Analýza: Možnosti výkonu příležitostné, nárazové a sezónní práce v zemědělství se zřetelem ke Směrnici EU o transparentní a předvídatelné práci

Cílem tohoto materiálu je analyzovat pravidla a nástroje, které lze využít k zajištění příležitostných, nárazových a sezónních prací. Současná právní úprava obsažená zejména v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) v tomto směru určité možnosti nabízí. V oboru, jakým je zemědělství, dochází k potřebě zajištění příležitostných, nárazových a sezónních prací velmi často. Působení sezónních vlivů na zemědělství lze označit za zcela zřejmé a pro tuto oblast hospodářské činnosti charakteristické. To stejné platí i pro přirozené výkyvy v potřebě práce, včetně markantních projevů v podobě opakujících se období nárazově vysoce zvýšeného objemu prací.

Zákoník práce nabízí jednak obecné nástroje, jako jsou flexibilní formy výkonu práce a pružné nástroje rozvrhování pracovní doby, a jednak některá zvláštní pravidla vztahující se pouze na zaměstnavatele v zemědělství. Může ovšem dojít k tomu, že některé instituty, kterou jsou v současné době využívány k zajištění příležitostných, nárazových a sezónních prací, budou muset být v dohledné době výrazně změněny nebo úplně opuštěny. Byla přijata Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (dále jen „Směrnice TPWC“), která musí být transponována nejpozději do 1. srpna 2022.

Tento materiál se pokusí najít odpovědi na otázku, nakolik může být transpozice Směrnice TPWC pro zaměstnavatele v zemědělství riziková z hlediska zajištění výkonu příležitostné, nárazové a sezónní práce.

Z metodického a systematického hlediska přistoupíme ke zpracování uvedeného zadání tak, že bude v prvé řadě proveden rozbor současné právní úpravy nástrojů umožňujících výkon příležitostné, nárazové a sezónní práce. Cílem této části bude vytvoření informační základny pro další analýzu využití flexibilních pracovněprávních vztahů, jakož i možností a povinností při rozvrhování pracovní doby.

Dále dojde k vyhodnocení provedeného dotazníkového šetření. Za účelem zjištění, nakolik a jakým způsobem jsou využívány stávající možnosti flexibilního rozvrhování práce a prekérních pracovněprávních vztahů. V této souvislosti bylo definováno několik hypotéz a zaměstnavatelé v zemědělství byli osloveni s takovými otázkami, aby na základě zpracování výsledků mohlo dojít k potvrzení nebo vyvrácení těchto hypotéz.

Následující část bude zaměřena na základní cíle a obsahové body Směrnice TPWC tak, aby bylo možné vytipovat, do jakých oblastí právní úpravy pracovněprávních vztahů budou směřovat zásahy zákonodárce, které si transpozice Směrnice TPWC vynutí. Z některých požadavků Směrnice TPWC lze dovodit i to, jaké konkrétní změny bude třeba provést a které ze současně používaných nástrojů zajištění výkonu příležitostných, nárazových a sezónních prací mohou být transpozicí Směrnice TPWC ohroženy. Identifikace možných rizik pro zaměstnavatele v zemědělství bude předmětem závěrečné části, spolu s formulací a doporučením některých dílčích kroků, které by zaměstnavatelé a jejich zástupci mohli podniknout za účelem minimalizace těchto rizik.