V Praze se diskutovalo o budoucí Společné zemědělské politice

Praha 31.5.2019 – Jak bude nastavena budoucí SZP? Mají se čeští zemědělci připravit na zastropování přímých plateb nebo redistributivní platbu? Máme očekávat přechodné období? Jak bude dlouhé? Jak budou nastavena Ekoschémata? Jaký strategický plán připravuje MZe?
To a spoustu dalších informací se mohli dovědět účastníci konference Společná zemědělská politika po roce 2020, kterou zorganizoval Zemědělský svaz ČR na konci května.

V úvodním příspěvku o stavu vyjednávání budoucí podoby SZP a postoji Zemědělského svazu ČR informoval předseda této organizace ing. Martin Pýcha. Jak uvedl, je již veřejným tajemstvím, že vzhledem ke složitosti vyjednávání i samotné podoby SZP, dojde ke zpoždění a je jen otázkou, jak dlouhé bude přechodné období, kdy budou platit současná pravidla.

Na konferenci sdělil, že v současné době existují čtyři  hlavní návrhy, návrh Komise, schválené stanovisko zemědělského výboru, schválené stanovisko výboru pro životní prostředí a pracovní verze Rady EU. Pro Zemědělský svaz ČR jsou stanovené priority. Jde především o rovné podmínky, kdy je nutné bez diskriminačních podmínek zajistit stejnou výši přímých plateb a jasně stanovit pojem skutečný/aktivní zemědělec a definovat konečného příjemce. Stavovská organizace také bedlivě sleduje vývoj při dojednávání dalších ukazatelů, jako je podíl plateb vázaných na produkci, rozdělení plateb mezi 1. a 2. pilíř a možnosti oborových intervencí.

Pracovník Komise Gijs Schilthujs na konferenci vysvětlil, proč je nutné upravit dosavadní pravidla SZP a jaké Komise předpokládá dopady. Změny jsou podle něj vyvolány potřebou lépe reagovat na výkyvy trhu a hlavně na změnu klimatu, takže společná zemědělská politika se má stát více „zelenější“. I možná proto se nyní dobrovolná opatření, za která zemědělci dostávali náhradu v podobě dotací, přesouvají do pravidel správné zemědělské praxe bez nároku na podporu a vznikají nová ekologická schémata.

O možných dopadech nové SZP z pohledu definice skutečného zemědělce hovořil ředitel ÚZEI ing. Štěpán Kala. Evropská komise chce definicí vyloučit ze systému podpor subjekty, pro které je zemědělství nevýznamnou částí příjmů. Proto se budou posuzovat všechny aktivity podniku včetně vazeb na jiné subjekty v rámci propojenosti. Zatím je shoda na tom, že minimálně 30 % příjmů by mělo plynout ze zemědělské činnosti.

V České republice je celkem 28691 příjemců dotací. Z toho je 26117 mikropodniků, které hospodaří na 30 % zemědělské půdy a čerpají 31,5 % provozních podpor. Velkých podniků je podle metodiky 277, hospodaří na 11 % zemědělské půdy a čerpají 10,25 provozních podpor. Průměrné příjmy z nezemědělských činností se na celkovém obratu právnických osob podílejí 13 procenty, u fyzických osob 4,5 procenty.

Na videozáznám všech vystupujícíh se můžete podívat zde. Prezentace naleznete v příloze níže.

Vladimír Pícha, mluvčí ZSČR, tel.: 603 532 136, mail: picha@zscr.cz.