Úvodní stránka > Aktuality

Zemědělský svaz nepodporuje žádný konkrétní „zákon o předkupním právu“

19.5.2026
V kostce: Zemědělský svaz ČR nepodporuje žádný konkrétní zákon o předkupním právu k zemědělské půdě, jelikož neexistuje jeho návrh. Debata by měla vycházet z právní analýzy a zkušeností EU, nikoli z politických zkratek.

Zemědělský svaz nepodporuje žádný konkrétní „zákon o předkupním právu,“ protože žádný hotový návrh dnes podle našich informací na stole není. Debata, která se nyní vede, je proto do značné míry vyhrocenou reakcí na návrh, který zatím neexistuje. Je legitimní diskutovat o tom, jak lépe chránit zemědělskou půdu, ale taková debata by měla vycházet z konkrétního textu, právní analýzy a zkušeností ostatních států EU, nikoli z politických zkratek.

V programovém prohlášení vlády je pouze záměr zabývat se předkupním právem k zemědělské půdě pro aktivní zemědělce. Pokud tedy dnes někdo tvrdí, že přesně ví, komu bude vlastník muset půdu prodat, za jakou cenu a s jakými dopady, komentuje spíše vlastní představu.

Zemědělský svaz zhruba před deseti lety diskutoval o možné úpravě předkupního práva ve prospěch toho, kdo na půdě aktuálně hospodaří. Nikdy to ale nebyl návrh založený na tom, že by se vlastníkovi bránilo prodat půdu za tržní cenu. Princip byl jiný: pokud se vlastník rozhodne půdu prodat a existuje seriózní nabídka, měl by zemědělec, který na dané půdě hospodaří, dostat možnost tuto nabídku dorovnat. Pokud toho schopen není, vlastník prodá půdu jinému zájemci. Tržní cena tím není popřena, naopak se z ní vychází.

Situace na trhu se zemědělskou půdou je dnes ale jiná než před deseti lety. Stále častěji se půda stává investičním aktivem pro subjekty mimo zemědělství. Pokud investor půdu koupí a skutečně na ní hospodaří, není to problém. Pokud je půda nakupována pouze za účelem spekulace, rychlého zhodnocení a dalšího prodeje, je to pro zemědělství špatně.

Skutečná hranice podle mě nevede mezi malými, středními a velkými zemědělci. Vede mezi těmi, kdo na půdě hospodaří, nesou tržní riziko, zaměstnávají lidi, starají se o krajinu a vyrábějí potraviny, a těmi, kdo půdu vnímají jen jako investiční položku.

Zároveň je nutné vzít v úvahu ekonomickou realitu zemědělců. Schopnost půdu kupovat je stále slabší. Ceny řady zemědělských komodit jsou dlouhodobě nízké a často se pohybují pod úrovní nákladů produkce v České republice, zatímco podpory se krátí a náklady na hospodaření zůstávají vysoké. Vidět je to dobře na cenách zemědělských výrobků, které od roku 1989 vzrostly pouze 2 krát, zatímco inflace vzrostla 8 krát. Cena půdy také roste. Dle sledování ČSÚ vzrostla cena půdy mezi lety 2012 až 2024 téměř 5 krát. Z toho je zřejmé, že schopnost zemědělců kupovat půdu z výnosů ze zemědělské činnosti stále klesá. Zemědělec, který má většinu půdy v pachtu, proto často nemá finanční rezervu, aby mohl pozemky nakoupit. Naproti tomu investor nebo spekulant jej může přeplatit výrazně snáze.

I proto se dnes oproti debatě před deseti lety mírně posouváme. Dnes se tak jako Zemědělský svaz kloníme spíše k oznamovací povinnosti. Tedy aby zemědělec, který na půdě aktuálně hospodaří, měl možnost se o zamýšleném prodeji s předstihem dozvědět a měl šanci vlastníkovi předložit svou cenovou nabídku.

Zemědělský svaz nepovažuje současnou diskusi za spor o zvýhodnění velkých podniků nebo agroholdingů. Případná pravidla musí být nastavena tak, aby nenapomáhala spekulacím na trhu se zemědělskou půdou a aby zároveň nediskriminovala žádnou velikostní skupinu produkčních zemědělců.

Zastupujeme produkční zemědělce bez ohledu na velikost. Mezi našimi členy jsou malé, střední i větší podniky, rodinné farmy, obchodní společnosti i družstva. Nechceme řešení pro jednu skupinu zemědělců proti druhé. Chceme pravidla, která posílí šanci těch, kdo na půdě skutečně hospodaří, aby měli vyšší míru jistoty, která odpovídá dlouhodobému charakteru zemědělské činnosti a aby mohli dlouhodobě investovat.

Diskuse o možných úpravách nyní probíhá jak v rámci Iniciativy pro konkurenceschopné zemědělství, která sdružuje 7 zemědělských a potravinářských organizací, tak v rámci poradního sboru ministra zemědělství. Ministerstvo si k tématu nechává zpracovat analýzu a podklady o možnostech zvýhodnění zemědělců. Teprve na základě tohoto podkladu by podle mých informací měla následovat věcná diskuse o případné budoucí úpravě.

Konečné slovo bude mít samozřejmě ministerstvo, které případně připraví věcný záměr zákona. My jsme rádi, že jsme součástí odborné diskuse spolu s dalšími zástupci zemědělců i s ministerstvem. Současně ale připomínám, že předkupní právo nebo jiné formy regulace nakládání se zemědělskou půdou nejsou v Evropě ničím mimořádným. Naopak, Česká republika patří mezi 3 členské státy s nejliberálnějším přístupem k trhu se zemědělskou půdou. Půda je přitom mimořádně vzácný statek, základní výrobní prostředek a podmínka potravinové bezpečnosti. Proto si zaslouží ochranu.

Časté otázky

Jaký je postoj Zemědělského svazu k předkupnímu právu k zemědělské půdě?

Zemědělský svaz nepodporuje žádný konkrétní „zákon o předkupním právu,“ protože žádný hotový návrh dnes podle našich informací na stole není. Debata by měla vycházet z konkrétního textu, právní analýzy a zkušeností ostatních států EU.

Jak se liší současná situace od debaty před deseti lety?

Před deseti lety se diskutovala úprava předkupního práva ve prospěch toho, kdo na půdě aktuálně hospodaří, ale nebránilo se tím prodeji za tržní cenu. Dnes se Zemědělský svaz kloní spíše k oznamovací povinnosti, aby se zemědělec o zamýšleném prodeji dozvěděl a měl šanci předložit svou nabídku.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi zemědělci a investory podle Zemědělského svazu?

Skutečná hranice nevede mezi malými, středními a velkými zemědělci, ale mezi těmi, kdo na půdě hospodaří, nesou tržní riziko, zaměstnávají lidi, starají se o krajinu a vyrábějí potraviny, a těmi, kdo půdu vnímají jen jako investiční položku.


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN