Drůbežárna v Kosičkách se obejde bez překupníků. Denně vozí konkrétním zákazníkům čerstvá vejce od slepic i od křepelek.

Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách má za sebou čtyřicetiletou tradici. Vejce se z Kosiček se rozvážejí po celé republice k cílovým zákazníkům, aniž by se používaly složité distribuční cesty a překupy velkoobchodům. Tímto způsobem vozí zaměstnanci podniku k zákazníkům vejce nejlevnější a nejčerstvější.

V březnu tohoto roku postihla drůbežárnu Kosičky ptačí chřipka. Zeptali jsme se ředitele Mgr. Jana Pozdílka, jak se v Kosičkách s tímto problémem vyrovnávají.

Pavlína Havlová: V minulosti produkovala drůbežárna Kosičky cca 150 000 ks konzumních vajec denně. V jakém rozsahu se vám podařilo provoz obnovit?

Jan Pozdílek: O víkendu 15. a 16. května 2021 jsme naskladnili první snáškovou halu o počtu 60 000 ks nosnic. Snáškových hal máme v areálu, kde byla nákaza zachycena, celkem 6 – o kapacitě cca 200 000 ks nosnic. Dnes je tedy zaplněna téměř jedna třetina. Zvířata sehnat, odchovat a zajistit pro potřeby snáškových hal není to samé jako koupit si auto. Musíte si zajistit prostory v líhni, kdy na mnoho měsíců dopředu jsou kapacity vyčerpané. Od 5.11.2020 a 28.12.2020 jsme měli cca 90 000 ks jednodenních kuřat na odchovně v obci Mlékosrby, která je součástí naší společnosti. Chováme zde mladé kuřice pro potřeby našich snáškových hal, spřáteleným drůbežárnám a také pro následný prodej do malochovů, kdy k nám jezdí (a jsem na to pyšný) zájemci z celé republiky. V březnu a dubnu těmto kuřicím bylo 16 týdnů, což je okamžik nejlepšího stáří zvířat pro přesun na snáškovou halu. Bohužel v té době byla naše drůbežárna v Kosičkách označena jako ohnisko nebezpečné nákazy a přesun na snáškovou halu nebyl povolen. Čekali jsme na nejbližší datum, kdy k přesunu bude moci dojít. Asi 5 dní po přesunu jsme opět na odchovnu naskladnili dalších cca 115 000 ks kuřat tak, aby začátkem září 2021 mohlo dojít k naskladnění dalších tří snáškových hal a dostali jsme se na celkový počet 156 000 ks nosnic. Vyskladnění je rychlá akce, kdy za tři dny byl areál bez zvířat. Ovšem naskladnění a zazvěření je otázka na nakolik měsíců, spíše i let.

Ve vašem podniku dbáte na welfare zvířat. Jak dobře se u vás slepicím daří a na čem to zákazník pozná?

Jako jeden z příznaků či důkazů dobrého zdravotního stavu a psychické pohody je vysoká a kvalitní snáška – produkce vajec. Slepice, která není v dobré životní kondici, nemá produkci vajec žádnou, popř. má malá vajíčka s tenkou skořápkou. U nás sledujeme denně snášku vajec, která je velmi vysoká, a i z ekonomických důvodů není možné, aby byla nízká či nekvalitní. V každodenní snášce vajec jsou zahrnuta vajíčka všech velikostí včetně velikosti XL nad 73 g. V poslední době je často zmiňovaný neatraktivní klecový chov nosnic, který má (tak jako asi vše) dobré a špatné vlastnosti, resp. výhody i nevýhody. Konečný zákazník musí říci a nákupem ukázat, jaká vajíčka nakonec bude kupovat a jakou částku je za ně ochotný zaplatit. Když nám trh ukáže, že klecová vajíčka nejsou žádaná, tak nebudeme mít šanci a možnost je do tržní sítě pustit. Kdyby záleželo jenom na chovateli, tak by měl třeba jen chovy v BIO kvalitě. Ale chovatel je součástí poctivého českého zemědělství a není to on, kdo rozhoduje o tom, jaké chovy, a hlavně za kolik je bude provozovat, ale zákazník. Drůbežář má velký problém prodat vejce nad výrobní náklady a vydělat na vlastní provoz a s tím spojenou pohodu zvířat. Aktuální situace je taková, že zemědělec má často problém vůbec přežít a nezkrachovat. Je to bohužel tedy opravdu a jen zákazník, kdo určuje, jaké chovy a v jaké kvalitě budeme drůbež dále chovat. Milníkem není a nebude rok 2027, kdy bude v ČR zakázán chov drůbeže na klecové technologii. V tu dobu se do ČR začne dovážet mnoho vajec ze zahraniční produkce a český zákazník bude i poté vybírat vajíčka pravděpodobně podle ceny, a tedy klecové chovy zahraniční podporovat. A český drůbežář tudíž nebude schopný nízkým cenám konkurovat. V zahraničí nebude klecový chov zakázán, a to bude pro českou drůbežárnu diskriminační a téměř i likvidační stav.

Uvedl byste příklad investice do welfare zvířat u vás?

Aktuální téma z posledních pár let je, zda klecový chov je týrání zvířat či nikoliv. Čeští zákonodárci rozhodli, že asi ano, a tak v roce 2027 již nebude možné v ČR takové chovy provozovat. K roku 2025 velké obchodní řetězce již tato vajíčka s kódem „3“ nebudou mít ve svých regálech. Nastane situace, kterou si asi nikdo nedokáže představit, a to, že bude vajec s jiným číslem než 3 málo, regály budou vyprodané nebo zde bude mnoho klecových vajec z jiných států, kde tento zákaz odhlasován nebyl a možná ani nebude. Investice, která je tedy nezbytně nutná pro další fungování i po roce 2025 a následně po roce 2027 je jasná – předělat všechny snáškové haly z klecových technologií na podestýlkové (podestýlka ale paradoxně může být příčinou možné nákazy ptačí chřipkou na téměř izolované hale od vnějšího prostředí), kdy v případě drůbežárny Kosičky máme rozpočet na jednu halu 45 000 000,-Kč. S novým stavebním povolením se musí postavit protihluková stěna za halami, která dle přísných studií má za cíl odizolovat případný ruch z ventilátorů v okolí, postavit jímky na případnou povodňovou srážkovou přívalovou vlnu apod. Investice v zemědělských provozech jsou všude kolem nás a je to spíše o tom, která investice počká, která již ne – mám na tuto investici peníze? Za jak dlouho, nebo zda vůbec se konkrétní investice zaplatí apod.

Dosáhnete na kompenzace za chov, o který jsme kvůli ptačí chřipce přišli?

Stát slíbil uhradit veškerou finanční kompenzaci za utracená zvířata, nerealizovanou produkci vajec od těchto zvířat a náklady spojené s likvidací nebezpečné nákazy. Opatření spojené s likvidací ohniska vysoce patogenní aviární influenzy způsobené virem H5N8 byla vysoce ekonomicky náročná a museli jsme stát požádat o finanční zálohu, která nám již na účet přišla, a mohli jsme likvidaci úspěšně dokončit. Co bylo do současné doby slíbeno z úst ministra zemědělství České republiky, tak bylo i dodrženo. Díky tomu můžeme na trhu zůstat a pokračovat v zásobování českého trhu českými kvalitními vajíčky.

Zazněl názor, že jste si ptačí chřipkou nechali chov zlikvidovat záměrně, právě kvůli kompenzacím. Můžete tento názor uvést na pravou míru?

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní veterinární správou ustanovilo speciální tým – tzv. expertní skupinu složenou z významných českých odborníků na danou problematiku s cílem zjistit, jak se nákaza do areálu dostala, zda byla dodržena všechna preventivní opatření, zda jsme ochráněni proti nákaze v budoucnu, kdy a zda vůbec je možné areál opětovně naskladnit zvířaty, apod. Tým k nám do areálu chodil několikrát na dlouhé šetření, kdy v případě, že by se zjistilo jakékoliv pochybení, tak by stát finanční kompenzaci neposkytl. Nejpravděpodobnější verze výskytu onemocnění je ta, že ptačí chřipka přišla do regionu společně s návratem divokého ptactva, kdy v Kosičkách je vyhlášená ptačí oblast v souvislosti s vodními plochami. Nejprve byla vyhlášena ohniska v okolí komerčních chovů kachen a naše drůbežárna byla několikrát v ochranných pásmech i v pásmech dozoru, kdy před objevením prvních úhynů jsme se nacházeli ve vzdálenosti cca 550 metrů vzdušnou čarou od ohniska ptačí chřipky. Právě asi týden před námi byla provedena likvidace chovu kachen tak, že se kachny vyskladňovaly z uzavřených hal ven, vyhrnovala se podestýlka z hal ven těžkou technikou, kdy bohužel vanul severní vítr, který viry musel zanést k našemu areálu drůbežárny Kosičky. V areálu máme 6 snáškových hal, kdy nejlepší viditelnost na chov kachen byla a je právě z haly 1, kde byla objevena nákaza. Ostatní haly byly vyšetřeny s negativním výsledkem – zde byla všechna zvířata negativní na přítomnost viru ptačí chřipky H5N8. Přenos vzduchem byl zatím téměř vyloučen a dle dostupných informací byl možným přenosem nemoci vždy kontakt s divokým ptactvem, trusem, podestýlkou, přes oděv či obuv zaměstnanců. Ale nákaza a přenos vzduchem byl dosud neznámý a byl teoreticky téměř vyloučen. Bohužel koncentrace viru v okolí drůbežárny Kosičky byla v březnu 2021 tak vysoká, že asi bylo otázkou času, kdy i náš provoz tato nákaza postihne. Po vyhlášení ohniska u nás v areálu 30. března 2021 byla nákaza prokázána u dalších komerčních chovů kachen v okolí a my se pořád nacházeli v ochranných pásmech a přesun drůbeže na snáškovou halu byl pořád odkládán.

