Vysoce patogenní ptačí chřipka je po deseti letech opět v Česku

Praha 4. ledna - Do Česka se téměř po deseti letech vrátila vysoce patogenní ptačí chřipka. Vyskytla se ve dvou malochovech drůbeže v Jihomoravském kraji, v Ivančicích a Moravském Krumlově. Pravděpodobným zdrojem nákazy jsou podle ministerstva zemědělství volně žijící ptáci. Veterinární správa potvrdila také ptačí chřipku u labutí na řece Jihlavě, která protéká Ivančicemi. Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové jde o typ chřipky, u níž dosud nebyl zaznamenán přenos na člověka. V dalších evropských zemích se ptačí chřipka šíří.

"Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Apeloval na chovatele, aby každý úhyn drůbeže nahlásili Státní veterinární správě. Pokud veterináři budou muset drůbež likvidovat, dostanou zemědělci od státu odškodnění.

V Ivančicích na Brněnsku nemoc postihla 20 kusů drůbeže, už byly utraceny. V Moravském Krumlově na Znojemsku bylo vpodvečer utraceno dalších asi 60 kusů nakažené drůbeže v menším chovu. ČTK to řekl ředitel jihomoravské krajské veterinární správy Jaroslav Salava. Na okolních parcelách budou veterináři pokračovat ve čtvrtek. Do moravskokrumlovského chovu drůbeže se nákaza zřejmě dostala od divokých kachen, které přilétají na sousedův rybníček, řekl ČTK chovatel Pavel Kocanda.

Potvrzen byl vysoce patogenní typ H5, který ale není nebezpečný pro lidi. U chovu krůt v Ivančicích byl určen podtyp viru H5N8, u uhynulých labutí a ve druhém hospodářství se na určení subtypu ještě čeká. Kolem obou postižených malochovů vznikne tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové dozorové pásmo, v němž se nachází v chovech přibližně 150.000 kusů drůbeže. Bude se zkoumat, zda v nich choroba není.

V pásmech zatím nesmějí chovatelé ptáky mimo jiné převážet. Opatření v dozorovém pásmu má trvat měsíc po dezinfekci infikovaného hospodářství, opatření v ochranném pásmu se zruší po 21 dnech. Najdou-li se však v chovech další nakažená zvířata, budou se opatření automaticky prodlužovat.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Virus se přenáší zejména trusem. Infekci proto nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Viry způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. Teploty pod bodem mrazu virus chřipky nezničí, ale zakonzervují. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda tak může šíření choroby pokračovat i na jaře.

U typu ptačí chřipky, která se vyskytla na jižní Moravě, nebyl zaznamenán přenos na lidi. "Přesto lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, jsou pod kontrolou krajské hygienické stanice a jejich registrujících lékařů. Lidé budou zdravotně sledováni tak, aby nedošlo k možnému podcenění příznaků," sdělila hlavní hygienička. Rizikem je případná mutace viru, která by mohla ohrozit zdraví lidí. Situace na jižní Moravě je pod kontrolou, dodala.

Masovou likvidaci kachen a hus kvůli ptačí chřipce dnes nařídily také francouzské úřady ve třech regionech na jihozápadě Francie. Opatření zřejmě v příštích dnech postihne 800.000 až 1,3 milionu kusů z celkem 18 milionů kachen a hus v oblasti.

Na konci loňského roku ohlásilo první výskyt ptačí chřipky na svém území Slovensko, dnes potvrdilo druhý výskyt u ptáků v zoo v Košicích. První případ dnes oznámilo Slovinsko, v Bulharsku se od konce prosince zdvojnásobil na 26 počet drůbežích farem zasažených ptačí chřipkou.

V Německu je nejhorší situace v severozápadní spolkové zemi Dolní Sasko, v celé zemi farmáři od listopadu vybili už více než čtvrt milionu kusů drůbeže. V posledních měsících se ptačí chřipka objevila také na farmách v Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, Maďarsku a Chorvatsku. Virus této choroby se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a později po celém světě.

V českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen pak v roce 2012.

Zdroj: ČTK

"Zemědělský svaz ČR využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."

Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Vložit komentář ke článku


Partneři Zemědělského svazu ČR: