Od roku 2014 šlo z OPŽP na obnovu mokřadů 2,43 mld korun

Praha 14. června (ČTK) - Od roku 2014 bylo z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) na obnovu mokřadů vynaloženo 2,43 miliardy korun, podpořeny byly stovky projektů. Za posledních 150 let se ale celková délka říční sítě zkrátila o třicet procent, rozloha niv a mokřadů klesla o osmdesát procent. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Mokřady, které v současnosti patří pod ochranu státu, pomáhají zadržovat dešťovou vodu a zpomalit její odtok z krajiny.

"Jelikož se množství mokřadů výrazně snížilo, dostaly se pod ochranu státu a pečuje o ně tedy stát nebo kraje," sdělila ČTK mluvčí AOPK ČR Karolína Šůlová. Významné mokřady po celém světě chrání také Ramsarská úmluva z roku 1971, Česko se k ní přidalo v roce 1990. Z českých mokřadů mezi ně patří například Šumavské slatě, Poodří, Lednické nebo Třeboňské rybníky a další.

Mezi poslední projekty financované z OPŽP patří Národní přírodní památka Pastvisko u Lednice. Na odbahnění tohoto mokřadu a rekonstrukci výpustného stavítka odtoku vody šlo od prosince 2018 do března 2019 od OPŽP 10,15 milionů korun. Za 5,52 milionů korun bylo v roce 2015 revitalizován mokřad Přední a Zadní Bílovské řeky Dyje. V letošním roce by mohly být obnoveny další mokřady této lokality a sice Hrúdy, U jezera, Za hrázkou a Hrubá louka.

Voda z českého území rychle odtéká a méně se vsakuje do země. Zkrácením délky řek a snížením drsnosti koryta se také zrychluje postup povodňové vlny. Přirozeně fungující nivy, tedy louky při vodním toku, jsou podle AOPK prostorem pro rozliv a zpomalení povodně. "Při povodních v roce 1997 zachytily poslední tři větší moravské zbytky lužní krajiny, soutok Dyje s Moravou, Poodří a Litovelské Pomoraví, trojnásobně více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady," stojí v hodnotících zprávách AOPK ČR.

V okolí mokřadů a přirozených řek je vyšší hladina podzemní vody, díky které stoupá objem zadržené vody. Mokřady jsou navázáné na takzvané hydrogeologické kolektory a tvoří s nimi spojitou nádobu. Díky tomu zadržují dešťovou vodu, která se ukládá v hlubokých horninách, a zpomalují odtok vody na povrchu v řádu dnů, v podzemí v řádu měsíců.

Pokud podle AOPK ČR malý mokřad zvýší hladinu podzemní vody o 0,5 metrů na určité ploše, je možné získat 200 metrů krychlových vody v podzemí navíc. Ta bude k dispozici lesu, plodinám i postupnému výparu, který ochlazuje krajinu. Zvýší se i množství pitné vody ve zdrojích nad mokřadem.