Argentinské zemědělství – dřímající potenciál

Na přelomu října a listopadu Zemědělský svaz ČR zorganizoval poznávací služební cestu do Argentiny. V kontextu diskusí o uzavření obchodní dohody EU se zeměmi MERCOSUR svaz vyslyšel žádosti svých členů a poskytl možnost se přesvědčit na vlastní oči, jak to v jižní Americe se zemědělstvím vypadá.

Argentina je jen jednou zemí společenství MERCOSUR, ale řada aspektů je obdobná jako v sousedních zemí tohoto kontinentu, zejm. pak v Brazílii, jako nejsilnějšího hráče v oblasti zemědělství v jižní Americe. Jaké rozdíly nás na „první dobrou“ udeřily do očí?

V této zemi nikdo neřeší velikost farem. Navštívili jsme zcela „běžnou“ farmu o velikosti 1400ha, kde měli 1200 ha orné půdy a 200ha pastvin. V Argentině však nepřekvapí nikoho ani farmy s desítkami tisíc hektarů a jsou farmy i přesahující 100 tisíc hektarů. Stát se nijak do velikostní struktury nevměšuje a nevyužívá žádné regulatorní nástroje oproti Evropské Unii.

V Argentině není pro sektor zemědělství žádná zelená agenda, srovnatelná s Green Dealem v EU, nebo povinností zohledňovat environmentální aspekty. Zde je jediným určujícím prvkem tržní orientace a efektivita produkce. Jedním z mála standardů je pak zákaz odlesňování, což v zemi s rozsáhlými pampami je v zásadě formální požadavek.

Proti konkurentům v EU jsou schopni argentinští zemědělci vyprodukovat u některých komodit dvě sklizně za hospodářský rok. Diverzifikace plodin, nebo snad nucená rotace plodin (jak je tomu v EU) zde neexistuje a v zásadě se točí dokola zejm. tři plodiny – kukuřice, sója a obilniny (případně doplněné olejninami). V živočišné výrobě dominuje produkce hovězího masa, jižněji pak doplněná i produkcí skopového.

Zemědělství má k dispozici nejnovější techniku a technologie, ačkoliv ještě nevyužívá plný potenciál, který jim třeba sběr dat ze senzorů nabízí. Kupříkladu strip-till, je poměrně široce využíván, a to i díky tomu, že nadále mohou používat řadu pesticidních látek, které se v EU zvažují k zákazu, jejich použití je omezeno, nebo se už před řadou let v EU použití zcela zakázalo.  

Velkou brzdou rapidního rozvoje zemědělství je však extrémní nestabilita ekonomicko-politického prostředí pro podnikání (což vede k velmi opatrnému přístupu k investičním krokům). Po řadu let čelili zemědělci excesivnímu danění. S nástupem nové vládní garnitury v nedávné době však doufají v konsolidaci podnikatelského prostředí. Dojde-li k této změně (v době vzniku tohoto textu nebylo jasné, zda dohoda bude/nebude podepsána, pozn. red.) a uvede se v život liberalizační obchodní dohoda EU-MERCOSUR, je velmi reálné, že jižní Amerika začne ještě více válcovat komoditní trhy především s hovězím a sójou. Pokud se Evropa neprobudí a nevzdá se progresivistické levicové ideologie, můžeme v nadcházející dekádě sledovat postupné „scvrkávání“ některých segmentů evropské zemědělské produkce, snižování ekonomického rozměru zemědělství na celkovém HDP EU a zároveň ztráty některých trhů i vně teritoria EU.

***

Připravil: Jan Ulrich