hradce Králové anebo lokality mezi Prahou, Ústím nad Labem a Karlovými Vary. Naopak bez ohrožení jsou hlavně hory, Šumava, Jizerské hory, Jeseníky anebo Beskydy. Hlavním hostem dnešní Devadesátky není nikdo jiný než ministr zemědělství Marian Jurečka. Pojďme rovnou k dotazům diváků. Divák Martin se vás ptá: "Nejsem expert, ale mám dojem, že současné problémy jsou mimo jiné důsledkem chyb učiněných hluboce v minulosti. Lze vůbec dnes přijít s nějakým opatřením, které přinese skutečně významný efekt v horizontu kratším, než 50 let?"

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Nejdůležitější opatření je změna přístupu hospodaření na zemědělské a lesnické půdě. Tam leží klíč pro to, abychom opravdu dokázali vodu zadržet v krajině daleko lépe, než doposud, a tady chystáme od 1. ledna příštího roku zásadní změnu v tom, že na zemědělce budeme mít vyšší nároky na osevní postup, to znamená na střídání plodin, na to, aby půda měla v budoucnu vyšší podíl organických látek, měla vyšší absorpční kapacitu, budeme také vyvíjet, respektive od toho 1. ledna budeme také chtít menší půdní bloky na svažitých pozemcích, takže tady v těchto opatřeních začínáme už teď. Stejně jako už teď zrovna dobíhá příjem žádostí na opravy, ale i budování nových například rybníků v České republice.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Budeme tu mít i šéfa Agrární komory, tak uvidíme, jak se mu to bude líbit. Ten efekt opatření, když tedy zemědělci změní chování, bude znatelný kdy? Divák zmínil horizont 50 let, to, předpokládám, je příliš dlouhá doba.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Změna hospodaření na půdě se může projevit opravdu velice rychle, 2, 3, 4 roky už ten osevní postup, pokud otočíme, pokud tam dostaneme vyšší podíl například pícnin nebo tam dostaneme obecně hlouběji kořenících plodin, meziplodin, které přispějí k zvýšení organické hmoty v půdě, tak ten efekt se může projevovat poměrně hodně rychle.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Ono je možná už po dvanácté, ani ne tak za pět minut dvanáct. Dnes vás velmi ostře ve vysílání čtyřiadvacítky kritizoval klimatolog Jan Pretel. Řekl: "Upozorňovali jsme na ten problém už v roce 2008, potom začalo sucho kulminovat a všechny roky počínaje rokem 2012 byly suché. Politici však se zpožděním řešili problematiku povodní, místo, aby se s předstihem zabývali suchem. Odborné materiály k tomu měli." Tak nepřicházíte s křížkem po funuse?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já s tou kritikou souhlasím a já jsem ještě před 2,5 lety byl normální řadový občan této republiky, který na toto neměl přímý vliv. My se teď snažíme ty věci napravovat, například byla již zmíněna povodňová opatření, tak my se snažíme i v rámci budování protipovodňových opatření tato opatření kombinovat, aby například, když děláme někde suchý polder, tak propočítáváme jestlsi ten suchý polder nemůže plnit i nějakou minimální zásobní funkci, aby mohl nadlepšovat průtoky v dobách sucha.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Přesto jste se dnes na vládě neshodli, připomínám, že ta nedohoda je jak hradit účinná opatření, jestli, co z evropských peněz, co z tuzemského státního rozpočtu, proč se na tom nedohodla už meziresortní pracovní skupina, proč ten dvoutýdenní odklad?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Protože tam samozřejmě náměstci nedokázali najít stoprocentní shodu. My s panem ministrem životního prostředí dlouhodobě nebo od začátku spolupracujeme velice věcně. Já musím říct, že ty připomínky opravdu nejsou dramatické, jenom je potřeba si ještě vyjasnit, kde přesně povede linie mezi tím, co financujeme z národních zdrojů, u kterých opatření a co z operačních programů obou dvou ministerstev, takže to není nic zásadního, žádné zásadní zdržení v kontextu toho, že teď rok a půl naše resorty ještě před tím, než bylo sucho 2015, začalo dělat tyto koncepční materiály, takže 14 dnů už není zásadní na to, abychom našli ještě shodu na posledních detailech.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Ustoupíte vy anebo Richard Brabec? Tedy dá se čekat, že víc těch opatření bude hrazeno z evropských zdrojů, anebo z národních prostředků?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já především věřím, že my spolu s Richardem Brabcem najdeme hlavně konstruktivní řešení, tak ať je to co nejvíce efektivní.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

