Zemědělci prodávají za stále stejné ceny, ačkoliv vstupy rostou

26.6.2018

Větrný Jeníkov/ČR, 26. 6. 2018 - Dle pravidelných statistik, které provádí Zemědělský svaz ČR, je zřejmé, že posledních cca 20 let prodávají zemědělci své produkty za relativně stále stejnou respektive nižší cenu, ačkoliv vstupy rostou. Na nízkou cenu tlačí prostřednictvím zpracovatelů obchodní řetězce, ale také vysoký agrární dovozu Zemědělský svaz upozorňuje, že zhoršující vliv na finální výsledky zemědělství dlouhodobě mají podhodnocené ceny, které s výjimkou řepky neodpovídají míře evropského standardu.

 Zpeněžování zemědělských komoditse nelepší z dlouhodobého ani z krátkodobého hlediska. Z jednotlivých článků agrobyznysu mají dlouhodobě nejpomalejší dynamiku ceny zemědělců, která je hluboko pod mírou inflace. „Zemědělci omezují pěstování řady tradičních plodin, protože tyto na trhu postrádají adekvátní zpeněžení,“ poukazuje na nepříznivou situaci předseda svazu Martin Pýcha. „Faktem je, že řadu komodit zemědělci zpeněžují za nižší ceny než před 10-20 lety,“ dodal.  

 

Živočišná výroba je ohrožena

Nárůsty agrárních dovozů (společně s nízkým zpeněžováním živočišných komodit) znamenají omezování tuzemské živočišné výroby. Zlepšování poměrů v agrárním zahraničním obchodě se neudrželo a záporné agrární saldo v r. 2017 opět přesáhlo úroveň mínus 30 mld. Kč, což je o 7,7 mld. Kč vyšší, než v roce 2016. Průměrné záporné agrární saldo za uplynulých dvacet let bylo zhruba -25 mld. Kč. Situace se nezlepšuje.

Svaz stále opakuje, co je špatně. „K vlastní újmě ve velkém dovážíme to, co jsme schopni kvalitně vyrobit doma a realizovat tuzemský potenciál. Dlouhodobě vyvážíme suroviny a dovážíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou a to v první řadě maso,“ říká Pýcha. Více než 50% záporného agrárního salda ČR je tvořeno vysokým záporným saldem u masa. Agrární saldo letos „zachraňuje“ nezahuštěné mléko s nejvyšším kladným saldem ve výši 2,7 mld. Kč, dále obilí, u kterého bylo za první čtyři měsíce kladné saldo ve výši 2,5 mld. Kč a živá zvířata, kde bylo kladné saldo 2,2 mld. Kč.

Současné stavy skotu a krav, prasat i prasnic jsou nižší než v r. 1926. K nejvyššímu propadu v období duben 2018 oproti konci roku 1989 došlo u stavů prasat i prasnic, následují stavy skotu a krav. K nejvyššímu propadu stavů v období duben 2018 oproti roku 2004 (vstup do EU) došlo rovněž u stavů prasat i prasnic, následují stavy dojnic, které se snížily na 83 % původního stavu z roku 2004. Stavy dojnic (365 tis. kusů) se v ČR dostaly na historické minimum. „Většina živočišné výroby u nás je soustředěna ve středních a větších podnicích právnických osob a útoky na velké podniky do budoucna vyvolají další úbytky živočišné výroby v ČR,“ říká Pýcha. „V posledním období opět zesílil bruselský tlak na jednu z velkých komparativních výhod našeho zemědělství a to na velké podniky, což je většina členské základny našeho svaz,“ dodal.

V souvislosti s útlumem živočišné výroby v ČR se mění zemědělská struktura. Vzniká převis rostlinné produkce nad živočišnou. Podniky omezují pěstování krmných plodin. V souvislosti s útlumem živočišné výroby také ubývá vnos statkových hnojiv do půdy. Přitom jejich vliv na obnovu a rozvoj půdních vlastností je nezastupitelný.

 

Důležité je sdružovat se

K tomu všemu tu je slabší vyjednávací pozice z důvodu nižší míry integrace prvovýrobců do odbytových/marketingových organizací. Přetrvávat bude agrární dovoz do ČR leckdy za dumpingové ceny, které nejsou adekvátně kontrolovány a nejsou zde vyjasněné kompetence. Záporné agrární saldo za letošní rok pravděpodobně přesáhne mínus 30 mld. Kč a většinu z toho bude komodita maso. Podnikatelské podmínky v letošním roce budou zřejmě o něco náročnější než vloni a bude obtížné udržet obdobnou výši zisku.

Jedním z možných řešení této nelehké situace je sdružování zemědělců, prvovýrobců, ve větší celky, odbytové organizace a dosáhnout tak lepšího postavení ve výrobní vertikále na evropském či celosvětovém trhu. Zemědělský svaz ČR již tradičně podporuje sdružování (např. družstevní formou) a snaží se ukazovat povzbudivé výsledky tohoto přístupu ze západní Evropy, kde sdružování funguje dobře.

 

Jana Sixtová

Vložit komentář ke článku


Partneři Zemědělského svazu ČR: