Střední a velké zemědělské podniky upozorňují na nerovné podmínky v získávání dotací z Programu rozvoje venkova
6.6.2016Praha/ČR – Střední a velké zemědělské podniky budou podle připravovaných preferenčních kritérií pro podzimní kolo výzev investičních podpor v Programu rozvoje venkova znevýhodněny oproti mikro a malým farmářům. Ministerstvo zemědělství na jednu stranu ve své strategii deklaruje podporu živočišnou výroby, která kromě zajištění soběstačnosti v chovu vepřového, hovězího, drůbeže a produkci mléka, zajišťuje a také přispívá k uchování kvality půdy a v důsledku i k zadržování vody v krajině, na druhou stranu ztěžuje podmínky v Programu rozvoje venkova právě těm, kdo reprezentují převážnou majoritu českých chovů. Není pochyb, že živočišná výroba je doménou právě středních a velkých zemědělských podniků.
„Ministerstvo počítá s navýšením relativní finanční alokace pro malé farmáře o polovinu oproti minulému kolu výzev v Programu rozvoje venkova. Toto navýšení se logicky projeví relativním snížením peněz pro střední a velké zemědělské podniky,“ sděluje s rozhořčením předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a poukazuje na další, podle něj diskriminační, kritérium: „Zatímco malí farmáři si z dotací mohou koupit jakékoliv stroje, střední a velké zemědělské podniky mají velmi úzce specifikovanou zemědělskou techniku.“
Zemědělský svaz: Nebojujeme proti malým farmářům
Přesto, že ministerstvo zemědělství má ve své strategii podporu živočišné výroby, nevytváří podle Zemědělského svazu ČR potřebné podmínky pro její rozvoj a protěžuje nelogicky malé farmáře. „V žádném případě nebojujeme proti malým farmářům, jen poukazujeme na nerovnost podmínek,“ zdůrazňuje Pýcha. Malí farmáři se věnují převážně rostlinné výrobě, živočišné výrobě právě střední a velké podniky. „Živočišná výroba dlouhodobě trpí kvůli dovozu. Je přitom důležitá nejen z pohledu soběstačnosti, ale také z pohledu péče o krajinu a produkci organické hmoty – hnoje, která na sebe váže vodu a tím ji také v půdě udržuje,“ vysvětluje Pýcha.
Na podzimní třetí kolo, kde budou vypsány záměry finančních podpor pro zemědělce, je vyčleněno cca 2,5 miliardy Kč. Nejmenší farmáři jsou definováni 150 ha a výší dotace, o kterou žádají je 1 milion Kč. V minulé kole bylo z celkové částky určeno pro malé farmáře 10 %, ve 3. kole je pro ně počítáno s navýšením na 15 %. „Je to nepochopitelné. V prvním kole dostali dotace všichni, kteří o ně požádali, a ještě tam peníze zbyly,“ říká ředitel Zemědělského svazu ČR Jan Ulrich.
Přesto, že Zemědělský svaz ČR připravil připomínky k preferenčním kritériím 3. kola Programu rozvoje venkova, ministerstvo zemědělství je z převážné většiny nereflektovalo v dosavadní přípravě. Zemědělský svaz ČR proto poukazuje na zjevný rozpor ministerstva mezi jeho proklamacemi a skutečností a ostře kritizuje připravovaná pravidla pro 3. kolo čerpání peněz z Programu rozvoje venkova.
Další důvodnerovných podmínek
Josef Sedláček | zod.rataje@seznam.cz | 8:01 07.06.2016 |Střední a velké zemědělské podniky mají proti malým díky velkým půdním blokům v naprosté většině evidované erozně ohrožené plochy, měly by tedy udržet svou živočišnou výrobu, ne-li ji rozšiřovat, aby udržely koloběh organické hmoty v půdě, aby pěstovaly víceleté pícniny. Jedině tak udrží retenční schopnost půdy, chrání půdu před erozí a lépe budou hospodařit s vodou v půdě. Dotace do živočišné výroby - to je jen proklamace. O ní ministr mluví, kudy chodí. V našem podniku se to projevilo tak, že přímé dotace do živočišné výroby klesly proti předchozímu období na minimum, přitom chováme 650 ks býků na výkrm a zaměstnáváme o polovinu více lidí, než kdybychom měli čistou rostlinnou výrobu. Špatně nastavené dotace, poučme se z toho, jak se rozdělují v Německu, Rakousku, Francii... - na farmu, ne na ha půdy.