Byli bychom sami proti sobě, kdybychom se o půdu dobře nestarali

Ekologické zemědělství má dnes zelenou a zemědělský podnik, který je „moc velký“ a není „eko“, podle médií za moc nestojí. Přitom podnik s i bez ekologické certifikace musí hospodařit tak, aby svou půdu i své okolí udržel v kvalitním stavu.

S ředitelem podniku Statek Dlouhé Dvory s.r.o. Ing. Jiřím Černým jsme hovořili o tom, jak se vyrovnávají s pravidly Společné zemědělské politiky a jak přemýšlejí o rostlinné výrobě a jejím budoucím vývoji.

Pavlína Havlová: V loňském roce se vám podařilo od hejtmana Královéhradeckého kraje získat čestné uznání podniku, který dosáhl nejlepšího úspěchu ve výrobě – za historicky nejvyšší výnos u ozimé pšenice. Čemu vděčíte za takový výsledek?

Jiří Černý: Je to souhra mnoha faktorů: od založení plodin, kvalitního hnojení, počasí, včasné sklizně a značnou měrou k tomu přispěla i precizní technologie. Jenom technologie by ale nestačila. Když budete mít skvělý traktor a nezaprší vám, tak takových výsledků nedosáhnete.

Jakým způsobem se o pole staráte?

Snažíme se dělat rostlinnou výrobu tak, abychom se chovali dobře k půdě – takže udržujeme pestrý a vyvážený osevní postup. Na přibližně 50 procentech plochy pěstujeme obiloviny (ozimou pšenici a jarní ječmen) a na zbylých 50 procentech pěstujeme širokou škálu dalších plodin, jako jsou cukrová řepa, řepka ozimá, hrách, mák a svazenka na semeno a v neposlední řadě meziplodiny.

Změnil se způsob vašeho hospodaření za posledních 20 let?

Změnil se zásadně. Z rostlinné výroby se stal technologicky velmi vyspělý obor. Všichni si představují, že v zemědělství se používají motyky, ale my se přitom snažíme využívat technologií precizního zemědělství.

Jaké jsou výhody precizní technologie?

Zatímco před 20 lety bylo potřeba na obdělávání půdy hodně strojů a hodně lidí, tak v dnešní době, kdy lidé v zemědělství pracovat tolik nechtějí, pracují místo nich efektivní a výkonné stroje, které v půdě příliš nejezdí, pokud to není nutné. Díky preciznímu zemědělství minimalizujeme pojezdy, abychom půdu nedegradovali. Šetříme tím pohonné hmoty, přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, lidskou práci, životní prostředí a také docílíme vyrovnanějších porostů, což v konečném důsledku má vliv na kvalitu a výnos.

Co vás přimělo k modernizaci a k pořízení technologie precizního zemědělství?

Hlavním tahounem myšlenky modernizace bylo zefektivnění a zkvalitnění polní výroby při redukci vstupů – lidí, strojů, pohonných hmot, hnojiv, přípravků na ochranu rostlin…. Dalším z důvodů pořízení technologie precizního zemědělství bylo nařízení dělit bloky – precizní zemědělství nám umožňuje s různou velikostí a přesností hranic v provozu efektivně pracovat.

Zároveň nám tato technologie přináší důležité informace o tom, jakým způsobem se rostlinka na poli vyvíjí, co potřebuje a co ne. Lépe vidíme to, co se na poli děje. Tím, že lépe na tyto potřeby reagujeme, zase náklady šetříme.

Statek Dlouhé Dvory řídíte posledních 7 let. Co se za tu dobu změnilo?

Největší změnou je, že jsme museli odejít od živočišné výroby. Ještě před pěti lety jsme měli 200hlavé stádo holštýnského skotu, ale prodali jsme ho sousedům, kteří mají rozšířenější výrobu. Kravín jsme jim pronajali, takže krávy si žijí na stejném místě. Díky dobrým vztahům máme i přístup ke hnoji, který každoročně do půdy vracíme. Další velkou změnou byla generační obměna napříč všemi profesemi.

Jako v každém podnikání, i my potřebujeme kvalitní lidi. Takže se snažíme vybírat si ty, kteří mají o zemědělství zájem na prvním místě. Aby je to bavilo a aby svou práci měli rádi. Výsledky jsou potom vidět. Náš podnik má charakter rodinného podniku – pracuje tady málo lidí. A ač to nejsou rodinní příslušníci, tak tady panuje spíš rodinná atmosféra.

Jak se vás dotknou nová opatření SZP (zejména redistributivní platba)?

Jsme co do rozlohy spíš mikropodnik. Ale i tak nás nastavení současné vládní politiky nové SZP výrazně poškodí.

Jak přesně?

Odebere nám značnou část hospodářského výsledku. Peníze, které by byly rovnoměrně rozložené podle plochy, teď budou rozloženy nerovnoměrně tak, že ti menší se budou snažit získat větší výměru, čímž nastává velký konkurenční boj o půdu mezi těmi, kteří mají menší výměru (ti na tom získají větší peníze). Očekáváme, že budou přeplácet nájemné, což my už si nebudeme moct dovolit.

Na co zisk používáte?

Na nákup zemědělské půdy, pokud se naskytne možnost. A dále zisk používáme jako investici do zefektivnění výroby na nákup nových strojů a nových technologií, které potřebujeme nejenom pro vlastní výrobu, ale také kvůli pravidlům, kterým se musíme přizpůsobit. Například jsme si museli pořídit novou technologii na zakládání meziplodin.

Filosofie tohoto statku už za mého otce byla taková, že peníze zůstávají ve firmě a investují se dál tak, aby se podnik rozvíjel.

Přejít do systému ekologického zemědělství neplánujete?

Podle návrhu nové SZP existuje možnost vyčlenit část produkce podniku pro ekologické zemědělství. Do budoucna to nevylučuji. Ale museli bychom splnit další podmínky – např. zatížení dobytčími jednotkami. Nesměli bychom využívat minerální hnojiva (některá) a přípravky na ochranu rostlin. A rozhodně bychom nedosahovali takových výnosů.

V ČR je co do rozlohy cca 15 procent ekologických zemědělců, kteří vyprodukují řádově 1 procento všech potravin. Takže vidíte, že výnosy v ekologickém zemědělství jsou oproti konvenčnímu daleko nižší.

Podle mého názoru se ekologické zemědělství víc hodí do podhorských oblastí, kde jsou travní porosty, příp. půda, která nemá takový potenciál. Tam by se mělo podpořit. Ale neměl by se jeho podíl násilím zvyšovat za každou cenu jenom proto, abychom si mohli odškrtnout, že máme 25 procent ekologického zemědělství.

Proč je pro vás důležité používat prostředky na ochranu rostlin?

Protože bez této ochrany byste na poli osetém řepou tu řepu přes plevel ani nenašli! Zapojili jsme se do projektu Podívej se do pole. To je osvětová kampaň, aby veřejnost viděla, jak by to vypadalo, kdyby se herbicidy nepoužívaly.

Jakým způsobem hnojíte půdu?

Používáme organickou hmotu ve formě kravského hnoje, používáme meziplodiny, cukrovarnické výpalky, zaoráváme slámu (případně ji směňujeme za hnůj). Hnojíme samozřejmě i minerálními hnojivy. I tady využíváme metod precizního zemědělství – tj. pravidelně provádíme rozbory půdy a rostlin a snažíme se optimalizovat hnojení na základě těchto údajů. U hnojení dusíkatými látkami se snažíme hnojit s ohledem na počasí a na stav porostu.

I přesto, že naše výnosy jsou poměrně vysoké, tak se zdaleka nepohybujeme u legislativního stropu toho, co je možné hnojit.

Zohledňujete ekonomickou výnosnost jednotlivých plodin?

V rámci osevního postupu máme plodiny, které jsou ekonomicky efektivnější. Ale pak jsou plodiny, které jsou ekonomicky sice méně výkonné, zato ale mají výborný vliv právě na plodiny ekonomické. Hraje tu roli také vliv ročníku a kolísající ceny jednotlivých komodit.

Například na 12 procentech plochy pěstujeme hrách. To je komodita, která sice není vždy ekonomicky tak zajímavá, ale zase na druhou stranu výrazně zlepšuje vlastnosti pšenice, která se tady pak pěstuje další rok (váže vzdušný dusík). Správným střídáním plodin se sníží náklady na herbicidní a fungicidní ochranu i na hnojiva.

Jak se vám daří plnit nařízení, že jako konvenční zemědělci musíte 5 % své výměry vyčlenit na neprodukční (ekologickou) plochu?

Tento ekologický požadavek SZP plníme tak, že na cca 20 procentech půdy pěstujeme meziplodiny. Zprvu pro nás tohle byla jen povinnost, které jsme se nutně museli přizpůsobit. Ale v současné době to považujeme za přínosnou věc. Další možností, jak tuto povinnost splnit, je, že na této ploše nepěstuje nic (úhor) nebo ji využijete na krajinné prvky, což pro nás ale není reálné.

Jak konkrétně se vás dotknou chystaná opatření nové SZP?

Vyberu dvě opatření, jejichž dopad považuji za nejzávažnější. Prvním opatřením je uvedení půdy mimo produkci v rozsahu 3–8 procent, a to s restrikcí pro rozsah meziplodin (přesné podmínky nejsou dosud známy).

Na jak dlouhou dobu?

Na trvalo.

Co to v praxi znamená?

Pro náš podnik by to znamenalo, že bychom byli nuceni desítky hektarů nejúrodnější části půdy vyčlenit na úhor a další neprodukční prvky, což by nám znemožnilo na této půdě produkovat například obilí.

A to druhé opatření?

Velice vážně se uvažuje o opatření, které by mělo znemožnit zemědělcům nechat půdu bez pokryvu po sklizni – zjednodušeně řečeno by vedlo k znemožnění podzimní orby. V tu chvíli to znamená, že bychom tam museli zakládat další plodinu nad rámec povinností, které máme, a to celoplošně pro všechny jařiny, které tvoří více než polovinu osevní plochy.

Cílem tohoto opatření asi má být zamezení eroze. Ale na druhou stranu nijak neřeší hospodaření s vláhou. My se snažíme hospodařit s vláhou tak, abychom na jaře s půdou co nejméně hýbali.

Kdyby tam ale byl porost, tak jsme nuceni zeminou hýbat, a tím přicházíme o vláhu, která je tak důležitá pro vývoj rostlin v rané fázi, což je problém zejména v těch letech, kdy během března/dubna vůbec neprší. Tyto věci tedy mohou mít zásadní vliv na výnos a na naše podnikání.

Dále je důležité si uvědomit, že podzimní orba, resp. i jiné způsoby zpracování půdy přispívají k regulaci plevelů. V konečném důsledku tak může toto opatření mít vliv na zvýšení použití prostředků na ochranu rostlin.

Přál bych si, aby o věcech, které ovlivňují zemědělskou činnost, rozhodovali odborníci, kteří zemědělství znají.

Jak to zatím budete řešit?

Zatím ta pravidla nejsou schválena. Budeme se řídit stávajícími podmínkami do té doby, dokud nezačnou platit podmínky nové. Řešit to začneme, až začnou nové podmínky platit.

Orgány státní nebo evropské moci počítají s tím, že jednotná žádost se podává v květnu…

…jenomže my už teď potřebujeme vědět, co sít na podzim?! A tomu na jaře také přizpůsobit agrotechniku. Je to pro nás svízelná situace, protože nevíme, jestli máme plochy na úhor vyhradit, nebo ne. Nevíme ani, od kdy začnou nové podmínky platit.

Proto apelujeme na to, aby se platnost nových podmínek posunula nejméně o rok, abychom před platností nových podmínek měli předstih a mohli se jim přizpůsobit. Aby nás nemohl někdo sankcionovat za to, co bude platné, ale my to přitom nebyli schopni ovlivnit v rámci agrotechniky s přihlédnutím k přirozeným přírodním cyklům.

Obecně se ale novým podmínkám plánujete přizpůsobit?

Samozřejmě. Bohužel je systém záměrně nastaven tak, aby podmínky pro dotace každý příjemce dodržoval, protože jinak by byl ve ztrátě. Dotace pokrývají část nákladů za údržbu krajiny a zajišťují výrobu potravin tak, aby byly dostupné pro širokou veřejnost. Kdyby za současných podmínek (platné po celých 7 let) nebyly žádné dotace – byli bychom ve ztrátě a reálně bychom uvažovali o ukončení podnikatelské činnosti v zemědělství.

Podmínky dotací na zemědělskou výrobu jsou v celé EU výrazně nerovnoměrné. ČR jimi významně trpí a vůbec nejlepší by bylo v celé EU dotace zrušit. Nerovnost vidí každý, kdo navštíví obchod, v němž najde řadu potravin dovezených ze zahraničí za podnákladové ceny. Je z toho přece jasné, že takové ceny by nebyly myslitelné bez systému evropských podpor.

Rádi vysvětlujete lidem ve vašem okolí, čemu a jak se věnujete. Proč?

Je pro nás důležité, aby lidé v našem okolí věděli, co to je zemědělství, a aby si dokázali představit, jaká práce za ním stojí. Chceme, aby si uvědomili, že je sice hezké, když má někdo malou farmu a svou produkci prodává ze dvora, ale na to, aby se uživil národ, to nestačí. To by se pak museli všichni vlastníci půdy polí vrátit do zemědělství a věnovat se produkci potravin. A to si v dnešní době nedovedu představit.

S čím vším se u vás mohou seznámit návštěvníci Dnů otevřených dveří?

Letošní Dny českého zemědělství (červen 2022) navštívilo více než 350 lidí. Dopoledne se zaměřujeme na děti z okolních MŠ a ZŠ, odpoledne k nám chodí rodiče s dětmi. K vidění je nejenom technika, kterou využíváme pro rostlinnou výrobu, ale máme tu i přidruženu živočišnou výrobu. Mohou se u nás podívat na jehňátka, selátka nebo slepičky. Chováme i včely a naše partnerská společnost dětem vysvětluje, jak to chodí v úle. Edukativní, zábavnou a zážitkovou formou se dětem snažíme přiblížit, z čeho se vyrábí potraviny, třeba co předchází kostce cukru. Málokdo si umí například představit, jak vypadá semínko, ze kterého se vyrábí řepkový olej.

Daří se vám osobně vysvětlit třeba svým známým, s jakými problémy se potýkáte a jaké je jejich pozadí?

Mám zkušenost, že problematika zemědělství je tak složitá, že se rozhodně nedá vysvětlit během jednoho večera! Lidé často nevědí, že i když nemáme nálepku „eko“, tak i my se svou činností staráme o krajinu a pečujeme o půdu. A tak nás to také i baví! Vždyť bychom byli sami proti sobě, kdybychom to dělali jinak. Těžko bychom pak dosahovali takových výnosů, jakých dosahujeme.

Mrzí mě i to, že lidé berou automaticky za „pravdivé“ to, co jim zkratkovitě sdělují média. Měli by si uvědomit, že v médiích se jim často podbízí zmanipulovaná skutečnost s cílem ovlivnit jejich veřejné mínění ve prospěch někoho, kdo chce dosáhnout svých cílů.

***

Statek Dlouhé Dvory se v roce 1993 transformoval ze státního statku nejprve do formy SHR a dále pak na společnost s ručením omezeným. Předmětem jeho podnikání je rostlinná výroba (cca 660 ha zemědělské orné půdy).

Hlavními odběrateli produkce Statku Dlouhé Dvory jsou stálí obchodní partneři, většinou české firmy nebo společnosti působící převážně na českém trhu (pivovary, cukrovary, osiváři).