Zemědělský svaz kritizuje společnou zemědělskou politiku EU

20.6.2018

Praha/ČR, 20. 6. 2018 - Před necelým měsícem Komise Evropské unie zveřejnila návrh budoucího rozpočtu společné zemědělské politiky a návrh nových pravidel této politiky. Zemědělský svaz ČR vnímá tento návrh jako špatný, protože neodpovídá odlišným podmínkám v jednotlivých zemích a mohl by výrazně poškodit strukturu českého zemědělství i jeho konkurenceschopnost v rámci společného prostoru Evropské unie.

 

Proti snížení rozpočtu se vyslovilo několik států

Podle tohoto návrhu je pro Českou republiku v běžných cenách pro období 2021 – 2027 vyčleněno 5871,9 milionu € na přímé platby, 49,5 milionu € na opatření na řízení trhu, a 1811,4 milionu € na programy rozvoje venkova, celkově tedy 7732,9 milionu € v běžných cenách. Ve stálých cenách k roku 2018 po započtení inflace ale výsledná alokace finančních prostředků činí 5218,2 milionu € pro přímé platby, 44,0 milionu € pro opatření na řízení trhu, a 1609,7 milionu € na programy rozvoje venkova. Celkem tedy 6871,9 milionu € ve stálých cenách.

Celkově Komise navrhuje rozpočet pro I. pilíř ve výši 286,2 miliardy € v běžných cenách, pro II. pilíř SZP Komise navrhuje rozpočet 78,8 miliard € (oproti současným 90 miliardám €). Členským státům by ale mělo být umožněno posílit spolufinancování II. pilíře tak, aby byl pokles rozpočtu kompenzován. Proti snížení celkové sumy rozpočtu se vyslovilo již několik členských států Unie.

 

Pokud se bude snižovat rozpočet, tak všem stejně, zastává názor Zemědělský svaz

„Zemědělský svaz vnímá, že snížení rozpočtu je nepříjemné, ale zastává stanovisko, že v případě skutečného snížení celkové sumy musí být ke všem zemím přistupováno stejně, aby se zamezilo vícerychlostní zemědělské politice závisející na síle státních rozpočtů,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

 

Za klíčový problém považuje Zemědělský svaz zastropování plateb

Problémem v návrhu budoucí podoby SZP je povinné zastropování. Evropská komise v legislativním návrhu plánuje povinné zastropování přímých plateb na úrovni 100 000  €, přičemž stropovány by neměly být pouze přímé platby na hektar, ale kumulativně všechny platby v I. pilíři včetně dobrovolných plateb vázaných na produkci, dobrovolných schémat pro klima a životní prostředí, doplňkových redistributivních podpor příjmů a doplňkových podpor příjmů pro mladé zemědělce. Komise k povinnému zastropování navrhuje zavést i povinnou progresivní degresivitu přímých plateb, a to nad úrovní 60 000  €. Pro přímé platby v rozmezí 60 000 – 75.000 € bude muset být zavedeno krácení o minimálně 25 %, pro platby v rozmezí 75.000 – 90.000 € minimálně 50 %, a pro platby v rozmezí 90.000 – 100.000 € minimálně 75 %. Evropská komise uvádí, že k celkové zastropované částce by měly být připočteny mzdové náklady související se zemědělskou činností deklarované zemědělci, a to včetně daní a příspěvků na sociální pojištění.

 

Z dotací se stávají sociální dávky pro neúspěšné zemědělce

Zemědělský svaz ČR od počátku nesouhlasí s jakoukoli formou zastropování, zvláště ve výši, kterou prezentovala Evropská komise. „Na jedné straně chce Komise podporovat konkurenceschopnost evropského zemědělství a na druhé straně hodlá trestat úspěšné, kteří se konkurenceschopnosti se světovým zemědělstvím přibližují,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR. V tomto pojetí se zemědělské dotace stávají sociální dávkou, která je vyplácena méně úspěšným. Ale s menšími povinnostmi, které mají ti úspěšnější.

 

Dotace mají pomáhat zemědělství, ne škodit

Zemědělské dotace chápeme jako úhradu za zajištění bezpečných potravin a udržitelný rozvoj zemědělství. V případě povinného zastropování by se v České republice nehradila péče o více než polovinu výměry zemědělské půdy. V podobné situaci by se ocitly i další země. Jsme připraveni vést seriózní dialog o zvýšené platbě na první hektary, jako nástroji, který může malým zemědělcům pomoci kompenzovat nižší produktivitu. Na druhou stranu ale odmítáme degresivitu, která stejně jako zastropování, trestá větší a úspěšnější. Zastropování a degresivita plateb bude mít za následek zastavení vývoje ve všech zemích a výrazně uškodí českému zemědělství. I po zohlednění mezd, nikoli reálných, ale průměrných a zcela jistě nižších než v konkurenčním Německu nebo Rakousku, by zastropování výrazně zasáhlo české zemědělce, kteří by stáli před zásadními rozhodnutími, zda se nadále věnovat živočišné výrobě, zda se věnovat speciálním plodinám, zda vůbec pokračovat v zemědělské činnosti,“ zakončil Martin Pýcha.

 

Vladimír Pícha


Vložit komentář ke článku


Partneři Zemědělského svazu ČR: