Úvodní stránka > Aktuality

Stanovisko Zemědělského svazu ČR na PS RHSD k bodu 1.1. B. Analýza kalamitního přemnožení hraboše polního a možností boje s ním včetně predikce a dalších postupů a konkrétních opatření s termíny, zodpovědností a vazbou na státní nebo rezortní rozpočty

15.11.2019

V letošním roce byla významná část zemědělců zasažena kalamitním přemnožením hraboše polního. Populace tohoto škůdce graduje v pravidelných cyklech, letošní gradace je však svým rozsahem díky kombinaci s posledními suchými a teplými roky zcela mimořádná. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v polovině roku identifikoval kalamitní stav ve 48 okresech s katastry, kde populace hraboše od počátku roku 5x nebo vícekrát překročila tzv. práh škodlivosti tohoto škůdce. V mnoha okresech také již došlo ke značným škodám zejména na ozimých plodinách, které byly hrabošem totálně zničeny a porosty musely být zaorány.

 

Aby byli schopni zemědělci této kalamitě čelit, požádali prostřednictvím Zemědělského svazu o výjimku na aplikaci přípravku Stutox II, a to pro použití ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hraboše po celém území ČR a ve vyšší dávce při aplikaci rozhozem, nicméně pouze v okresech ČR, kde byl výskyt hraboše hodnocen jako kalamitní. Dne 5.8.2019 ÚKZÚS povolil plošnou aplikaci přípravku STUTOX II v postižených oblastech. Na základě negativního postoje Ministerstva životního prostředí Ministerstvo zemědělství dne 8.8. 2019 pozastavilo možnost plošné aplikace přípravku STUTOX II. Zůstala tak možnost pouze aplikace STUTOXU II do nor, ale i s tímto postupem je spojená řada komplikací. Jednak zemědělci musí žádat o výjimky krajské úřady, popř. Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK), na jejichž rozhodování spadají správní lhůty. Musí ověřovat a zjišťovat, zda se dle databáze AOPK na jejich pozemcích nenachází chráněný organismu, jako např. křeček nebo sysel. Přístup do databáze AOPK, kde by žadatel sám mohl najít výskyt chráněných druhů, je velmi složitý. Pokud není v lokalitě chráněný druh, do nor lze aplikovat po předchozím ohlášení na ÚKZÚZ a honitbě, pouze však za pomoci proškolených osob. Ale vzhledem k širokému výskytu chráněných organismů, zejména křečka, jde o malou část zemědělských ploch. Křeček je totiž detekován mimo horské a podhorské oblasti téměř všude, ačkoliv reálně na mnoha pozemcích křečka nikdo nikdy neviděl.

 

Navíc administrace žádosti zemědělce probíhá ve správním řízení, které má vedle žadatele a kraje za účastníky obec a dále všechny, kteří na řízení mohou mít zájem – zde existují organizace ochránců přírody, kteří mají zájem na tom být účastníky a celé řízení torpédovat. Správní řízení má délku neodhadnutelnou, od jednoho do mnoha měsíců, což samo o sobě eliminuje pravděpodobnou možnost smysluplného řešení v přírodních podmínkách. Většina krajů se staví k problému tak, že správní řízení nějakým způsobem řízení řeší a má vůli dokončit, rozhodně však ne dostatečně rychle pro akutní potřeby zemědělců. Olomoucký kraj to navíc řeší tak, že přerušuje řízení a nařizuje žadateli, aby zpracoval ve smyslu § 67 ZOPK „Hodnocení vlivu zamýšleného záměru“ /aplikace Stutoxu do nor/ (v zákoně zařazeno mezi povinnosti investora.. ), což je podle našeho názoru nejen nad rámec zákona, ale je to přímo šikanózní přístup. Neexistuje totiž žádná metodika, ani MŽP, ani krajů, jak situaci řešit a každý kraj postupuje jinak. Na naši žádost na hejtmany nejvíce postižených krajů, aby se zasadili o likvidaci hraboše v refugiích cestou kraji zřizovaných organizací pro správu silnic, kraje buď nereagovaly, nebo ji odmítly.

 

Navíc všechny podané žádosti o aplikaci přípravku na hubení hrabošů rozhozem byly zamítnuty, a naopak, vůči některým zemědělcům zahájila Česká inspekce životního prostředí správní řízení s možným následkem pokuty v řádu statisíců korun. Povoleno bylo pouze několik aplikací do nor, což ale s ohledem na rozsah kalamity není způsob efektivní a zemědělci ve větším rozsahu realizovatelný.

 

Jednání na meziresortní úrovni mezi MZe a MŽP sice probíhají už několik měsíců, ale jsou bez jakéhokoli výsledku směrem k efektivní možnosti aplikace Stutoxu II. Doba vhodná na aplikaci přípravku Stutox II. tak byla promrhána a v současné době ho již není téměř smysluplné aplikovat.

Mezitím problémy s přemnoženými hraboši pokračují i v podzimním období. Ačkoliv došlo k menšímu poklesu četnosti hraboše díky tomu, že zemědělci se snažili o redukci jeho stavů agrotechnickými operacemi (orba, podmítka atd.) na polích, následně se populace na tato pole vrátila z rezervoárů (refugií) okolních ploch (silniční příkopy, nekultivované pozemky, zanedbané zahrady, biokoridory a remízky podél polí). V současnosti se tak četnost hraboše opět zvyšuje. Ztráty na vzešlých ozimech na nejvíce postižených pozemcích dosahují více než 50 %, v extrémních případech i více než 80 %. Extrémně poškozené jsou v některých lokalitách i mladé výsadby ovocných stromků. Vysoké škody zaznamenali i drobní pěstitelé na svých zahradách.

 

Zemědělský svaz v současnosti eviduje škody ve výši 1,336 mld. Kč na 131 tis. ha z.p. Tuto výši škod není možné rozhodně považovat za konečnou. Další škody přijdou na jaře a některé bude možné kvantifikovat až při sklizni.

Každopádně, už dnes jsou tisíce hektarů ozimů zaorány a některé nově přesety. Významné škody jsou také na pícninách a už nyní je zřejmé, že v příštím roce budou mít postižení zemědělci nedostatek krmení pro dobytek.

 

S ohledem na to, že zaseté porosty ozimů byly sežrány hrabošem, existuje vysoká pravděpodobnost, že na pozemcích nepokrytých porostem dojde při přívalových deštích k erozi. Tato eroze vše nesmí být v žádném případě dávána za vinu zemědělcům. Navíc, pokud bude v roce 2020 suché jaro, škody zemědělcům to významně prohloubí, neboť jařiny jsou mnohem citlivější na sucho a nepokryté pozemky budou trpět větším výparem vody, než by tomu bylo v případě pozemků se vzrostlými porosty ozimů.

 

Pokud nebude průběh zimy pro hraboše nepříznivý, existuje velmi vážné riziko, že kalamita přemnoženého hraboše bude příští rok pokračovat ještě ve větším rozsahu než letos.

 

Na základě výše uvedeného ZS ČR vyzývá vládu:

  1. K okamžitému řešení situace takovým způsobem, aby mohli zemědělci na jaře efektivně reagovat na hrozící situaci.
  2. K vytvoření systémového postupu, který vyjasní, jak mají státní a krajské orgány efektivně postupovat v případě obdobných kalamitních situací.
  3. K rozhodnutí o způsobu a výši náhrady škody způsobené zemědělcům.

 

V Praze dne 15.11.2019

Přílohy
stanovisko-zs-cr-pro-jednani-ps-rhsd-k-hrabosum-18-11-2019.doc


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN