Nesouhlas se zrušením povinnosti přimíchávat biopaliva

Praha 31.1.2019 – Zemědělský svaz České republiky nesouhlasí s poslaneckým návrhem Pirátů na zrušení povinnosti přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. „Česká republika je vázána povinností plnit ekologické limity dohodnuté v Evropské unii a přimíchávání biosložky do pohonných hmot je jedním z pilířů snížení emisní zátěže životního prostředí,“ řekl na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR ing. Martin Pýcha.

„V současné době nemáme příliš jiných možností, jak tento závazek splnit,“ doplnil předseda svazu. Jak uvedl, naše republika nemá vhodné podmínky, aby závazek na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mohla splnit například větším podílem větrné, vodní nebo sluneční energie. Řešením je tak používat na výrobu energie biomasu.

Není přitom pravda, že by při pěstování této biomasy vznikalo větší poškození přírody, než při klasickém používání fosilních paliv. Základní podmínkou pro používání těchto zdrojů je, že musejí zajistit o 60 % nižší emise CO₂. Kromě toho prakticky všechny pěstované energetické plodiny při řádném hospodaření mají nulový nebo naopak žádoucí dopad na kvalitu půdy a zadržování vody v krajině.

V ČR se na podporu biopaliv používá především řepka olejka, cukrová řepa a v menší míře obiloviny. Tyto plodiny pomáhají zemědělcům udržovat dobrý osevní postup a střídání plodin. Z agroekologického hlediska je velmi cenná především řepka, která má dobrou půdoochrannou funkci a je výbornou předplodinou pro potravinářskou pšenici. Díky řepce má pšenice vyšší výnos a to zhruba o půl tuny. To potvrzují jak zkušenosti z praxe, tak výzkumy financované německou agenturou FNR.

Zajímavé je i srovnání využití plodin na potravinářské nebo krmivářské a energetické využití. Jak řepka tak cukrová řepa se ze 70 procent zpracovává na potraviny a přibližně z 30 procent na výrobu biopaliv. Nutno ještě zdůraznit, že i zbytky po výrobě MEŘO a biolihu se uplatní jako součást krmné dávky ve výživě hospodářských zvířat.

Podobný poměr je u využití kukuřice jako obnovitelného zdroje. Více než dvě třetiny pěstované plochy kukuřice na siláž je využito jako základ krmné dávky skotu a cca třetina se používá jako přídavná látka pro fermentaci v bioplynových stanicích. Základem tohoto fermentačního procesu jsou statkový hnůj a kejda (patří mezi odpad) a doplňkem je biologický komunální i jiný odpad.

V současné době, kdy neexistuje odpovídající náhrada, nelze paliva tzv. první generace nahradit. S palivy třetí generace v současné době teprve probíhají experimenty s možnostmi jejich výroby. Vodíkový zdroj energie je také teprve ve fázi testování. A větší elektromobilita je nemožná bez výrazného posílení energetické soustavy státu.