Většinu zemědělské produkce zajišťují velké podniky

V roce 2016 bylo v Evropské unii (EU) využíváno pro zemědělskou produkci více než 171 milionů hektarů půdy, což je asi 40 % celkové výměry půdy EU. Na nich hospodařilo asi 10,3 milionu hospodářství. Většina zemědělských podniků EU patřila mezi malé, dvě třetiny měly výměru menší než 5 hektarů. Naproti tomu 3 % zemědělských podniků EU o velikosti 100 ha nebo více hospodařila na více než polovině zemědělské plochy EU. Pouze 11 % zemědělců v EU bylo mladších 40 let, na rozdíl od jedné třetiny (32 %), která byla ve věku 65 let nebo starší.

Tyto informace zveřejněné Eurostatem, statistickým úřadem Evropské unie, pocházejí z předběžných výsledků průzkumu struktury zemědělských podniků EU v roce 2016 a jsou nejnovějšími dostupnými daty. Tento průzkum pomáhá lépe pochopit strukturu zemědělských podniků v EU, která je důležitá pro společnou zemědělskou politiku.

Zemědělství v EU je obecně charakterizováno třemi odlišnými skupinami:

-          samozásobitelé, kteří se zaměřují na produkci určenou pro zemědělce a jejich rodiny;

-          malé a střední podniky, které jsou obecně rodinnými podniky a

-          velké zemědělské podniky.

Rumunsko má jednu třetinu zemědělských podniků EU, ale jejich velikost je malá

Jedna třetina zemědělských podniků EU v roce 2016 se nacházela v Rumunsku (33 %), další třetina byla v Polsku (14 %), Itálii (10 % v roce 2013) a ve Španělsku (9 %). V České republice hospodaří přes 48 tisíc subjektů, z nichž 95,9 % vykazuje minimální výměru zemědělské půdy.

Přestože většina zemědělských podniků v EU byla malá; 65 % zemědělských podniků EU mělo velikost menší než 5 ha, 7 % zemědělských podniků s rozlohou 50 ha nebo více obhospodařovalo o něco více než dvě třetiny (68 %) využívané zemědělské plochy EU (UAA). Ačkoli průměrná velikost zemědělského podniku v EU byla v roce 2016 16,6 ha, medián byl pod 5 ha. V České republice je přes 50 procent zemědělských podniků menších než 5 ha a hospodaří celkem na 1,1 % obhospodařované zemědělské půdy. 16,3 % podniků s rozlohou nad 50 ha hospodaří v ČR na více než 91 % využívané zemědělské plochy.

Mezi členskými státy bylo toto rozložení nejvíce kontrastní v Rumunsku; devět z deseti farem (92 %, což je 3,1 milionů farem) bylo menší než 5 ha, ale 0,5 % zemědělských podniků s rozlohou 50 ha nebo více hospodařilo na více než polovině (51 %) celkové výměry zemědělské půdy v zemi.

V Lucembursku (52 % zemědělských podniků), ve Francii (41 %), ve Spojeném království (39 %) a v Dánsku (35 %) byly mnohem častější farmy (o 50 hektarech a více). Ve většině členských států byla převážná část zemědělské půdy soustředěna do největších zemědělských podniků o velikosti 50 ha a více.

Více než polovina obratu EU v zemědělství pochází z Francie, Německa, Itálie a Španělska

Kontrasty velikosti zemědělských podniků se odrážejí také z hlediska jejich ekonomické velikosti. Z 10,3 milionů farem v EU mělo 4,0 milionu standardní produkci nižší než 2 000 EUR a odpovídalo pouze 1 % celkové zemědělské hospodářské produkce. 296 000 zemědělských podniků (3 % všech podniků) v EU, z nichž každý produkoval standardní produkci ve výši 250 000 EUR nebo více, odpovídala většině (55 %) celkové zemědělské hospodářské produkce EU v roce 2016.

Přibližně polovina (54%) standardu produkovaného zemědělstvím v EU pocházelo z farem ve Francii (17 %), Německu (13 %), Itálii (12 % v roce 2013) a Španělsku (11 %). Rumunsko představovalo přibližně jednu třetinu zemědělských podniků EU, které ale vytvořily pouze 3,4 % standardní produkce EU.

Francie, Španělsko, Spojené království a Německo mají dohromady polovinu zemědělské půdy EU

Francie využívala v roce 2016 pro zemědělské účely 27,8 milionu hektarů, více než v kterémkoli jiném členském státě (16 % z celkové výměry EU). Dalších 23,2 milionů hektarů bylo ve Španělsku (14 %), 16,7 milionu hektarů ve Velké Británii (10 %), 15,2 milionu hektarů v Německu (9 %) a 14,4 milionů hektarů v Polsku (8 %).

V některých členských státech dominovalo zemědělství krajině; více než dvě třetiny pozemků ve Velké Británii (69 %) a Irsku (72 %) byly využívány jako zemědělská půda a jejich podíl byl rovněž velmi vysoký v Dánsku (62 %). To bylo ve výrazném kontrastu s Finskem (8 %) a Švédskem (7 %), kde většinu rozlohy zaujímají lesy, stejně jako s Kyprem (12 %). V České republice se zemědělství na celkové rozloze státu podílí 4,2 mil. Ha, což představuje 53,3 %.

Mužské povolání s relativně malým počtem mladých zemědělců

Průměrný věk zemědělců je na konci věkového spektra; jedna třetina (32 %) dosáhla 65 let nebo více. Pouze 11 % zemědělců bylo mladších 40 let. V ČR podíl zemědělců ve věku nad 60 let činí přes 14 procent. Nejsilnější věkovou skupinou jsou zemědělci v rozmezí 45 – 59 let (42,5 %). 43 % pracovníků v zemědělství je mladších 44 let. Dochází ale k prudkému zhoršování věkové struktury a narůstá podíl starších generací zemědělců.

Obzvlášť málo mladých zemědělců bylo na Kypru - 3,3 % všech zemědělců, Portugalsku (4,2 %) a ve Spojeném království (5,3 %). Větší zastoupení měli v Rakousku (22,2 %), v Polsku (20,3 %) a na Slovensku (19,0 %).

Nicméně nejmladší zemědělci měli tendenci mít větší farmy, pokud jde o plochu, živočišnou výrobu a standardní produkci než ti nejstarší (starší 65 let).

Zemědělské profese ovládají muži, přičemž jen asi tři z deseti (29 %) vedoucích zemědělských podniků v EU jsou ženy. Podíl mladých zemědělců, kteří byli ženy, byl ještě nižší (23 %). V ČR činí podíl žen 28,5 %.

Vladimír Pícha