Kam se ztratil selský rozum?

V poslední době se na mně valí z internetu mnoho komentářů na citlivé téma zemědělství vs. ekologie. Bohužel někdy musím kroutit hlavou, co lidé mnohdy dokážou vymyslet, a to aniž by si o tom něco alespoň přečetli. A slepě si stojí za svou posedlostí.

V dnešní době je totiž moderní soudit podle útržku informací či z jediné fotografie a přitom o dané problematice nevědět ani, co se za mák vejde. Bohužel. Kam se tedy ztratil zdravý selský rozum?

Studovala jsem zemědělskou výrobu a jsem ochráncem přírody. Chování mnohých lidí k přírodě mi přijde nehorázné. Přesto si neodpustím v některých přehnaných věcech oponovat.

Člověk je všežravec!

V první řadě si člověk musí uvědomit, v jakém století žijeme, kolik lidí nás je na této planetě a jakou technologii máme možnost využívat. V dalším pohledu na věc musíme zohlednit fyziologii člověka i s odkazem na historii.

Zemědělství s námi jde a rozvíjí se již několik tisíciletí. Stejně tak je tomu i s ohledem na chov dobytka. Proč asi hospodářská zvířata naši předkové domestikovali? Za všechen pokrok ve vývoji lidstva stavím jednoznačně vznik zemědělství. Pokud bychom běhali v lese a lovili divoká zvířata a vyhrabávali nějaké kořínky, asi bychom nebyli tam, kde jsme.

Člověk je všežravec a ke svému životu maso i mléko ve výživě potřebuje. Živiny v něm obsažené rostlinnou stravou z dlouhodobého hlediska nahradit nelze. Takže se ptám, kdo je proti přírodě? Ten, kdo maso jí, či ten, kdo jej z jakéhokoliv důvodu odmítá?

Tak proč někteří lidé „masožravce“ odsuzují? Protože jíme maso ze zvířete chovaného k účelu zabití, naporcování a snědení? Proto se ptám, jaký je rozdíl mezi tím, když člověk sní maso a tím, když si masožravá zvířata ve volné přírodě svou kořist loví? Také odsoudíte dravce, že chytají myši? A čím krmíte své domácí mazlíčky? Rostlinnou stravou? A kde je vlastně chováte? Zavřené v bytě? V kotci? Zajisté je na procházce venčíte na vodítku, aby náhodou nestrhli na louce nějakou srnu, či neulovili malého zajíčka. A co jejich svoboda? Není to náhodou týrání zvířat?

Stále máte pocit, že tele odebrané od matky hned po narození a dané do venkovní boudy s výběhem z důvodu podpoření imunity, je týrané? I přesto, že tak má několikanásobně vyšší šanci na přežití? Stále si vzpomínám na chov dojnic u našich prababiček a pradědečků, kterak byla u malých soukromníků zvířata zavřená a uvázaná na řetězu v tmavém chlívku. Skutečně se vám zdají dnešní moderní vzdušné boxové stáje se skupinovým ustájením, každodenně vyhrnovaným hnojem, obohacené drbadly, určené pro týrání zvířat? Každý chovatel dnes ví, že více mléka od dojnice získá, když bude mít zvířata v pohodě. Protože stres blokuje tvorbu a spouštění mléka. Nejen kvůli šlechtění, ale i proto dnešní krávy dávají víc mléka, než tomu bylo dříve!

A že chov zvířat zatěžuje přírodu emisemi a větší spotřebou vody? Snad každý organismus potřebuje vodu k životu, a že zvířata uvolňují plyny je snad také fyziologické. Zaveďme tedy daně na každý život….

Pokud i nadále hodláte přesvědčit lidi o tom, že chovat hospodářská zvířata a jíst jejich maso je hřích, vraťte se do lesa sbírat plody a chraňte se, aby se v nich nevyskytl jediný červík a abyste nevypili více vody, než vám je souzeno.

Polnosti….

A jak je to s rostlinnou produkcí? Rozumný hospodář, ať je velký, či malý, ví, že pokud půdě nic nedodá, za pár let se mu sníží výnosy. A čím dodat půdě úrodnost lépe, než organickými hnojivy? Ten, kdo doposud dokázal vzdorovat „moderním“ trendům zrušit živočišnou výrobu, i když je ztrátová, protože splnit neustálé změny systémů a dalších mnohdy nesmyslných požadavků tzv. „ekologů“ na velikosti kotců atd. je velice finančně náročné, tu možnost hnojit pole organicky stále ještě má. Tedy dokud se nezavedou další nařízení, která tuto již beztak náročnou práci, výrazně neomezí. Nebo si myslíte, že je ekologičtější prodat slámu jako palivo pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů? A vést jen rostlinnou produkci v omezené míře?

A co další chemie na polích? Žijeme v 21. století. Na světě bude za pár let 8 miliard lidí. Kdo je nasytí? Ne všichni mají tu možnost vypěstovat si na svém políčku potraviny. A odkud je dovezou? Od soukromníka z České republiky určitě ne. Šanci na vývoz budou mít pouze ti, kteří se spojí ve většího producenta. A to na malých políčkách bez chemických postřiků rozhodně nepůjde. Ledažeby si lidé uvědomili, že GMO organismy mohou mít pozitivní vliv a napomoci např. právě v omezení chemických postřiků v zemědělské výrobě a legislativně povolili jejich pěstování ve větším měřítku. Neulevilo by se té přírodě? Co vlastně od budoucna chceme? Skutečně se máme vrátit do lesů a shánět si potravu na vlastní pěst?

Sama nejsem zastáncem používání chemických přípravků. Na malé zahrádce bych je nepoužívala, protože tam jich v podstatě zapotřebí není. Ale na velkých polích to bez nich nejde. Jaký přínos pro člověka bude mít zaplísněná potrava? Je zdravotně méně závadná než chemie? A k tomu porovnejte výnosy, ale i náklady ekologických pěstitelů a konvenčních zemědělců a uvidíte ten rozdíl. Samozřejmě, že jsou oblasti, kam chemie nepatří. Jsou ale také oblasti, kde její přínosy jsou vyšší. Zajisté i na těchto místech je nezbytné se řídit zdravým selským rozumem a jejich použití včas nahlásit všem, koho by se jejich použití mohlo týkat. Samozřejmostí je pak respektování zákona. To ale platí pro všechny. I pro ty, kteří bez povolení vstoupí, ať již v neznalosti, na ošetřený pozemek.

To mi připomnělo všem jistě dobře známý trend stěžovat si na něco, co tu bylo mnohem dřív, než stěžovatel např. při stavbě domku u kravína a následné v lepším případě pouhé stížnosti na zápach. Je opravdu nutné stále někoho osočovat a obviňovat? Každý by si nejprve měl zamést před svým prahem a hlavně naučit se používat zdravý selský rozum.

Ing. Soňa Jelínková