„Pokud více než polovina dodavatelů řekne, že při jednání s řetězci se necítí jako rovnocenný obchodní partner, tak něco není v pořádku. Nicméně je jasné, že na zlepšení vztahu obchodník-dodavatel musí pracovat obě zainteresované strany,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Průzkum, který měl zmapovat vztah velkých obchodních řetězců a jejich dodavatelů, byl rozdělený na dvě části. Do kvantitativního výzkumu se zapojilo 164 dodavatelů maloobchodních řetězců působících na českém trhu, kvalitativní část sestávala z 10 hloubkových rozhovorů se zástupci středních a velkých dodavatelů. Cílem bylo zjistit praktiky řetězců při vyjednávání a změny, které nastaly v důsledku novely zákona o významné tržní síle.
Dobrou zprávou je, že na tři čtvrtiny dodavatelů nebyl v posledních dvou letech vyvíjen tlak na snížení kvality dodávaného zboží. Řada řetězců navíc v současnosti projevuje zvýšený zájem o české suroviny a české potraviny. Tlak na cenu však obecně kvalitu potravin v obchodech snižuje, na vině jsou však dle tuzemských dodavatelů dovozy ze zahraničí, především z Polska.
„Dodavatelům se nelíbí, že obchodní řetězce často přenášejí veškeré riziko na ně. Podle smluv například může řetězec objednat jakékoliv množství a dodavatel jej musí v krátkém čase pod hrozbou sankce dodat. Přitom do smluv často nemají ani šanci zasáhnout, musí ji podepsat tak, jak ji předloží obchodní řetězec,“ uvedl ministr Jurečka.
Naopak garantovaný objem ročního odběru zboží od obchodních řetězců má dle průzkumu jen čtvrtina dodavatelů. U poloviny z nich řetězce ani toto dohodnuté množství neodeberou. Mezi další negativně vnímané praktiky patří snižování regálových cen i za cenu záporné marže, kdy se mj. devalvuje značka dodavatele, protože levnější výrobky vyvolávají dojem nižší kvality.
Jak vyplynulo z průzkumu, třetina dodavatelů se setkala i s výhružkami tzv. vylistováním, tedy vyřazením produktů z nabídky obchodu. Důvodem přitom většinou byla snaha donutit dodavatele k uzavření pro něj nevýhodné smlouvy. Dodavatelům se také nelíbí, že nesou náklady na vývoj privátních značek či nasazování příliš vysoké marže obchodníků u nových výrobků.
Výzkum se zabýval také efektem novely zákona o významné tržní síle. Celkový vztah dodavatele s maloobchodním řetězcem se zlepšil u 12 % respondentů, 11 % procent jich zaznamenalo i lepší postavení při vyjednávání smluv. Nicméně na hodnocení zákona, který vstoupil v platnost letos v březnu, je ještě příliš brzy.
Z pohledu férového a oboustranně vyváženého přístupu vůči dodavatelům byly nejlépe hodnoceny řetězce Coop, Globus a Billa, naopak nejhůře hodnotili dodavatelé Lidl a Kaufland.
Markéta Ježková
tisková mluvčí Ministerstva zemědělství
prezentace-mze-pruzkum.pptx
