Bramborová pole se loni v ČR zvětšila o tři procenta

Semice (Nymbursko) 7. června (ČTK) - Plocha bramborových polí včetně pozemků drobných pěstitelů se loni zvětšila o necelá tři procenta na 29.500 hektarů. Předloni výměra klesla o necelých pět procent z 30.089 hektarů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, které dnes poskytlo novinářům ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes u příležitosti začátku sklizně raných brambor uvedl, že se stát bude snažit o podporu bramborářství, chtěl by, aby hektarů s touto plodinou přibylo.

V ČR se loni vypěstovalo 831.132 tun brambor. V loňském roce se jich do republiky dovezlo 203.934 tun, tento objem byl přibližně pětkrát větší než vývoz. Za letošní první čtvrtletí se jich dovezlo 51.264 tun, vyvezlo 7143 tun. Podle místopředsedy Českého bramborářského svazu Vlastimila Rasochy se do ČR dováží brambory podle postupu roku nejprve z Egypta, dále pak z Izraele, občasně z Maroka, až v květnu dominují dovozy z Itálie a Španělska. Na podzim Češi brambory naopak vyvážejí.

Aby mohlo být pokrytá tuzemská spotřeba, musely by se ještě zvýšit investice do skladovacích prostor, kde by brambory vydržely čerstvé. Cenu podle svazu určují hlavně dovozci.

Jenom na zemědělských polích se loni sklízelo z 23.414 ha s průměrným výnosem přes 28 tun na hektar. Ministerstvo by podle své strategie chtělo, aby se do roku 2030 plochy rozrostly na 27.000 ha, z toho 21.000 ha by mělo být na konzumaci a 6000 ha na výrobu škrobu. "Je to komodita, ke které se váže větší potenciál zaměstnanosti. Je to náročnější komodita, vyžaduje větší podíl lidské práce než pěstování obilí a jiných komodit," řekl dnes novinářům Jurečka.

Brambory jsou z hlediska osevního postupu zlepšující plodinou, napomáhají kyprosti půdy. Podle něj je tak velký rozdíl mezi pěstováním obilovin, protože pří pěstování brambor se půda prokypří až do 40 cm hloubky.

Třetinu českých brambor, nejvíc v zemi, produkují zemědělci na Vysočině. Pěstují ale odrůdy sklízené až koncem léta. Kvůli nezvykle chladnému jaru letos sázení brambor v tomto kraji nabralo dvoutýdenní zpoždění. "Nejpozději sázené porosty teprve vzcházejí," uvedl tajemník bramborářského svazu Josef Králíček. Úroda brambor bude záležet na dalším vývoji počasí a na srážkách, jichž místy není dost ani na Vysočině, uvedl.

Podle profesorky Jany Dostálové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze jsou brambory zdravé, pokud se nekonzumují ve formě přesolených hranolků nebo chipsů. Připomněla i nové fialové odrůdy. "Obsahují i barviva, která fungují jako antioxidanty," dodala. Těch se ale podle výkonného ředitele Výzkumného ústavu bramborářského Jaroslava Čepla pěstuje v Česku mizivé množství.

Každý obyvatel ČR loni v průměru snědl 68 kilogramů brambor, meziročně o 1,7 kilogramu více.