Nově nabízíte také křepelčí vajíčka. Jak jste s chovem začínali?

Křepelčí vajíčko je věc, kterou na trhu nabízí málo dodavatelů slepičích vajec. Byla to pro nás proto výzva. Pro některé zákazníky to totiž může být další důvod, proč odebírat vajíčka z Kosiček: Při jednom nákupu si dovezou nejenom vajíčka od slepic, ale i ta od křepelek.

Historie tohoto počinu začala na jednom farmářském trhu v Praze. U vedlejšího stánku nabízeli chovatelé právě křepelčí vajíčka, kdy ten den hodně pršelo a návštěvnost trhu byla takřka nulová. A tak si farmáři krátili dlouhou chvíli seznamováním se s chovateli křepelek. Slovo dalo slovo a spolupráce byla na světě. Kosičky slíbily odběr všech přebytků z křepelčí farmy z Orlických hor v obci Semechnice poblíž Opočna. Chovatelé křepelčích vajec byli a jsou rádi, že se mohou na 100 % věnovat chovu včetně jeho rozšiřování, kdy drůbežárna Kosičky odebere veškeré přebytky, které na farmě mají. Chovatelé pak nemusejí ztrácet čas hledáním zákazníků, odbytových cest, dopravou k zákazníkovi. Každý týden, 2x až 3x dle situace, Kosičky v Semechnicích přibrzdí a vajíčka odeberou. S našimi auty v rámci rozvozu vajec se malá křepelčí vejce vejdou bez dalších nákladů na dopravu a zatěžování životního prostředí, kdy je spokojený chovatel, zprostředkovatel prodeje, prodávající i cílový zákazník – tak, jak  by to mělo být.

Jak náročný je chov křepelek?

Křepelčí chov je srovnatelně náročný s chovem nosnic – slepic. Náročnost chovu křepelek spočívá v tom, že se jedná prakticky o divokého ptáka, který se musí chovat v uzavřených prostorech.

Nelze křepelky vypustit do volného výběhu, a to proto, že jsou to zvířata plachá a při vylekání se snaží reagovat vzlétnutím, což má často za následek poranění nebo i úhyn zvířete. Rovněž je zde nebezpečí, že křepelka uletí. 

Rozdíl v chovu slepic a křepelek je, že domácí drůbež umí snést vejce na určené místo přibližně i ve stejný čas. Křepelky snáší vejce v kteroukoliv dobu a nezřídka i v noci. Křepelky snáší vejce, kde je zrovna napadne, a na určené místo snáší pouze výjimečně. Zajímavost a výhoda u křepelek je ta, že křepelky snáší i dvě vajíčka denně, což zatím u nosnic nedokážeme. Křepelčí vejce jsou oproti slepičím menší, ale obsahují dvojnásobné množství vitamínů a stopových prvků.

Málo se ví o tom, jak moc jsou křepelčí vejce našemu zdraví prospěšná...

Kdo křepelčí vejce pravidelně konzumuje, tak dosahuje dobrých zdravotních zlepšení v případě nemoci. Jejich kladný účinek je 100% prokázaný. Občas se najde alergik na vejce a výrobky z nich, kdy ideální náhražka slepičích vajec je právě křepelčí vejce, na které není zaznamenán jediný případ alergické reakce, a to dokonce v celosvětovém měřítku. Podobné je to s onemocněním salmonelózou, kdy opět příčinou mohou být teoreticky špatně tepelně upravená slepičí vejce, ale opět na světě neexistuje jediný případ nákazy salmonely přes křepelčí vejce.

U chovu křepelek jste se s ptačí chřipkou nepotýkali?

Vzhledem k tomu, že se chov křepelek nachází na jiné farmě (a tam jsou křepelky uzavřené), tak se jich ptačí chřipka nedotkla. Nedávná situace ohledně nákazy ptačí chřipkou ukázala, že není dobré shlukovat chovy zvířat na jedno centrální místo a že je dobré mít chovy v jednotlivých hospodářstvích, kdy preventivní opatření v případě záchytu tohoto onemocnění je nekompromisní a likviduje se celý areál bez ohledu na to, zda je nakažená jen část chovu, či vše jako celek. Křepelky naštěstí přežily letošní situaci s nákazou na Královehradecku bez újmy.

V čem je křepelčí vajíčko „jiné“?

Křepelčí vajíčka jsou energetickou, preventivní, léčivou „bombou“. To samé se dá tvrdit i o slepičích vajíčkách. Ovšem křepelčí vajíčka jsou několikanásobně menší než slepičí a paradoxně obsahují minimálně 2x tolik vitamínů a stopových prvků než slepičí vajíčko. V zimě je dobré tato vajíčka konzumovat namísto vitamínů v tabletách, kdy toto je 100 % čistě ryze přírodní produkt. Nejčastější forma přípravy je uvaření natvrdo, kdy po 4 minutách je vajíčko určené k loupání.

Loupání malých vajec je někdy opravdový oříšek. (smích) Pravidelní konzumenti si za cca 100 Kč mohou zakoupit kleště, které rozpůlí skořápku na dvě pomyslné poloviny, a poté se tyto poloviny jen „svléknou“ a zůstane nám krásně dekorativní obsah vajíčka. Volská oka díky velikosti vajec spíše nedoporučujeme, protože jejich spotřeba na jedno jídlo bude velká. Jistě existuje mnoho způsobů úprav a možností konzumace, kdy je nesčetně mnoho odkazů na internetu, tak stačí zadat do vyhledávače slovo „křepelčí vejce“.

Vejce rozvážíte ke svým, už zavedeným zákazníkům. Znáte jejich motivace?

Stavíme, věřím, pevné základy firmy, jejíž součástí musí být stabilní, různorodá a mnohopočetná síť kvalitních a spokojených zákazníků. Rok 2020 a následně 2021 nám ukázal, že se můžou ze dne na den zavřít restaurační zařízení a nemáme komu vozit vajíčka, což je likvidační situace. Mezi naše zákazníky patří zmiňované restaurace, jídelny, vývařovny, výrobny lahůdek, výrobny knedlíků, školní stravovací zařízení, prodejny potravin, e-shopy s nabídkou potravin… V době, kdy některé z uvedených typů či odvětví je uzavřeno, v letošním případě jídelny a restaurace, neodebírají téměř žádná vajíčka, tak o to více odebírají prodejny, kde je možné vajíčka, a třeba i s dovozem až domů, zakoupit. Školní jídelny například nevařily, ale o to více vařily maminky svým dětem doma obědy, takže co neodebrala jídelna, to odebral privátní sektor.

V Kosičkách neděláme bariéry, každý zákazník ať „malý“ či „velký“ je stejně důležitý. Je pro nás ekonomicky zajímavé dojet do konkrétního města a zavážet vajíčky co nejvíce míst, kam to jen jde. Tímto způsobem se odlišujeme od jiných drůbežáren, které se soustřeďují zejména na paletové odběry a až překupník – velkoobchod potravin – doveze nákup včetně vajec na cílovou provozovnu. Abychom oslovili i konkrétního cílového zákazníka, který má zájem například i jen o 6 vajec, tak navštěvujeme pravidelně s naším stánkem farmářské trhy, provozujeme v rámci Královehradeckého a Pardubického kraje od úterý do pátku pojízdnou prodejnu s vajíčky, v Kosičkách máme kamennou prodejnu otevřenou od pondělí do soboty či na naší pobočce v Brně mám automat na vejce – tzv. vejcomat, kde je v centu Brna možnost si koupit vajíčka 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Distribučních cest máme tedy směrem k zákazníkovi hned několik.

Odměnou nám za naše nápady a úsilí je řada spokojených a věrných zákazníků, kdy v každém roční období prodáme cca 450 000 vajec denně v rámci celé České republiky.

***

Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách je firma s více než 40letou tradicí ve výrobě konzumních vajec a vaječné melanže. Skládá se ze tří středisek – Kosičky, Mlékosrby a Brno. Denně rozváží po celé republice vajíčka k cílovým zákazníkům.

Jan Pozdílek, Pavlína Havlová