"Autor článku Evžen Korec, ředitel Zoologické zahrady Tábor a předseda Cane Corso klubu ČR v jedné osobě, uvádí v článku „Plošný rozhoz jedů byl schválen. Výrobce to zakazuje. Kdo za to bude odpovědný?“ ve většině nepravdivé a zavádějící informace.
Jedná se zejména o tvrzení, že „V drtivé většině případů půjde o plošný rozhoz, jen necelých 9 procent povolených aplikací se týká umisťování jedu přímo do nor“, které neodpovídá skutečnosti.
Pravdivý údaj, který zveřejnila ČTK dne 26. 3. 2020, odpovídá skutečnosti 84 % aplikací do nor a „pouze„ 16 % aplikací rozhozem.
Pozn. ČTK interpretovala údaje ÚKZÚZ ve znění: nahlášených celkem 669 aplikací. Z toho 108 rozhozem, 58 ve zvýšené dávce do nor. Stále platí, že zemědělci nejvíce využívají aplikací v dávce 'pouze' 2kg/ha, celkem ve 503 případech.
„Zaráží mě však skutečnost, že se nikdo nezabýval příčinami nečekaně masivního úbytku hraboší populace. Zkoumal snad někdo z odborníků vzorky odebrané půdy, aby se přesvědčil, jestli někteří zemědělci nepoužívali na svých pozemcích plošně zakázaný jed bez povolení, přestože za to hrozí nemalé sankce? Myslím si, že v tomto směru mají kontrolní orgány co napravovat!
Pokud tedy snad nechtějí hovořit o zázraku, kdy se z měsíce na měsíc v přírodě tak prudce změní výskyt jednoho zvířecího druhu. V každém případě varuji všechny, kdo by měli v těchto dnechs povolnými jedy Stutox II nebo Ratron GW pracovat.
Autor článku se pozastavuje nad rychlým poklesem početnosti hraboše v celostátním měřítku. Tato skutečnost spočívá v mozaikovitém rozšíření hraboše na území ČR a situace je tak velmi odlišná na různých pozemcích i v rámci stejné lokality.
Z únorového monitoringu intenzity výskytu hraboše vyplývá, že ve většině českých krajů došlo k nárůstu rizika ohrožení zemědělských porostů.
To je zapříčiněno jednak změnou prahu škodlivosti v jarním období, kdy práh škodlivosti již není 200, nýbrž pouze 50 aktivních východů z nor/ha a jednak celorepublikovým průměrem intenzity výskytu hraboše, který se v únoru rovnal 13násobku prahu škodlivosti. Navzdory celorepublikovému poklesu tento výsledek stále představuje velmi vysoké riziko ohrožení těchto porostů.
Důvodem vědecky podloženého snížení prahu škodlivosti je nástup jara, kdy se aktivita hrabošů (zejm. shánění potravy a reprodukce) začíná zvyšovat. To znamená, že i relativně nižší počty hrabošů na hektar znamenají vysoké riziko devastujícího poškození porostů plodin.
O této skutečnosti jsme oficiálně informovali prostřednictvím zprávy na našem webu dne 6. 3. 2020 „Výskyt hraboše polního v únoru 2020.“
K citaci „Stačí se podívat na obal produktu, jehož aplikaci úřad schválil. Podrobně se tam píše o jeho toxicitě a nutnosti používat speciální ochranné pomůcky při zacházení s tímto jedem. Silně ale pochybuji o tom, že v době nynějšího nedostatku jakýchkoli ochranných pomůcek by někdo z farmářů dokázal sehnat právě ty specifické, nutné pro bezpečné nakládání s fosfidem zinečnatým. A kdo nebude při aplikaci dobře chráněn, riskuje vážné a nevratné poškození zdraví.“
Zaměstnanci zemědělských podniků i soukromí zemědělci, kteří nakládají s jakýmikoli přípravky na ochranu rostlin, jsou povinni pravidelně absolvovat odborná školení a zkoušky odborné způsobilosti, které zajišťují a prokazují jejich znalost instrukcí na etiketách přípravků na ochranu rostlin, ale také ochranných pracovních pomůcek.
Tvrzení pana Korce vůči zemědělcům lze označit za ničím nepodložené spekulace. Ochrana rostlin se provádí po celou vegetační sezónu. Myslet si, že teprve po nákupu Stutoxu II či jiného rodenticidu, se začne zemědělec shánět po potřebných ochranných pracovních pomůckách, a že pokud ochranné pomůcky nesežene, bude stejně aplikovat, je nezodpovědné a svědčí to o neznalosti praxe v zemědělství. Je s podivem, že provozovatel ZOO zpochybňuje povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s bezpečností práce.
Musím připomenout také další úskalí obsažené v nařízení úřadu. Doslova se v něm píše: „Osoba používající přípravek … je povinna se rovněž řídit údaji na etiketě k přípravku.“ A na té etiketě výrobce jednoznačně uvádí: „NEAPLIKUJTE přípravek volně rozhozem, ani rozmetadlem!“ A to velkými písmeny a s vykřičníkem. Což v praxi znamená, že za případné usmrcení ohrožených druhů zvířat či dokonce poškození zdraví člověka budou zodpovídat jen a pouze zemědělci, nikoliv autoři zmíněného nařízení ÚKZÚZ.
Návod k použití přípravku, na který se autor článku odvolává, se vztahuje k použití přípravku Stutox II v maximální dávce 2 kg/ha při aplikaci do nor. Návod k použití nevylučuje, že může být tentýž nebo podobný přípravek povolen jinak. Říká jen to, že standardní povolená aplikace je v dávce 2kg/ha do nor.
Nařízení o mimořádných stavech, je zvláštním typem povolení na dobu nepřesahující 120 dnů. Toto povolení nenutí výrobce, aby podmínky aplikace uváděl na etiketě přípravku, i když není vyloučeno, aby tak dobrovolně neučinil. Doba 120 dnů je ale tak krátká, že pokud je přípravek prodáván na trhu pro jiné použití, většinou výrobce etiketu nemění a roli návodu k použití tak v těchto případech hraje přímo nařízení ÚKZÚZ.
Zemědělci, kteří musejí absolvovat školení a zkoušky odborné způsobilosti, tyto souvislosti vědí. A rovněž vědí, že ze stávajícího návodu k použití musejí respektovat jen ty údaje, které nestanoví jinak nařízení ÚKZÚZ.
Proto zákaz aplikace rozhozem či rozmetadlem není v rozporu s mimořádně povoleným způsobem aplikace rozhozem při použití na povrch půdy.
Nejen aplikace přípravku Stutox II, ale aplikace každého povoleného přípravku na ochranu rostlin je na odpovědnosti uživatele. Je to tak proto, že uživatel musí dodržet nejen požadavky návodu k použití, příslušných nařízení ÚKZÚZ, ale i mnoho dalších požadavků právních předpisů a při aplikaci také musí zohlednit konkrétní podmínky v místě. Včetně výskytu necílových živočichů a jiných organismů.
Závěrem tedy můžeme konstatovat, že celý systém stojí na velmi pevném základě a jak příslušní úředníci, tak zemědělci, si jsou vědomi všech povinností a rizik spojených s aplikací přípravku. Naším společným zájmem je zabránit devastujícím škodám na plodinách a současně minimalizovat veškerá možná rizika."
Autor a zdroj:
http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/reakce-clanek-korec-hrabos.html