A cíl je tedy hradit co nejvíc z evropských peněz, nebo z národních zdrojů?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Samozřejmě, že cíl je co nejvíce efektivně využít evropské zdroje, abychom operační programy smysluplně vyčerpali, ale už dnes díky tomu, že ty programové dokumenty jsou napsány, jsou notifikovány, tak zdaleka ne všechna opatření, která potřebujeme realizovat, jsme schopni profinancovat z evropských operačních programů.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Když tedy 2,5 miliardy každý rok v následujících letech, jak velká část z evropských peněz?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Pan ministr hovořil zhruba o těch 7 miliardách, které oni mohou mít v rámci Operačního programu Životní prostředí. U nás v Programu rozvoje venkova a Operačním programu Rybářství můžeme také některé věci zafinancovat. Tady se bavíme zase jenom o řádech jednotek miliard za celé období a ty nároky jsou daleko vyšší. Kdybychom se začali bavit o meliorační síti, o potřebách investic do závlahových systémů, to jsou opravdu obrovské částky, které se tady prostě v minulosti neinvestovaly.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Pane ministře, padla zde otázka na hospodaření s vodou, s tím souvisí další dotaz divačky Blanky: "To máte tak," říká vám, "pane ministře, čím více vodou šetříte, tím je dražším, myslím, v domácnostech. Co s tím?"

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Je to takový určitý hlavolam, protože samozřejmě čím budou nižší průtoky v distribuční síti, tak víceméně ty nároky na tu údržbu jsou konstantní. Tak samozřejmě tlak vodohospodářských společností je potom zvyšovat ceny. Nicméně já si myslím, že v mnoha oblastech České republiky už jsme na limitech omezování spotřeby domácností. Spíše si myslím, že jsme schopni hledat úspory v hospodaření s vodou především v oblasti průmyslu a v oblasti zemědělství, protože máme spoustu závlahových systémů, které nejsou úplně efektivní a je třeba se spíše orientovat na kapkové závlahy tam, kde to je možné, takže já si myslím, že už to zvyšování vody teď z důvodů úspor nebude tak rychlé, jako bylo doposud, ale voda je klíčová surovina a ta nejdůležitější a teď tedy samozřejmě společnosti mají poměrně silný nástroj, kdy ví, že spotřebitel tu kvalitu musí koupit, na druhou stranu rozběhli jsme od letošního roku regulační mechanismy, aby vodné a stočné bylo více regulováno a více byl spotřebitel chráněn, než tomu bylo doposud.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Ještě to by mohla být ta cesta, aby přeci jenom ceny byly více motivující. Zdeněk Vokurka: "Vážený pane Jurečko, rád bych se vás zeptal, zda plánujete podpořit investice pro firmy, restaurace i domácnosti na úsporu vody pomocí například bezvodých pisoárů a šetřičů vody. Na toaletách proteče obrovské množství pitné vody." Otázka je, zda to není dotaz na ministra životního prostředí.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Je to trošku víc dotaz na něj, ale já vím, že, a my jsme se o tom bavili, plánujeme něco jakoby Modrou úsporám, tak bychom motivovali domácnosti, ale i firmy, aby více využívaly takzvanou šedou vodu nebo vodu, kterou můžeme recyklovat opakovaně, případně ji máme jako srážkovou nebo dešťovou vodu, abychom zadržovali a právě využívali na tyto účely, kde není nutné mít pitnou vodu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Janek směřuje k finanční stránce věci, o které jsme se už trochu bavili: "Kolik peněz a v jakém horizontu hodláte na boj se suchem vyčlenit? Budou na taková opatření v rozpočtu vůbec peníze a co dotace z EU?" Leccos jsme už odpověděli. 2,5 miliardy, to je do roku 2021. Co potom? Tam už máte představu o konkrétní částce, která by na ta opatření měla jít každý rok?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Popravdě řečeno, tam přesně říkat, jaká částka by se tam měla dále alokovat, je hodně předčasné, protože teď toto období, vlastně historicky první, nám ukáže, co jsme schopni reálně za tyto finanční prostředky, které chceme vyčlenit, ať už naše, nebo evropské, zrealizovat a na konci toho období, kdy začneme konkrétně plánovat druhou etapu, si budeme muset říci, co tedy chceme, co se nepodařilo a kolik na to potřebujeme finančních prostředků. Nicméně je potřeba si říct, že opravdu tento stát investoval přes 15 miliard do protipovodňových opatření, která jsou poměrně jednodušeji realizovatelná než opatření proti suchu a na to sucho se za těch 25 let opravdu zapomnělo a je to dneska velkou hrozbou a musím říct, že to není jenom problém nás, ale mluvíme na tom i s ostatními resortními kolegy z Evropské unie a možná příští programovací období ať už pro zemědělskou oblast, nebo životní prostředí, bude daleko více zaměřeno na právě hospodaření s vodou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

No, a ty 2,5 miliardy máte představu, co spolkne nejvíc peněz z těch opatření? Tedy každý rok z té částky 2,5 miliardy?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tam je to rozděleno poměrně rovnoměrně mezi opatření, která se týkají budování vodovodů, vodohospodářské sítě, propojování těchto systémů, protože to je handicap České republiky, pokud jde o vodohospodářské systémy, abychom si byli schopni půjčovat vodu, když ji potřebujeme, z jiných zdrojů. Potom musíme řešit zemědělství, to znamená závlahy, závlahové systémy, tady za 25 let jsme de facto připustili destrukci té obrovské sítě, kdy tady bylo víc než 120 tisíc hektarů zemědělské půdy pod závlahami. Dneska se tady bavíme řádově o 12, 15 tisíci hektarech, ta zbývající síť, která tu byla vybudovaná, ta de facto zchátrala a je nepoužitelná. Do této sítě my budeme muset investovat a znovu ji vystavět pro to, aby vůbec zemědělci mohli naplnit ty ambice, pěstujme více zeleniny, ovoce a plodin, které prostě potřebují závlahu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

A těch 700 milionů každý rok do toho roku 2021 ze soukromých zdrojů, které chcete získat, to je od koho?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

To je od všech žadatelů, protože každý náš dotační titul je nastaven tak, že naše financování je třeba, řekněme, do úrovně 75 procent, tu zbývající část musí doplnit ten žadatel, ať už je to zemědělec, nebo je to obec nebo je to vodohospodářská společnost nebo je to soukromý investor, který se rozhodl zrealizovat si rybník nebo mokřad.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Pane ministře, když jsme u půdy, velkým problémem je mizení půdy. Například v důsledku rozšiřování staveb na kdysi zemědělské půdě. Dá se tomu zabránit? Chuť developerů je jistě velká.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Naše vládní koalice zvýšila před 2 lety výrazně poplatky za vynětí ze Zemědělského půdního fondu. Musím říct, že až tak, že se ozvala obrovská vlna kritiky ze strany hlavně starostů, že jsme de facto zastavili výstavbu rodinných domů v intravilánech i v okolí obcí, takže my jsme teď udělali i novelu, kde jsme se snažili tyto věci napravit . Novela teď bude ještě v Poslanecké sněmovně, budou se projednávat změny, které navrhl Senát a míří na podpis k prezidentovi. Nicméně se ukázalo na statistice, že když jsme ty poplatky zvýšili, tak v tom roce zábory opravdu poklesly, ale ten následující rok to zase tím zvýšením dohnaly, že ten průměr za ty dva roky je podobný, jako byl dříve. Já si myslím, že tady, ano, můžeme zvyšovat ty sazbě. Já osobně zvažuji, že navrhnu, abychom zakázali na nejvíce bonitních půdách zástavu pro průmyslovou výstavu a pokud ji povolit, tak jedině se souhlasem vlády, aby vláda řekla: "Je to tak důležitá investice, že nemáme v tom katastru žádný jiný nebo žádnou jinou bonitu, proto tady s tímto záborem souhlasíme." Ale obecně by řekli, že to je i problém i nás, ať už vlastníků půdy, anebo investorů. Kdybychom si řekli: "Potřebujeme stavět ten rodinný dům za obcí na zelené louce?" Já jsem ten rébus také řešil doma s manželkou před 12, 13 lety a rozhodli jsme se nakonec koupit staré stavení na návsi uprostřed obce, je to složitější cesta, ale přijde mi z dlouhodobého hlediska zodpovědnější než jít jednodušší cestou a postavit za obcí na poli tak jako mnoho jiných, kteří tam dneska staví a zároveň také nevylidňovat centra obcí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Otázka je, kolik z nás si tu otázku takto klade. Beno Trávníček: "Máte, pane ministře, připraven zákon o půdě, který donutí vlastníky půdy mít ji ve stavu, aby udržela co nejvíc vod?"

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tady není primárně problém nebo nemůžeme primárně to chtít úplně po vlastnících půdy, protože dneska 75 procent půdy je již pronajmuto zemědělcům a ti vlastníci, dost často jsou to už vnuci a pravnuci zemědělců a mnohdy bydlí na úplně druhé straně republiky, ale my se snažíme, teď právě připravujeme opatření, která na konci května zveřejníme, že budeme zvyšovat nároky na zemědělce, aby od 1. ledna příštího roku měli vyšší nároky na osevní postupy, to, o čem jsem hovořil, střídání více plodin, využívání meziplodin, abychom dodali organickou hmotu do půdy, a také například snižování velikosti půdních bloků na svažitých pozemcích, to je také důležitý parametr, který přispěje nejenom ke snížení eroze, ale také právě ke snížení toho rychlého odtoku vody z pozemků zemědělských. Takže ta opatření se realizují a vlastně budeme to chtít po zemědělcích, protože říkáme: "Zemědělec nejenom, že má chránit svoji komoditu, ta je pro něj klíčová, ale také dostává platby za to, aby se v té krajině nějakým způsobem choval." Takže na tomto stavíme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Pane ministře, jak zabránit tomu, aby výstavba přehrad nespolkla většinu peněz, které na boj proti suchu mají jít s tím efektem pouze lokálním, nikoliv celorepublikovým.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já to vysvětluji opakovaně, že opravdu pro nás většina těch opatření jsou opatření, která se týkají hospodaření na půdě, těch věcí okolo závlahových systémů, údržby melioračních systémů, vytváření dobré vodohospodářské infrastruktury, ale potom někde na konci z těch 100 puzzlů musím vzít ten 99. puzzlík, který tam zasadím, a to jsou i vodní díla. Protože jestli měsíc, měsíc a půl nebude pršet, tak já vyčerpám všechna v přírodě blízká opatření, a jestliže tu vodu potřebuji pro pitné účely, pro zemědělství, pro průmysl, tak někde buďto v přehradách nebo ve vodních tocích musí mít dostatečné průtoky, abych vodu mohl využít v takovéto krizové situaci, a proto jsme si udělali zmapování, že máme některá místa v republice, kde na řekách nemáme žádný akumulační zdroj a tam chceme některá vodní díla zrealizovat, jako je Lipno, Orlík, tak to jsou opravdu velice malá vodní díla, která plánujeme v budoucnu realizovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Ano, my se teď díváme na mapu lokalit, o kterých se v tuto chvíli uvažuje, vy jste to naznačil, ale možná ještě trochu upřesnění, co v tuto chvíli to rozvažování o těchto lokalitách, které teď vidíme, vlastně znamená v praxi? Jaký je to krok nebo půlkrok k té konečné stavbě?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Musím říct, že teď víceméně vodní dílo Skalička už je v realizaci, probíhá výkup pozemků a u těch zbývajících 4 navrhovaných vodních děl, z toho musím říct, že ty které jsou na Rakovnicku, to jsou větší rybníky, abychom byli přesní, tak u těch zbývajících jsme ve fázi studií a diskusí s krajskými samosprávami a s komunálními politiky dotčených katastrů. U vodního díla Skalička tam došlo k tomu, že dlouhé roky plánovaný polder jsme si nechali zanalyzovat, když tu a tam bude zaplaven, zdali bychom ho nemohli využít i pro tu akumulaci a ty výpočty vyšly tak, že určitou část kapacity toho polderu můžeme využít i v průběhu celého roku na nadlepšování průtoku na řece Bečvě, na řece Moravě, a to je de facto jediná lokalita, kterou na střední Moravě můžeme zrealizovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Divák MD se ptá ještě na jedno vodní dílo: "Pro zvýšení retence vody v České republice by zásadním způsobem mohl přispět kanál Labe-Odra-Dunaj. Uvažuje se o této variantě právě v této souvislosti?" Jenom připomínám, že to je projekt, který velmi prosazuje prezident Miloš Zeman.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tak já osobně vůči tomuto projektu mám zcela jasný vyhraněný názor. Já jej považuju za nerealizovatelný a já to označím za opravdu nesmysl. Ten projekt měl smysl, když tady nebylo propojení mezi Rýnem a Dunajem, dneska jsme v úplně jiné situaci a především tento projekt by byl náročný, ještě natož, kdybychom museli mít s Rakouskem dohodu, že část vody z Dunaje budeme využívat na přečerpání do tohoto vodního díla, abychom vůbec tu vodní cestu dokázali zabezpečit, takže bavme se o to, že chceme mít vodní dopravu jako ekologickou alternativu, ale jenom v některých částech republiky, ale rozhodně ne takovéto propojení.

Sucho a miliardové škody zemědělců

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

A do Devadesátky přibyl Miroslav Toman, prezident Agrární komory. My už jsme mluvili o tom, že sucho v Česku, to není nová záležitost. Když v širším kontextu vezmeme to loňské sucho, bylo z pohledu zemědělců historicky nejhorší?

Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR

Já neumím ohodnotit, jestli bylo nejhorší, ale rozhodně bylo nepříjemné, myslím si, že loňské počasí prověřilo schopnosti zemědělců a doufejme, že se to nebude opakovat často.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Vláda už v březnu schválila zemědělcům kompenzaci konkrétně ve výši 600 milionů korun, Agrární komora to označila za nedostatečnou částku. Proč je to málo?

Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR

Tak ty škody se pohybovaly se někde okolo 3 miliard korun. Původní slib byl okolo 1,2 miliardy korun, pak jsme se dostali 600 milionů korun a navíc ještě do dneška ty peníze nepřišly na účty, nemáme nastavené podmínky, takže my nevíme vlastně, jaké peníze dostaneme a jak budou odškodněny.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Pane ministře, to je míček na vaši pálku, bavili jsme se o schválených kompenzacích za to loňské sucho. Slyšeli jsme, že peníze jsou jednak nízké a těch 600 milionů korun stále nedorazili na účty. Čím to?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/

To já bych tady s panem prezidentem nesouhlasil. Já jsem to říkal opakovaně, jednak je potřeba férově říci, že Evropská komise schválila zhruba 300 milionů korun jako kompenzaci za dopady ruských sankcí a také za loňské sucho. My jsme k tomu přidali z národního rozpočtu, z naší kapitoly resortní, dalších 300 milionů korun. Těchto více než 600 milionů korun zemědělci v dubnu všichni dostali vyplaceno na účty, tedy chovatelé dojnic a prasnic. Pokud jde o národní kompenzace, tak tady ta administrace běží déle, než já osobně bych chtěl, nicméně zhruba do začátku loňského prosince jsme se zemědělskými svazy analyzovali veškeré škody, protože některé plodiny se ještě sklízely, nevěděli jsme, jak dopadne například sklizeň cukrovky a odhadovali, jaký bude výnos a to lze opravdu velice těžko. Já jsem připravil v lednu materiál na jednání vlády na kompenzaci. Když přišel ten požadavek na 1,2 miliardy, vláda po 2,5 měsících dohadování s ministerstvem financí nakonec schválila 300 milionů korun, zvlášť rozpočtové rezervy, ke kterým jsme přidali dalších 300 milionů korun z našeho resortu, z vnitřních úspor.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

A tím to hasne? Vyšší to být nemůže?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Tím to nehasne, já jsem řekl, že teď jsme v režimu příjmu žádostí. V okamžiku, kdy přijmeme žádosti, uvidíme vůbec, kolik vlastně zemědělci nárokují, protože pravidla jsou poměrně přísná, tady jsou nastavena celounijně a pak si sedneme a řekneme si, kolik případně nám chybí, nebo nechybí a jestli upravíme nějakým způsobem tu částku, případně ten princip.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

To je velká naděje.

Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR

Já bych to trošku rozdělil. Já bych řekl, že pan ministr mluvil o balíčku, který nám přidělila Evropská unie, ty peníze byly rozděleny, s tím se dá souhlasit, to je pravda. Peníze z národních zdrojů na odškodnění za loňské sucho nebyly vyplaceny, nedorazily.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

To jsem říkal.

Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR

Souhlas, tam se shodujeme, ale co je horší, takže pravidla jsou nastavena tak, že některé obory jako chmelařství a další si na to nesáhnou a podniky nad 500 hektarů mají být vlastně ještě omezovány ve výši výplaty.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Tak v tom se, pánové, neshodnete. Pojďme se podívat spolu do budoucnosti. Pane ministře, divák Anti se ptá: "Za klíčové považujete změnu způsobu hospodaření zemědělců a lesníků, můžete to konkretizovat?"

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já jsem se to snažil už dneska v průběhu tohoto pořadu vysvětlit, že my na konci května chceme zveřejnit vyšší nároky na zemědělce, pokud jde o osevní postupy. To znamená, teď má zemědělec podmínku pokud chce brát peníze na plochu, střídat tři plodiny v osevním postupu. Já říkám, že je to málo, všichni, kteří jsme chodili na zemědělské školy, jsme se učili zásady správné zemědělské praxe a ty jsou jiné. Takže my říkáme, budeme chtít 4, možná 5 plodin, které se budou střídat v osevním postupu, budeme chtít, aby se daleko více využívaly meziplodiny, jakožto i dobrý nástroj přísunu organické hmoty do půdy. A budeme také chtít, aby na svažitých pozemcích se zmenšily půdní bloky neb, lidově řečeno, pole, abychom zamezili erozi a snížili rychlost odtoků vody z těchto pozemků, a to znamená, zadrželi také vodu v krajině. A samozřejmě, pokud jde o hospodaření v lesích, tak tam jsou už dneska přísná pravidla a i dnes v tomto období probíhá vyhodnocení, inventarizace Lesů České republiky, kde se mění druhová skladba ve prospěch listnáčů a musím také ještě říci, že dneska v České republice, ať se nám to zdá, či nezdá, máme největší plochy lesů od šestnáctého století.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Tak ty změny, které po vás bude chtít ministerstvo zemědělství, což bude podmínka pro získání dotací, je to něco, s čím se zemědělci smíří, co sami považují za dobrou věc?

Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR

Tak to, co říkal pan ministr, s tím se dá souhlasit. Jsou tam některé technické věci, kdy my se bavíme o velikosti pozemku, jestli 30 hektarů nebo 20 na těch svažitých pozemcích nebo jestli to má být podle délky svahu, ale to jsou technické věci, v obecné rovině já s panem ministrem souhlasím a je otázka, kdo k tomu donutí zemědělce. Já si myslím, že to musí být motivační, to znamená, pokud se budou chovat a zachovávat správnou zemědělskou praxi, tak určitě  ano.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Co může stát udělat pro to, aby zemědělci ve větší míře pěstovali plodiny, které lépe zadržují vodu v půdě, což mimochodem jsou ty plodiny, které příliš nevydělají?

Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR

Zemědělci velmi dobře vědí, co mají dělat, zvláště ti, kteří se pohybují v praxi, ale problém je v tom, že vlastně oni nemají svoje produkty kam prodat, oni byli vytlačeni z trhu u živočišné výroby, ať to je mléko, ať to je vepřové maso a další věci. To znamená, že oni budou pěstovat ty meziplodiny, budou pěstovat pícniny a tak dále na orné půdě, to jsou všechno plodiny, které tomu pomohou, ale vlastně k čemu to budou schraňovat? Je tady důležitá podpora živočišné výroby a obhájení si vlastního trhu, aby ti zemědělci mohli svoje produkty kam umístit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Pane ministře, jenom stručně, podpoříte nějakým způsobem kupříkladu živočišnou výrobu, protože ty plodiny, o kterých se bavíme, ty jsou přeci velmi často těmi, kde by bylo možné krmit zvířata. To by mohla být ta podpora, proč je pěstovat?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Samozřejmě já souhlasím, pěstovat tyto plodiny, které zlepšují kvalitu půdy a v návaznosti na to, pokud má živočišnou výrobu, má zase zpátky i další přísun organické hmoty v rámci chlévské mrvy do půdy, to je velice důležité, nicméně dneska jsme v situaci, kdy byť se jako ministerstvo extrémně snažíme dostat finanční prostředky za poslední dva roky do živočišné výroby, nám tato obálka výrazně narostla, meziročně teď je to zhruba v částce okolo 2 miliard korun. Situace na komoditních trzích je tak těžká, že i tyto změny spoustu zemědělců nutí k zamyšlení, jestli vůbec v živočišné výrobě pokračovat. Takže tady je potřeba říci, by nám ještě výrazně mohl pomoci český spotřebitel, aby, když jde nakupovat, aby se taky zamyslel, že i koupí jogurtu nakonec nepřímo podporuje, jaká bude kvalita hospodaření s půdou, zdali tady bude živočišná výroba, jestli bude přísun organické hmoty a jestli bude v tom případě i lepší zadržení vody v krajině.

Ovoce a zelenina do škol

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Ovoce a zeleninu budou moct školy nakupovat přímo od zemědělců. Vyplývá to z nových podmínek programu z dílny ministerstva zemědělství, které schválila vláda. Díky projektu dostávají ovoce a zeleninu žáci na prvním stupni zdarma. V letošním školním roce jde na program asi 200 milionů korun, většinou z evropských peněz. Proč ta změna, co školám přinese možnost objednávat ovoce a zeleninu přímo od pěstitelů?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já musím říct, že pro mě to bylo velice důležité a je škoda, že takhle to nebylo nastaveno od začátku programu už před několika lety. Takže teď, když jsme měli možnost to zaktualizovat, tak jsem osobně chtěl, abychom tuto možnost dali, protože já si myslím, že to dává největší selskou logiku. Jestliže něco vypěstuji, vyprodukuji v nějakém regionu, tak je ideální, když to v tom regionu spotřebuji z hlediska alergenů, z hlediska uhlíkové stopy, z hlediska zátěže na životní prostředí, na logistiku. Respektujeme, že tento program je placen z evropských peněz, tudíž je to otevřený pro celý evropský trh, ale já jsem chtěl zmínit to, aby ten dodavatel nemohl být jenom ten distributor ale opravdu klidně pěstitel, který když splní dva základní elementární nároky, to znamená, dodávku po dobu 10 měsíců školního roku a dodávku aspoň dvakrát měsíčně do školy, tak se může domluvit jenom s tou jednou školou ve svém okolí a může tyto dodávky realizovat. My je proplácíme prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Otázka je, co bude školy motivovat k tomu, aby se domlouvaly právě přímo s pěstiteli, jestli náhodou není jednodušší pokračovat v kontraktu se stávajícím distributorem, než se domlouvat s někým jiným.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já věřím tomu, že každý rozumný ředitel nebo ředitelka školy, pokud opravdu vychovává děti ve vztahu k České republice, k vlasti, ke své obci, ke svému regionu, tak využije této možnosti a pokusí se najít dohodu s rozumným, poctivým, dobrým zemědělcem, pěstitelem, aby tyto dodávky zrealizovali takto napřímo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Vy tyto dohody budete byť třeba nějak nepřímo podporovat nebo privilegovat?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Máme rovný přístup, tady v tomto musíme držet rovný přístup, ať už je to distributor, nebo zemědělec. Pokud ten zemědělec rozhodne, najde tu dohodu s ředitelem nebo ředitelkou školy, tak musí přijít k nám na Státní zemědělský intervenční fond, s námi uzavřít tu smlouvu, my potom to proplácíme, ale samozřejmě i taky kontrolujeme ty dodávky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Vy jste původně chtěli navrhnout, aby 40 procent ovoce a zeleniny do škol mířilo právě od domácích pěstitelů, nakonec jste ten návrh stáhli na apel ministerstva zahraničí.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Ano, ministerstvo zahraničí a odbor úřadu kompatibility na úřadu vlády nám řekly, že takovouto podmínku tam dát nemůžeme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

A důvod byl ten, co jste zmínil, tedy, že je to placeno z evropských peněz a není možné zvýhodňovat tuzemské producenty?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Bylo by to v rozporu opravdu, takže tento krok, na druhou stranu jsme se snažili, když nám tuto podmínku nedovolili, tak jsme hledali jiné řešení, takže věřím tomu hlavně, že od září se podaří to změnit, že tam nebude jenom 22 procent domácí produkce ovoce a zeleniny, ale že to díky tomuto opatření výrazně zvýšíme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Abychom to nenechali jenom v rovině víry, tak v tuto chvíli 29 procent jde tedy od domácích pěstitelů. Máte nějakou představu, jak by se to mohlo zvýšit v tuto chvíli po změně těch pravidel?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já si myslím, že jsme otevřeli docela dobrý prostor pro to, abychom to změnili. Já bych byl rád, abychom za rok v tuto dobu se mohli bavit někde o čísle 40 až 50 procent od domácích producentů.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Kritici mluví o tom, že hlavním cílem celého projektu je zbavit se přebytků. Není to přeci jenom tak trochu právě takto?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já s tím asi určitě nemůžu souhlasit, protože já si myslím, že ten program plní několik rolí, samozřejmě teď tím, co jsme otevřeli, je motivační pro zemědělce, aby se o ně daleko více zajímali, ale na druhou stranu, ruku na srdce, já jako rodič 5 dětí, tak vždy zvládneme, aby ta svačina obsahovala i nějaké ovoce a zeleninu, takže řekněme, je to doplněk toho, aby opravdu stravovací návyky dětí byly i směřovány tím směrem a orientovány na konzumaci ovoce, zeleniny, případně mléka a mléčných produktů. To je druhý program, který podporujeme, protože dost často rodiče svačinu řeší tím, že dítě dostane nějaký trvanlivý výrobek, nějakou sladkost, případně peníze, ať si koupí něco ve školním automatu, a to rozhodně není správná cesta.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Otázka je, jestli správná cesta není motivace rodičů, aby děti nechali stravovat zdravě. Není to přeci jenom suplování něčeho, co by měl být primární úkol rodičů?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství

Já jsem se teď snažil využít ten prostor, abych rodiče motivoval k tomuto lepšímu chování. Nicméně já se na to dívám potom ještě i třeba v tom jiném světle, řekněme pragmaticky, pokud tady ta možnost je, pokud Evropská unie tento program umožňuje financovat, tak těch 200 milionů korun, pokud je mám, tak se je snažím maximálně využít proto, aby český producent a zároveň i česká škola s českým žákem z toho měli maximální prospěch.