Reakce Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR k vyjádření Ministerstva zemědělství

Reakce Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR k vyjádření Ministerstva zemědělství

Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR odmítají tendenční informace, které zaznívají od ministra zemědělství.

Je pravda, že Strategický plán Společné zemědělské politiky 2023–2027 byl projednán s nevládními organizacemi. Na základě těchto jednání vznikl kompromisní návrh, který byl připraven k odeslání Evropské komisi na konci roku 2021. I zde jsme vnímali několik záležitostí, které bylo před finálním odesláním nutné prodiskutovat a upravit. Zástupci Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR usilovali především o zachování plateb v prvním pilíři společně s maximálním kofinancováním pilíře druhého tak, aby bylo možné zemědělské podnikatele motivovat k odpovednějšímu přístupu k půdě a krajině a zároveň nedošlo k propadu jejich příjmů, ať už hospodaří na orné půdě nebo na trvalých travních porostech. Bez přítomnosti většiny nevládních organizací byly po novém roce připraveny změny, které byly všem nevládním organizacím oznámeny na závěrečné pracovní skupině těsně před odesláním Strategického plánu SZP Evropské komisi. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula se skutečně sešel se zástupci Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR, Výsledkem setkání byla informace, že o podobě Strategického plánu SZP se rozhoduje v pětikoalici, tedy ministr zemědělství a Ministerstvo zemědělství na konečnou podobu nemá vliv.

Pravdivá je informace o hrozbě zdražení potravin v souvislosti s úpravami Strategického plánu SZP. Ceny potravin jsou sice určovány zcela jinými vlivy než přímým vlivem dotací, ovšem navržené výrazné změny povedou k výraznému poklesu tuzemské produkce potravin. Nejen u nás jsme již byli svědky, k čemu vede závislost na dovozu jakéhokoliv zboží, potraviny nevyjímaje. Příkladem mohou být ceny zeleniny v počátku pandemických opatření, kdy vypadla tuzemská produkce a ceny zeleniny vystoupaly do závratných výšek.

Je pravda, že roční příspěvek z evropských zdrojů bude činit přibližně 40 miliard korun, což je nepatrně méně než v předchozích letech. Korunová hodnota bude nicméně značně záviset na kurzu koruny vůči euru, protože sazby jsou určovány v eurech, nikoliv v českých korunách. Dosud byla tato částka rovnoměrně rozdělena mezi všechny zemědělce s mírným znevýhodněním pro příjemce přímých plateb nad 150 tisíc eur a výrazným krácením příjemců dotace pro větší zemědělce hospodařící ve znevýhodněných oblastech. Velká část dotací byla určena pro zemědělce, kteří plní požadovaná zadání (chov některých hospodářských zvířat, pěstování citlivých plodin, plnění environmentálních požadavků). To vše bez rozdílu velikosti.

Nová pravidla princip odměny za určité chování či způsob hospodaření nabourávají a jediným kritériem pro vyšší či nižší podporu je velikost podniku. Katastrofický scénář souvisí s výše uvedeným, kdy pro většinu chovatelů a pěstitelů citlivých plodin nebude možné nadále financovat důležitou, ale ztrátovou zemědělskou produkci některých komodit.

V tiskové zprávě Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR byly zveřejněny tři příklady dopadů nového Strategického plánu SZP. Podobné informace přicházejí i od dalších zemědělců, jejichž výměra je vyšší než 400 hektarů bez ohledu na strukturu produkce.

 Strategický plán počítal s 65% mírou kofinancování již v původní variantě. Ovšem tato vyšší hodnota spolufinancování z národních zdrojů pouze vyrovnává pokles obálky pro druhý pilíř a vyrovnává míru kofinancování v okolních zemích.

Zemědělský svaz ČR ani Agrární komora ČR nikdy nezpochybnily údaje zveřejněné Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Zpochybňují ale jejich dezinterpretaci skupinami a jedinci, kteří jednají jen ve vlastním osobním zájmu a některými politiky, kteří jim bez dalšího ověření faktů věnují pozornost.  Při detailnější analýze totiž vyjde najevo, že celkový rozdíl v platbách na hektar vychází z odlišného způsobu hospodaření s vyšším podílem plnění společenské objednávky v podobě výroby citlivých komodit a produkce energie z obnovitelných zdrojů energie, přičemž druhé jmenované nejsou podporovány ani Ministerstvem zemědělství, ani z prostředků Společné zemědělské politiky. 

K argumentu “vysokého” podnikatelského důchodu je třeba říci následující. Je třeba sledovat nejen finální číselnou hodnotu, ale také jednotlivé složky, které souhrnný zemědělský účet tvoří. Dlouhodobě se například ukazuje rozevírání nůžek mezi příjmy z výroby rostlinné a z výroby živočišné. Zatímco ti, kteří chovají zvířata a mají obvykle pestřejší osevní postupy, jsou ztrátoví. Ti, kdo provozují jednoduchou polní výrobu, vykazují vyšší zisky. 

V kalkulačce, kterou zveřejnilo Ministerstvo zemědělství, si zemědělci ověřili, že výpočty ZS ČR a AK ČR byly od počátku správné a z toho vychází jejich rozčarování.

Za základní motivaci k ochraně vody, půdy a pestřejší krajiny nepovažujeme přesun části prostředků k jedné skupině zemědělců bez jakýchkoli dalších podmínek. Pokud měla tato vláda ambici více motivovat zemědělce k těmto aktivitám, mohla zacílit podporu tímto směrem.

Zemědělský svaz ČR i Agrární komora ČR po celou dobu nabízejí jednání a debatu nad podobou Strategického plánu SZP 2023–2027. Na žádosti o setkání se nám bohužel dočkalo vyhýbavé odpovědi ze strany ministra zemědělství, pohrdavé odpovědi ze strany předsedy vlády a bez reakce zůstaly dopisy předsedům koaličních stran. Toto nejednání vyústilo v protestní akce. I přesto jsme nadále připraveni jednat o podobě Strategického plánu SZP a dalším směřování českého zemědělství a jeho vlivu na krajinu. Pro toto jednání je ale třeba nalézt partnera.

Na závěr jedna drobná poznámka. Podnikatelský důchod je v ekonomii rozdílná veličina od podnikatelského zisku.