Klesl zisk zemědělství

Z každoročního svazového šetření výsledku hospodaření v zemědělství vyšlo meziroční (2021/2020) snížení zisku v zemědělství o necelou jednu miliardu korun (o téměř 10 %), a to na cca 9,1 mld. Kč (cca 2 600 Kč/ha). Průměr našeho šetření zisku z let 2004 až 2017 vyšel podobně (jako vloni), a to 2 590 Kč/ha. Další a větší pokles lze čekat letos (2022/2021), kdy se ještě více projeví geopolitické napětí, soustavně se zvyšující inflace, zdražování vstupů a to, že se nůžky mezi cenami vstupů a cenami placenými zemědělcům stále více rozevírají. Pokud se dynamika meziročního snižování zisku letos zdvojnásobí (což nelze vyloučit), pak lze v zemědělství za letošní rok očekávat v absolutní hodnotě zisk okolo/pod 7 mld. Kč.

Více jak polovina zemědělských podniků u nás plánuje kvůli změnám v dotační politice omezit svoji produkci. Aktivně komunikujeme s ministry nové vlády o tom, jaké jsou zájmy českého zemědělství, jak nastavit reformu SZP a jak financovat podpory. V únoru jsme jednali s předsedou Vlády ČR Fialou, opakovaně s ministrem zemědělství Nekulou a dalšími politickými představiteli. Doba je složitá, a to zvlášť teď, kdy vzrůstá geopolitické napětí. Nejsme jediní evropští zemědělci, kteří mají k agrární politice výhrady a vystoupili s nimi na veřejnosti. Protesty zemědělců se uskutečnily v průběhu ledna a února mimo jiné
i v Německu, ve Francii, Polsku, Slovensku i v Irsku.

Výkupní ceny některých zemědělských komodit (hlavně ceny jatečných prasat, ale i drůbeže) jsou tak nízké, že i s vyššími dotačními podporami, než jaké jsou u nás, se evropští zemědělci (např. v SRN) dostávají do existenčních potíží. Setrvale nízké a podnákladové ceny drtí zemědělské firmy bez ohledu na výši obdržených dotací a také bez ohledu na jejich velikost. Naše vláda rozhodla o tom, že se krácení podpor v příštím roce dotkne středních a větších produkčních zemědělců, tedy těch, kteří chovají většinu všech prasat, drůbeže, ale i dojeného skotu.

Do finančních problémů se tak dostávají především ty firmy, které jsou zaměřeny na živočišné výrobky (živočišná prvovýroba, zpracování masa), méně pak pěstitelé a zpracovatelé rostlinných výrobků. Zemědělcům vadí přílišný akcent na zajišťování čistoty klimatu v zemědělství v souvislosti s Green Dealem a těžko se smiřují i s tlakem na útlum konvenční produkce. Poukazují na to, že na jedné straně světa (v Evropě) se produkce má snížit, aby se klima mohlo více vyčistit, ale v zámoří agrární produkce stoupá dál, kácení pralesů pokračuje a celosvětové znečištění se tak zvyšuje. Přitom hlavní konkurent EU, kterým jsou Spojené státy americké, zelené strategie od počátku posuzuje kriticky a u sebe je rozhodně zavádět nebude, protože omezují zemědělskou produktivitu.