SZP po roce 2013
Doporučení a návrhy Zemědělského svazu ČR
k „Budoucnosti SZP po roce 2013“
Jednání u kulatého stolu na MZe ČR dne 7. října 2010
Reforma Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 je příležitostí k její modernizaci. Zemědělský svaz ČR s cílem zvýšit funkčnost a efektivitu SZP doporučuje v rámci reformy:
A. Obhájit maximální výši zdrojů pro SZP po roce 2013, se záměrem co nejméně snížit přímé platby.
B. Udržet stávající strukturu dvou pilířů SZP s akcentem na zamezení renacionalizace 1. pilíře zahrnující zejména přímé platby a na udržení výše kofinancování 2. pilíře Programu rozvoje venkova.
C. Sjednocující pravidla rovněž uplatnit při používání národních podpor v zemích EU-27.
K 1. pilíři SZP
Základem musí zůstat nárokové přímé platby plně hrazené z prostředků EU, v jejichž režimu některé diskutované návrhy nebudou uplatněny:
-
Degresivita, modulace a zastropování přímých plateb. Vyslovit zásadní nesouhlas s odstupňováním plateb podle velikosti podniků, neboť nižší základ plateb pro ČR v období 2004 – 2013 nezabezpečuje odpovídající konkurenceschopnost podniků, což v ČR vede k poklesu zemědělské produkce a pracovníků (viz příloha č. 1 – graf poklesu produkce a počtu pracovníků v zemědělství ČR). V ČR hospodaří významná část zemědělců v rámci podniků s vyšší výměrou zemědělské půdy, ale tyto podniky nelze v žádném případě považovat za zainvestované (viz příloha č. 2 – porovnání aktiv zemědělských podniků zemí EU-27). Všechny zemědělské podniky ČR včetně podniků s vyšší výměrou obhospodařované půdy se obtížně vyrovnávají s cross-compliance, GAEC a dalšími požadavky.
-
Dofinancování (resp. kofinancování) přímých plateb z národních zdrojů, neboť ČR jako nová členská země EU s nižší výkonností ekonomiky nemá na dofinancování národní zdroje.
-
Kriteria hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, parita kupní síly (PKS), stupeň zornění a průměrná velikost farem.
- Další přechodné období pro staré členské země EU.
Přímé platby – pravidla
- Nárok na výplatu přímých plateb podmínit aktivním zemědělským podnikáním.
-
Z celkové obálky část plateb cca 60% (cca 150 EUR/ha při zachování stávající obálky výše PP) vyplácet v celé EU na hektar zemědělské půdy. Druhou část vyplácet na náročné či ohrožené sektory zvyšující zaměstnanost dané země (v ČR např. na přežvýkavce atd., komodity RV a pod).
- V členských zemích EU nezahrnovat přímé platby do daňového základu.
Tržní opatření – princip
Měla by být transformována na skutečnou bezpečnostní síť se zaměřením na vyrovnání poklesu příjmů zemědělců v období výrazného poklesu cen či produkce.
K návrhům dopadů nelineárních kombinací kritérií.
Nejvýhodnější variantou, která jen mírně krátí obálku Německu i Francii je scénář C, který uchovává národní obálku ČR beze změn.
Ke 2. pilíři SZP
- Pro ČR zachovat stávající úroveň financování ze zdrojů EU a národního kofinancování. Právě u tohoto pilíře se doporučuje uplatnit kritéria HDP a PKS.
- Zařadit opatření pro řízení rizik a řešení krizí, včetně vytvoření fondu rizik a krizí (nepojistitelných škod) s postupným uplatněním zajištění příjmů (viz model USA).
- Dále pokračovat v projektových opatřeních, ale bez prostředků z modulace. Opatření systematicky členit na projekty s vazbou na zemědělství (podpora investic, LFA a AEO, přidávání hodnoty apod.) a na projekty s vazbou na venkovský prostor.
K národním podporám
O konkurenceschopnosti zemědělství rovněž rozhoduje ekonomická síla daných zemí. Vzhledem k různé výši národních podpor v jednotlivých členských zemích EU se v rámci reformy doporučuje přijmout regulační opatření pro jejich použití, např. stanovit jejich minimální a maximální výši určitým procentickým podílem k přímým platbám. Regulační opatření se doporučuje rovněž vztáhnout i na státní podpory na zdravotní a sociální pojištění zemědělců, které jsou v některých členských zemích EU uplatňovány.
Předchozí konzultace
Výše uvedené návrhy byly Zemědělským svazem ČR v rámci diskusí a výměny názorů opakovaně uplatněny v nevládním seskupení COPA/COGECA. Ve dnech 14. a 15. září 2010 byly společnou delegací představitelů a zástupců ZS ČR, AK ČR a ASZ ČR diskutovány v Bruselu s
- třemi europoslanci - Janem Březinou, Zuzanou Roithovou a Zuzanou Brzobohatou,
- stálou představitelkou ČR při EU Milenou Vicenovou,
- tajemníkem COPA/COGECA Pekka Pesonenem,
- předsedou Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova EP Paolo de Castrem,
- Georgem Haeuslerem, vedoucím kabinetu eurokomisařekomisaře D. Ciolose.
Praha, 5. října 2010, Zemědělský svaz ČR
Přílohy: 1. Graf poklesu produkce a počtu pracovníků v zemědělství ČR
2. Graf porovnání aktiv zemědělských podniků v EU
