Konference Moderní technologie v zemědělství na AgriShow v Brně

Dne 14.4.2026 proběhla na brněnském výstavišti v rámci veletrhu AgriShow odborná konference „Moderní technologie v zemědělství“, kterou uspořádal Zemědělský svaz České republiky. Konference se zaměřila na aktuální využívání moderních technologií v českém zemědělství, jejich přínosy i rizika, přenos výsledků výzkumu do praxe a možnosti financování inovací. Na konferenci vystoupili zástupci zemědělské praxe, státní správy, akademické sféry i komerčního sektoru.

Úvodního slova se ujal předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Upozornil, že české zemědělství se moderních technologií nebojí a řada podniků již dnes běžně využívá navigace, variabilní aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin nebo práci s daty. Současně ale podle něj zůstává mezi základním využíváním jednotlivých technologií a skutečně datově řízeným podnikem stále značná mezera.

„Ukazuje se, že české zemědělství se moderních technologií nebojí. Řada podniků už dnes využívá navigace, variabilní aplikace látek na ochranu rostlin nebo práci s daty. Současně ale vidíme, že mezi základními technologiemi a skutečně datově řízeným podnikem je stále poměrně velká mezera,“ uvedl Martin Pýcha.

Na úvod navázal Michal Procházka ze Zemědělského svazu ČR, který představil výsledky interního průzkumu mezi členy svazu zaměřeného na úroveň pokročilosti precizního zemědělství v praxi. Výsledky ukazují, že moderní technologie jsou v českém zemědělství již široce rozšířené a v mnoha oblastech se staly standardem. GPS navigace a autopiloty využívá 94 % farem, přibližně tři čtvrtiny podniků pracují s variabilním dávkováním hnojiv a přípravků a zhruba 61 % využívá výnosové a půdní mapy nebo data ze satelitů a dronů.

Pokročilejší nástroje, jako jsou komplexní systémy řízení farmy nebo senzory integrované do strojů, se však zavádějí pomaleji. Za hlavní překážky dalšího rozvoje respondenti označili především vysoké pořizovací náklady, které uvedlo téměř 69 % z nich, a dále nedostatek kvalifikovaných pracovníků a potřebných kompetencí. Mezi další bariéry patří administrativní náročnost, nekompatibilita jednotlivých systémů a složitá práce s daty.

„Zemědělci současně potvrzují, že moderní technologie přinášejí konkrétní přínosy v podobě úspory nákladů, efektivnějšího využití vstupů, nižší potřeby práce, kvalitnějšího rozhodování a menší zátěže pro životní prostředí. Klíčovým faktorem úspěchu se tak stává schopnost práce s daty a jejich efektivní využití v každodenní praxi,“ uvedl Michal Procházka.

Téma praktického využití technologií a práce s daty zaznělo také v příspěvku Jana Marka z Ministerstva zemědělství. Vedoucí oddělení precizního zemědělství a environmentálních strategií upozornil, že s rostoucím využíváním digitálních technologií roste i závislost zemědělců na satelitní navigaci, datech, softwaru a externích dodavatelích.

Jan Marek upozornil například na riziko výpadků GNSS signálu v důsledku geomagnetických bouří nebo úmyslného rušení a falšování signálu, tzv. jammingu a spoofingu. Tyto problémy mohou vést k neosetým pásům, překryvům nebo chybným aplikacím na polích. Současně varoval před rostoucím počtem kybernetických útoků na zemědělské podniky, včetně ransomwaru, který může ochromit provoz farmy, zablokovat dojicí roboty nebo znemožnit práci se sklizňovými a provozními daty.

„Je potřeba počítat s tím, že digitální zemědělství přináší vedle příležitostí také nová rizika. Farmy by proto měly využívat multi-GNSS přijímače, pravidelně zálohovat data a věnovat větší pozornost kybernetické bezpečnosti,“ uvedl Jan Marek.

Praktickému zavádění precizního a autonomního zemědělství do běžného provozu se věnoval Michal Krutiš, jednatel společnosti Agri-precision. Ukázal, že už pomocí GPS, autopilotů a správného plánování pojezdů lze omezit zbytečné přejezdy, zkrátit čas práce a snížit spotřebu nafty. Podle jeho slov může správné rozdělení pole a optimalizace souvratí přinést úsporu přibližně pěti procent.

Velkou část prezentace věnoval autonomním strojům. Představil autonomní kit pro traktory a jako konkrétní příklad uvedl robota Naïo TED, kterého společnost nasadila ve vinařství Veritas v Bošovicích. Robot zde samostatně pracuje ve vinici, přičemž podle prezentovaných údajů vychází provozně výrazně levněji než klasický traktor a zároveň méně zatěžuje půdu.

Na praktické zkušenosti navázal doc. Vojtěch Lukas z Mendelovy univerzity v Brně. Ve své přednášce vysvětloval, že pole není vhodné obhospodařovat všude stejně, ale že je potřeba přizpůsobit dávky hnojiv, osiva i ochranných prostředků konkrétním podmínkám v jednotlivých částech pozemku. Ukázal využití satelitních snímků, dronů, výnosových map a kamerových systémů na postřikovačích.

Podle Vojtěcha Lukase lze při cílené aplikaci herbicidů ušetřit 18 až 82 % přípravků a v některých případech ošetřit pouze část pole místo celé výměry. MENDELU nyní pracuje například na projektech chytrých postřiků, využití dronů nebo vyhodnocování škod způsobených hraboši pomocí satelitních dat.

Své dlouholeté zkušenosti s precizním zemědělstvím představil také Vítězslav Krček ze společnosti AGRA Řisuty. Zdůraznil, že farma využívá technologie precizního zemědělství již od roku 2004 a dnes je plošně používá na celé výměře 2 300 hektarů, zejména pro variabilní hnojení, setí, aplikaci přípravků na ochranu rostlin a navigaci strojů.

Podle něj je základním předpokladem precizního zemědělství sběr a vyhodnocování dat. Farma proto využívá historické i aktuální satelitní snímky, drony, rozbory půdy a rostlin, výnosové mapy, telematiku strojů, digitální model terénu i vlastní agronomické a účetní záznamy. Na základě těchto dat vznikají mapy relativního výnosového potenciálu, které slouží pro rozhodování o hnojení a setí.

V oblasti hnojení představil systém racionálního dávkování dusíku. Podnik nejprve vyhodnocuje výnosový potenciál jednotlivých částí pozemku a podle něj upravuje dávku hnojiva. Lepší části pole tak dostávají vyšší dávku, slabší naopak nižší, což vede k efektivnějšímu využití hnojiv a omezení ztrát.

Velkou část prezentace věnoval také variabilnímu setí. Zdůraznil, že nejde pouze o změnu výsevku, ale také o úpravu přítlaku secího stroje, hloubky setí nebo šířky řádku. Cílem je zvýšit a stabilizovat výnos, zlepšit zdravotní stav porostu a současně snížit erozi.

AGRA Řisuty představila i konkrétní výsledky pokusů. U ozimého ječmene Laurin vedla variabilní setba a hnojení ke zvýšení výnosu o 4,91 %, tedy přibližně o 310 kg na hektar. U ozimé pšenice KWS Silverstone dosáhl podnik zvýšení výnosu o 8,08 %, tedy asi o 481 kg na hektar.

Závěr konference patřil financování moderních technologií. Martin Srb a Ivo Tržil z Leasingu České spořitelny představili možnosti financování strojů a technologií prostřednictvím úvěrů a leasingu. Zdůraznili, že moderní technologie již nejsou „nice to have“, ale nutností kvůli tlaku na snižování nákladů, dražším energiím a přísnějším environmentálním požadavkům.

Podle jejich slov lze investice vhodně kombinovat s dotační podporou z programů PGRLF, SZIF nebo Ministerstva životního prostředí. U větších investic doporučují propojit bankovní úvěr s dotací. Výhodou je možnost financování v korunách i eurech, délka splácení od 12 do 96 měsíců a v některých případech i nulová akontace.

Konference ukázala, že precizní zemědělství už není budoucnost, ale běžná součást moderní farmy. Moderní technologie pomáhají snižovat náklady, šetřit práci i vstupy a zároveň hospodařit šetrněji. Vedle investic do techniky však bude stále důležitější umět správně pracovat s daty a propojit jednotlivé systémy.

Záznam z konference: