Analýza: Analýza dalších důsledků (vyjma dovolené) novely zákoníku práce účinných od 30. 7. 2020 a 1. 1. 2021 z pohledu zaměstnavatelů v zemědělství

Zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony (dále jen „novela zákoníku práce“), byl přijat se dvěma daty účinnosti. První část změn má účinnost stanovenou k 30. 7. 2020, neboť k tomuto dni bylo nezbytné provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Spolu se změnami pravidel vysílání zaměstnanců byly k 30. 7. 2020 provedeny i některé další změny, u nichž vzhledem k jejich povaze nebylo nezbytné vázat účinnost k prvnímu dni nového roku.

Druhá skupina změn má účinnost stanovenou k 1. lednu 2021. V prvé řadě sem patří koncepční změny v právní úpravě dovolené, dále pak změny, které jsou s novými pravidly dovolené určitým způsobem provázány (například nový institut sdíleného pracovního místa), a nakonec několik dalších změn, z nichž bylo z legislativních nebo jiných nutných důvodů rozhodnuto o nutnosti zachovat delší dobu mezi vyhlášením ve sbírce zákonů a vstupem v účinnost (například nová úprava pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež, na niž bude nutno reagovat přijetím dalších změn v některých souvisejících právních předpisech, a dále některé dílčí úpravy v oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání).

Se zřetelem k dalším, již zpracovaným studiím věnovaným novým pravidlům dovolené a odškodňování pracovních úrazů bude tato analýza zaměřena na důsledky ostatních změn přijatých v důsledku novely zákoníku práce. Po delší době přinesla tato novela do úpravy pracovněprávních vztahů věcné změny, které reagují na dlouhodobou kritiku některých aspektů právní úpravy, potřebu odstranění či vyjasnění určitých sporných bodů, jakož i na vývoj judikatury.

Analýza bude strukturována do následujících, celkem osmi částí, které sledují jednotlivé okruhy změn obsažených v novele zákoníku práce:

1. Doručování písemností do vlastních rukou (účinnost od 30. 7. 2020),
2. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (účinnost od 30. 7. 2020),
3. Vysílání zaměstnanců do jiných zemí EU (účinnost od 30. 7. 2020),
4. Odvolání vedoucích zaměstnanců (účinnost od 30. 7. 2020),
5. Vydávání potvrzení o zaměstnání u dohody o provedení práce (účinnost od 30. 7. 2020),
6. Nová definice vícesměnných režimů (účinnost od 30. 7. 2020),
7. Sdílené pracovní místo (účinnost od 1. 1. 2021),
8. Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (účinnost od 1. 1. 2021).

Analýza je zpracována s cílem poskytnout zaměstnavatelům podnikajícím v zemědělství jednak základní přehled změn, které by měli při své činnosti registrovat, a jednak výklad nových pravidel zaměřený na správnou aplikaci novelizovaných pravidel. Text je zaměřen prakticky, s orientací na podobu nové právní úpravy. Cílem zpracování materiálu nebylo provést primárně srovnání s dosavadní úpravou nebo vysvětlit důvody, které v určitých oblastech právní úpravy vedly k přijetí novely zákoníku práce. Analýza má pomoci zaměstnavatelům nová pravidla správně uchopit, zorientovat se v nich a aplikovat je bez chyb, které by mohly způsobit negativní právní důsledky.

Jednotlivé, výše uvedené body nejsou analyzovány se stejnou měrou podrobnosti. Více prostoru je věnováno těm oblastem, které jsou pro oblast zemědělství aktuální, neboť se s nimi zaměstnavatelé provozující svou činnost v tomto oboru reálně setkávají.

Hlavní pozornost je proto věnována problematice doručování písemností, přechodu práv a povinností a pracovnímu volnu souvisejícími s akcemi pro děti a mládež. S odvoláváním vedoucích, vícesměnnými režimy a vydáváním potvrzení o zaměstnání se zaměstnavatelé potýkají také, nicméně se nejedná o změny nikterak rozsáhlé. Problematika vysílání zaměstnanců a sdíleného pracovního místa je zpracována spíše stručněji, za účelem získání jen základního přehledu o nové právní úpravě, neboť jde o oblasti, s nimiž zaměstnavatelé v zemědělství tolik do styku nepřicházejí.