Úvodní stránka > Aktuality

Základem pachtu je dobrá smlouva

20.5.2020

Zemědělský svaz ČR se dlouhodobě snaží, aby byl prodej zemědělské půdy právním rámcem regulován. Bohužel tyto snahy vycházejí naprázdno. Ochrana zemědělského půdního fondu je v České republice řešena nedostatečně. Jakousi úpravu máme v rovině veřejnoprávní, ale, na rozdíl od většiny civilizovaného světa, naprosto žádnou v rovině soukromoprávní.
Dokladem nedostatečné ochrany ve veřejnoprávní rovině je, že v posledních letech ubývá každý den 15 – 20 hektarů nejkvalitnější zemědělské půdy. V první polovině minulého roku vznikl poslanecký návrh novely zákona o zemědělském půdním fondu, která výrazně zpřísňuje možnosti vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Bohužel dosud nebyl zařazen na program jednání poslanecké sněmovny.
Zemědělský svaz ČR v minulosti inicioval řadu jednání i předkládal konkrétní řešení pro soukromoprávní rovinu. Dokonce se podařilo připravit návrh zákona, který nakonec nebyl zařazen na program jednání poslanecké sněmovny. Z hlediska zemědělské praxe i celospolečenského hlediska považuje ZSČR tuto skutečnost za alarmující. Půda je nenahraditelná součást naší krajiny a je třeba zajistit její ochranu a účelné využívání.
Z těchto důvodů uspořádal Zemědělský svaz ČR webinář s názvem Problematika pachtovních vztahů v zemědělství. V rámci tohoto webináře vystoupili právníci zemědělského svazu a zaměřili se na problematiku uzavírání nových pachtovních smluv, prodlužování již nových a na právní ochranu pachtýřů i propachtovatelů.
Více než 300 účastníků pozorně poslouchala a v průběhu přednášek i po jejich skončení vznášela řadu dotazů. Jeden z mnoha například zněl: Lze uzavřít platnou pachtovní smlouvu na pozemek pouze se 4 spoluvlastníky, kteří vlastní většinový podíl? Pozemek má ještě další 2 spoluvlastníky, kteří jsou ale v menšině. Přednášející ihned zformulovali odpověď, přestože dotaz neosahoval dostatek informací k jednoznačné odpovědi: Pokud by se jednalo o nejčastější formu pachtovní smlouvy, tj. doba pachtu dle smlouvy na dobu určitou bude kratší než 10 let anebo by nebyla ve smlouvě na dobu neurčitou sjednána výpovědní doba delší než 10 let, pak by šlo o rozhodnutí většinových spoluvlastníků v rámci tzv. běžné správy. V těchto případech rozhoduje v intencích OZ prostá většina hlasů, přičemž hlasy se počítají dle velikosti podílů. Pokud by byla sjednaná doba pachtu nebo výpovědní doba nad rámec zmiňovaných 10 let, zákon obligatorně vyžaduje souhlas všech spoluvlastníků. Dalším možným problémem je zákonná povinnost předem seznámit všechny spoluvlastníky – a to i v rámci běžné správy, s nutností rozhodnout o tom, jak bude s předmětem spoluvlastnictví naloženo (tj. o uzavření pachtovní smlouvy). Pokud by tato povinnost nebyla splněna, tj. kterýkoliv spoluvlastník (i menšinový ) by o záměru propachtovat předmět spoluvlastnictví nebyl informován a tudíž by se rozhodování nemohl zúčastnit, bylo by zde v případě jeho nesouhlasu riziko, že smlouva nebude vůči němu účinná. Z uvedeného vyplývá, že pokud budou výše uvedené podmínky (povinnosti) splněny, smlouva může být platně uzavřena i přes nesouhlas či neúčast (ale byl informován o nutnosti rozhodnout)) menšinového /nových spoluvlastníka/ků. Smlouvu pak musí respektovat všichni spoluvlastníci – jsou jí vázáni. Pochopitelně pak mají všichni i právo na příslušné plody, výnosy, užitky atd. – zpravidla na alikvótní část pachtovného.


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN