Úvodní stránka > Aktuality

Mýty kolem eroze

23.1.2019

 

O českém zemědělství panuje množství mýtů. Zemědělský svaz ČR se rozhodl tyto mýty vysvětlovat a uspořádal tiskovou besedu u dobré kávy na téma Eroze. Podle vyjádření mnoha „odborníků“ se zdá, že půda v České republice je totálně zničena erozí, že za zničení půdy mohou velcí zemědělci, že bychom měli přebírat strukturu zemědělství z okolních zemí, že nájemci se o pronajatou půdu nestarají jako o vlastní. Skutečnost je ale poněkud jiná. Když porovnáme oficiální data evropských úřadů, snadno zjistíme, že ve skutečnosti na tom nejsme zle. Samozřejmě. Eroze půdy je problém. Celosvětový problém.

 

Stále se hovoří o tom, že 60 procent půdy v ČR je erozně ohroženo. Důležité slůvko je „ohroženo“. To značí, že bez jakékoli ochrany by mohlo dojít při souběhu několika nepříznivých faktorů k erozi. Ve skutečnosti došlo v minulém roce k 264 erozním událostem. Vztaženo k počtu žadatelů o dotace jde o 0,88% výskyt. Zajímavé je i srovnání zjištěných nedostatků v rámci správné zemědělské praxe, která by měla technickými opatřeními pomoci bránit erozi.

 

Česká republika je z hlediska vodní eroze dlouhodobě na úrovni 1,65 t/ha/rok. Tato hodnota by mohla být jistě nižší. Ale státy, které nám jsou dávány za vzor, jsou na tom buď velice podobně, nebo dokonce ještě hůře. Například v Rakousku dosahuje tato hodnota 7,19 t/ha/rok. Zajímavé je sledovat podrobnější znázornění, s rozlišením na NUTS2. Naše republika zcela zapadá do hodnocení okolních zemí. S výjimkou našeho jižního souseda, který i přes podobné podmínky v příhraničních oblastech dosahuje daleko horších hodnot.

 

Nesmyslem je i tvrzení, že k erozi přispívá vysoký podíl pronajaté půdy. Tento podíl je u nás skutečně vysoký. Ale nižší než ve Francii nebo na Maltě či na Slovensku. Pacht zemědělské půdy je obvyklý ve všech zemích a v mnoha přesahuje poloviční podíl. Čeští zemědělci se k pronajaté půdě chovají úplně stejně, jako ke své. Kdo se stará špatně o pronajatou, stará se špatně i o vlastní. A samozřejmě i naopak. Už jen z toho důvodu, že půdní bloky jsou tvořeny parcelami s více vlastníky a je nemožné při péči oddělit pozemky majitelů hospodářství a pozemky ostatních vlastníků. Problémy způsobuje neochota majitelů přistoupit na znehodnocení svého majetku tím, že místo orné půdy bude část pozemku převedena na jinou plochu, například mez nebo jiný krajinný prvek. Bez rozdílu, zda jde o velkého nebo malého zemědělce.

 

Rovněž není pravda, že by čeští zemědělci pěstovali pouze omezený počet polních plodin. Opět ve srovnání podle údajů EUROSTAT, české zemědělství patří k těm lepším, které mají pestrou skladbu plodin. Při porovnání mezi státy máme skladbu plodin přibližně stejnou s německými, francouzskými, polskými, slovenskými či belgickými zemědělci a lepší než rakouští, britští či irští.

 

Zemědělství není jednoduchý obor a péče o půdu nemá jednoduchá řešení. Zpravidla jde o komplex opatření, která musejí být přizpůsobena místním podmínkám. Neexistuje univerzální řešení, které lze použít na celém území. Základním opatřením je zvýšení množství organické hmoty v půdě prostřednictvím pravidelné aplikace statkových hnojiv, pěstováním meziplodin a kompostu a zvýšení podílu pěstování víceletých pícnin na orné půdě.

 

Kromě toho je vhodné používat technická a technologická opatření, která pomohou zlepšit půdní vlastnosti a zabránit vodní erozi a zároveň zlepšit efektivitu hospodaření na půdě. Příkladem může být konturové hospodaření. Jde o postup, kdy je na jednom pozemku pěstováno více plodin v pásech, které kopírují vrstevnice.

 

Přílohy
myty-okolo-eroze.docx
tk-eroze.ppt
diverzita.jpg
pronajata-puda.jpg
5.png


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN