Deprecated: Methods with the same name as their class will not be constructors in a future version of PHP; Action has a deprecated constructor in /mnt/data/accounts/z/zemedelstvizije/data/www/zscr/classes/Action.php on line 3

Deprecated: Methods with the same name as their class will not be constructors in a future version of PHP; View has a deprecated constructor in /mnt/data/accounts/z/zemedelstvizije/data/www/zscr/classes/View.php on line 3

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /mnt/data/accounts/z/zemedelstvizije/data/www/zscr/classes/Action.php:3) in /mnt/data/accounts/z/zemedelstvizije/data/www/zscr/classes/View.php on line 19

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /mnt/data/accounts/z/zemedelstvizije/data/www/zscr/classes/Action.php:3) in /mnt/data/accounts/z/zemedelstvizije/data/www/zscr/classes/View.php on line 20

Deprecated: Methods with the same name as their class will not be constructors in a future version of PHP; Smarty has a deprecated constructor in /mnt/data/accounts/z/zemedelstvizije/data/www/zscr/libs/smarty/Smarty.class.php on line 64
Hraboši se přesunuli na Vysočinu. Situace je velmi vážná | ZS ČR
Úvodní stránka > Aktuality

Hraboši se přesunuli na Vysočinu. Situace je velmi vážná

26.6.2020

Okříšky – Zemědělci se obávají o letošní úrodu. Hraboši se objevily na nových místech. Napadená jsou pole na jižní Moravě, na Vysočině a invaze postupuje dál na střední Čechy. Z jara to vypadalo, že se populace hraboše snížila, po dvou měsících však opět dochází ke kalamitním výskytům, v případě zemědělského podniku z Okříšek hlavně v ozimých ječmenech.

„Máme obavy, aby ozimé ječmeny nesklidil dříve hraboš než my. V ostatních plodinách se výskyty zvyšují o něco pomaleji. Nyní v této růstové fázi nelze dělat nic jiného než čekat a doufat, že nám pomohou červnové deště. Ale je pravděpodobné, že situace může mít stejný průběh jako vloni na podzim a tam nám chybí, podle mého názoru, povolení pro efektivnější a přírodu šetrnější plošnou aplikaci,“ říká agronom zemědělského družstva v Okříškách Jan Dokulil.

V současné době nemají zemědělci legální možnosti, jak se s hrabošem vypořádat. Jejich populační křivka stále roste. Plošná aplikace prostředku na hubení těchto hlodavců je zakázaná. Zemědělci mají svázané ruce a obávají se, že je postihnou milionové škody stejně jako tomu bylo vloni.

V Okříškách vloni zaorali 120 ha jetele, který hraboši sežrali, ztráty na jednom hektaru jsou vyčísleny na 15 000 Kč. Jan Dokulil pracuje v zemědělství dvanáct let, ale takovouto vážnou situaci nezažil. „Nepamatují si nic podobného ani chlapi, co u nás pracují mnohem déle než já. Dřív byla lokální ohniska, ale teď nám to zasahuje půlku podniku. Je to opravdu vážné,“ vysvětluje Jan Dokulil, jehož družstvo hospodaří na 3 000 ha a zaměstnává na 80 lidí.

Hraboši ve velkém útočí na úrodu na Vysočině

„Mohli jsme aplikovat prostředek na hubení přímo do děr, samozřejmě vše se musí oznamovat, to jsme udělali. Bylo to zdlouhavé a velmi náročné. Musíte mít hodně lidí, kteří chodí po polích a provádějí aplikaci, a musí být navíc proškolení se zacházením s chemickými prostředky,“ popisuje situaci Jan Dokulil, který spolu s kolegy z podniku obcházel na jaře pole a snažil se předejít škodám na úrodě, a dodává, že aplikace do děr se nedá provádět u pícnin, kde je například až deset nor na jeden metr čtvereční.

V současné době, kdy jsou porosty vysoké, se aplikovat do děr už nedá vůbec – nory jdou hůře vidět, a hlavně se ve vysokých porostech nedá dost dobře chodit. Podobně jsou na tom i jiné zemědělské podniky na Vysočině. „Byl jsem se podívat u Telče a tam se potýkají se stejným problémem,“ potvrzuje agronom Dokulil.

Dlouhé čekání na vyjádření úřadů je velkou komplikací

„Po dobu 120 dnů platila možnost využití povrchové aplikace Stutox II rozhozem, ovšem jen po předchozím posouzení ze strany Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) za předpokladu pětinásobného překročení prahu škodlivosti škůdce. V rámci vydaných mimořádných rostlinolékařských opatření pak bylo nutné splnit řadu podmínek pro bezpečnou aplikaci,“ popisuje situaci agronomický poradce Šandera.

Sporným bodem je dlouhá čekací doba na vyjádření dalších úřadů k výskytu chráněných živočichů, která vedla k dalšímu množení škůdce a nárůstu škod. V oblastech s rychle se rozvíjející kalamitou, tak nebylo možné rychle a efektivně tlumit nárůst škod i přes snahu řešit situaci aplikací rodenticidu do děr.  

Stutox II hubí hraboše. Když se rozpadne, stává se hnojivem

Kalamitní situace se dala řešit už loni v létě, ale tehdy pod tlakem veřejnosti a ochránců přírody ministerstvo zemědělství své rozhodnutí o povolení rozhozu Stutoxu II na povrch půdy odvolalo. Zemědělci stále nechápu, proč se vloni zvedla nenadále vlna, která chrání hraboše. Tito hlodavci ničí úrodu a jsou přenašeči nemocí.

Předseda Zemědělského družstva Sokolnice a zároveň veterinář Josef Umlášek poukazuje na poznatky veterinární toxikologie. „Při plošném rozhozu Stutoxu II je aplikována zhruba jedna granule na jeden metr čtvereční. Například k úhynu zajíce by došlo, pokud sežere 20-40 granulí, takže by musel selektivně vysbírat granule z plochy kolem třiceti metrů čtverečních. Při správně provedené plošné aplikaci by se nemělo stát, že by na pozemku byla hromádka se čtyřiceti granulemi,“ upozorňuje. A co se stane s přípravkem Stutox II, který hraboš nesežere? Působením malé vlhkosti jako je večerní či ranní rosa, dochází k rozpadu granule, a tím se omezuje možnost náhodných otrav jinými živočichy. Zbytky po granulích nepředstavují žádné další nebezpečí, naopak jsou ještě hnojivem.

Kontakty pro média (+ zkušenosti s hraboši)

Jan Dokulil, agronom Zemědělské družstvo Okříšky (Třebíčsko), docan@seznam.cz

Josef Umlášek, veterinář a ředitel Zemědělské družstvo Sokolnice (Brněnsko), dr.umlasek@volny.cz

Lukáš Jurečka, ředitel zemědělského podniku Pooslaví Nová Ves (Ivančicko), jurecka@pooslavi.cz


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN