Budoucí financování Společné zemědělské politiky 2028–2034: dopady nové rozpočtové a institucionální architektury na zemědělské podniky
26.10.2026Úvod
Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie na období 2028–2034 představuje pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) významnější změnu než pouhou úpravu jejího rozpočtu. Evropská komise dne 16. července 2025 předložila návrh, podle něhož má být podpora SZP prováděna v rámci širšího Evropského fondu pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkov, rybolov a námořní politiku, prosperitu a bezpečnost. Prostředky mají být na úrovni členských států soustředěny do Národních a regionálních partnerských plánů (National and Regional Partnership Plans – NRPP). Současná dvoupilířová struktura založená na Evropském zemědělském záručním fondu a Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova se tím má zásadně proměnit (Evropská komise, 2025a; 2025b).
Komise změnu odůvodňuje zjednodušením, propojením investic a reforem a větší možností přizpůsobit podporu potřebám jednotlivých států a regionů. Pro zemědělský podnik však není rozhodující pouze nominální objem evropského rozpočtu. Stejně důležité je, která část prostředků zůstane pro zemědělství pevně vyhrazena, které prostředky budou záviset na národním programování a jak budou nastavena pravidla příjmových podpor, zejména degresivita a zastropování.
K 20. říjnu 2026 není výsledná podoba víceletého finančního rámce ani nové SZP schválena. Evropská rada ve dnech 15.–16. října 2026 projednala aktualizovaný vyjednávací rámec, avšak dohody nedosáhla. Posuzovat lze proto pouze návrh Komise a aktuální směr vyjednávání v Radě; jednotlivé parametry se mohou ještě změnit (Evropská rada, 2026; Rada EU, 2026).
1. Nová rozpočtová a institucionální architektura
Komise navrhla pro období 2028–2034 finanční obálku 865,076 mld. EUR v běžných cenách pro nový fond, z něhož mají být financovány národní a regionální partnerské plány a související nástroje. Tento fond však není zemědělským fondem v dnešním smyslu. Vedle zemědělství a rozvoje venkova zahrnuje také hospodářskou, sociální a územní soudržnost, rybolov, migraci, bezpečnost a další politiky (Evropská komise, 2025b).
Uvnitř nové architektury má být pro příjmovou a krizovou podporu zemědělců chráněno nejméně 300 mld. EUR. Z toho nejméně 293,7 mld. EUR připadá na příjmovou podporu a 6,3 mld. EUR na nový krizový nástroj Unity Safety Net. Komise současně uvádí, že členské státy budou mít v rámci národních a regionálních plánů k dispozici dalších přibližně 453 mld. EUR pro národní potřeby, které mohou zahrnovat také zemědělství a venkov (Evropská komise, 2025c).
Toto uspořádání komplikuje přímé srovnání s dnešním rozpočtem SZP. Není metodicky správné odečíst budoucích 293,7 mld. EUR od současné celkové obálky SZP a celý rozdíl označit za škrt v zemědělství. V novém modelu se totiž část intervencí, které jsou dnes financovány ze samostatně vymezených zemědělských fondů, přesouvá do širšího společného rámce. Z hlediska zemědělského podniku však zároveň platí, že prostředky mimo pevně chráněnou část nebudou mít stejnou míru předvídatelnosti jako dnešní sektorová obálka.
Změna proto není pouze účetní. Část financování se posouvá od předem sektorově vymezených zdrojů k prostředkům, o jejichž konkrétním využití bude ve větší míře rozhodovat národní programování. Zemědělství tak může v některých oblastech více soutěžit s regionálními, sociálními, infrastrukturními či bezpečnostními prioritami.
2. Dopady na zemědělské podniky
2.1 Příjmová podpora, degresivita a zastropování
Komise navrhla nový systém Degressive Area-Based Income Support (DABIS), tedy degresivní plošnou příjmovou podporu. Jeho principem je zachovat podporu založenou na způsobilé ploše, ale s postupným snižováním podpory pro větší příjemce. Původní návrh Komise zároveň počítá se zastropováním plošné podpory na 100 000 EUR na zemědělský podnik a rok (Evropská komise, 2025a; 2025d).
Pro české zemědělství je tento parametr citlivější než pro řadu jiných členských států, protože česká podniková struktura zahrnuje relativně vysoký podíl větších podniků. Konečný dopad proto nebude záviset pouze na celkové národní obálce, ale také na přesném nastavení degresivity a zastropování redistributivních mechanismů a případných odpočtů či výjimek.
Aktuální vyjednávání v Radě směřuje k mírnějšímu nastavení než původní návrh Komise. Říjnový vyjednávací rámec pracuje s vyšší hranicí zastropování a s pozdějším nástupem degresivity. Tyto parametry však k 20. říjnu 2026 nejsou dohodnuty a zůstávají součástí otevřeného rozpočtového vyjednávání (Rada EU, 2026).
Pro podnik je důležité rozlišovat mezi dopadem na celkový rozpočet státu a dopadem na konkrétního příjemce. I při zachování stejné národní obálky může silnější degresivita nebo zastropování přesunout významnou část podpory mezi velikostními skupinami podniků. V českých podmínkách tak může být distribuční nastavení stejně významné jako samotná výše evropského rozpočtu.
2.2 Investice, rozvoj venkova a krizové financování
Integrace dnešních zemědělských a regionálních nástrojů může zemědělským podnikům otevřít širší možnosti kombinovat investice do modernizace, digitalizace, energetiky, vody, adaptace na klimatické změny nebo místní infrastruktury. Komise tuto možnost uvádí jako jeden z hlavních přínosů nového modelu, protože jednotný plán má odstranit překryvy mezi fondy a umožnit společné financování propojených projektů (Evropská komise, 2025b; 2025c).
Současně však klesá jistota, že určitý objem prostředků bude po celé programové období rezervován výhradně pro zemědělské investice a rozvoj venkova. To může být relevantní zejména u kapitálově náročných projektů, u nichž podnik potřebuje předvídat dotační podmínky několik let dopředu.
Významnou oblastí je také řízení rizik. Komise navrhla Unity Safety Net v objemu 6,3 mld. EUR na sedmileté období, tedy v průměru 900 mil. EUR ročně. Nástroj má reagovat na závažné poruchy zemědělských trhů a navazuje na současnou zemědělskou rezervu, která činí nejméně 450 mil. EUR ročně. Komise jej proto prezentuje jako přibližné zdvojnásobení evropské krizové kapacity (Evropská komise, 2025e).
Vyjednávání o VFR však současně ukazuje, že právě krizové a flexibilní položky mohou být předmětem rozpočtových úprav. Pro podniky tak poroste význam kombinace veřejné krizové podpory s pojištěním, preventivními investicemi a dalšími nástroji řízení rizik.
2.3 Národní flexibilita a rozdíly mezi členskými státy
Jedním z nejvýraznějších rysů návrhu je posílení národní flexibility. Členské státy mají v rámci společných evropských cílů získat větší prostor při výběru intervencí, jejich kombinaci a rozdělení finančních prostředků. To může být výhodou tam, kde evropsky jednotné nastavení nereflektuje specifika struktury podniků, klimatu, půdy nebo regionálních podmínek.
Větší flexibilita má však i druhou stranu. Pokud budou členské státy rozdílně rozhodovat o tom, kolik prostředků nad chráněnou obálku vloží do zemědělství, investic, environmentálních opatření nebo řízení rizik, mohou se podmínky hospodářské soutěže mezi zemědělci v EU více rozevřít. Kritika možné „renacionalizace“ SZP proto nevychází z toho, že by politika přestala být evropskou politikou, ale z obavy, že se podstatná část jejího praktického nastavení přesune na národní úroveň.
Pro české zemědělské podniky tak bude po schválení evropské legislativy zásadní ještě druhá fáze: příprava českého Národního a regionálního partnerského plánu. O konkrétním významu reformy může v řadě oblastí rozhodovat právě způsob, jakým Česká republika využije flexibilní část evropské obálky.
3. Stav vyjednávání a výhled
Návrh Komise z července 2025 zahájil řádný legislativní proces k pravidlům nové SZP a paralelní politické vyjednávání o víceletém finančním rámci. K 20. říjnu 2026 zůstávají oba procesy otevřené. Evropská rada na zasedání 15.–16. října 2026 nedospěla k dohodě o VFR a další kompromis má být předmětem navazujícího jednání. Cílem institucí zůstává vytvořit dostatečný čas pro přijetí sektorové legislativy v roce 2027 a pro zahájení nového finančního období od 1. ledna 2028 bez přerušení (Evropská rada, 2026).
Pro hodnocení dopadů je proto nutné oddělit tři úrovně: návrh Komise, průběžné kompromisy Rady a konečně přijatou legislativu. Zejména rozpočtové limity, degresivita, zastropování, krizové financování a míra národní flexibility se mohou v dalších měsících změnit.
Již nyní je ale patrné, že se těžiště diskuse přesouvá od otázky „kolik peněz dostane SZP“ k otázce „které peníze budou skutečně pro zemědělství garantovány a kdo bude rozhodovat o jejich použití“. To je z hlediska praktického fungování zásadnější než samotné srovnání dvou celkových rozpočtových částek.
Závěr
Budoucí SZP 2028–2034 směřuje k integrovanější rozpočtové architektuře, v níž bude pevně chráněna především základní příjmová a krizová podpora, zatímco větší část dalších intervencí bude financována prostřednictvím širších národních a regionálních partnerských plánů. Návrh Komise stanoví pro nový fond částku 865,076 mld. EUR a zajišťuje nejméně 293,7 mld. EUR na příjmovou podporu zemědělců plus 6,3 mld. EUR pro Unity Safety Net.
Pro zemědělské podniky však výsledný efekt nebude určovat jen velikost této obálky. Stejně významné bude konečné nastavení DABIS, degresivity a zastropování, rozsah národně programovaných investic, dostupnost krizových nástrojů a způsob, jakým jednotlivé členské státy využijí širší flexibilní část fondu.
Pro Českou republiku je zvlášť důležitá otázka velikostní struktury podniků a zachování investičního financování. Reforma může přinést jednodušší kombinaci zdrojů a lepší cílení na národní potřeby, ale současně také menší předvídatelnost a větší závislost na domácím politickém rozhodování. Konečný dopad proto bude možné posoudit až po uzavření jednání o VFR, přijetí sektorových pravidel SZP a následném zpracování českého Národního a regionálního partnerského plánu.
Seznam literatury
EVROPSKÁ KOMISE, 2025a. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví podmínky pro provádění podpory Unie pro společnou zemědělskou politiku na období 2028–2034. COM(2025) 560 final. Brusel, 16. 7. 2025.
EVROPSKÁ KOMISE, 2025b. Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing the European Fund for economic, social and territorial cohesion, agriculture and rural, fisheries and maritime, prosperity and security for the period 2028–2034 and amending Regulation (EU) 2023/955 and Regulation (EU, Euratom) 2024/2509. COM(2025) 565 final. Brussels, 16. 7. 2025.
EVROPSKÁ KOMISE, 2025c. The CAP post-2027 in the next EU budget. Brussels: Directorate-General for Agriculture and Rural Development, 2025 [online].
EVROPSKÁ KOMISE, 2025d. The CAP 2028–2034 proposal explained: fairer, better targeted income support for farmers. Brussels: Directorate-General for Agriculture and Rural Development, 10. 11. 2025 [online].
EVROPSKÁ KOMISE, 2025e. Market measures explained. Brussels: Directorate-General for Agriculture and Rural Development, 2025 [online].
RADA EVROPSKÉ UNIE, 2026. Multiannual Financial Framework (MFF) 2028–2034 – Negotiating Box. ST 13922/26, CADREFIN 416. Brusel: Generální sekretariát Rady, 10. 10. 2026.
EVROPSKÁ RADA, 2026. European Council conclusions, 15 and 16 October 2026. Brusel: Evropská rada, 16. 10. 2026 [online].
EVROPSKÝ PARLAMENT, 2026. Interim report on the proposal for the multiannual financial framework for 2028–2034. A10-0105/2026. Brusel: Evropský parlament, 2026.
Připravil: Tomáš Nejedlý
Časté otázky
Jaký je celkový objem prostředků pro nový fond SZP 2028–2034 podle návrhu Komise?
Návrh Komise stanoví pro nový fond částku 865,076 mld. EUR v běžných cenách.
Kolik prostředků je navrženo na příjmovou podporu zemědělců a krizový nástroj?
Nejméně 293,7 mld. EUR je určeno na příjmovou podporu a 6,3 mld. EUR na nový krizový nástroj Unity Safety Net.
Jak se změní struktura financování SZP?
Současná dvoupilířová struktura se má zásadně proměnit a prostředky budou soustředěny do Národních a regionálních partnerských plánů v rámci širšího fondu.