Jak se chovat, když nám hrozí SLAK. Doporučení docenta Pavla Nováka

O vyjádření k momentální situaci kolem SLAKu jsme požádali pana docenta Pavla Nováka.

Pavlína Havlová: Zpravodaj ZS ČR vyjde na konci dubna, mimořádná opatření budou v platnosti až do 10. května. Lidé už budou chtít tou dobou velmi cestovat (prodloužené víkendy, dovolené). Co byste jim doporučil?

Pavel Novák: V první řadě před jakýmkoliv rozhodnutím zachovat klid a při rozhodování se řídit „zdravým selským rozumem“. Co je lepší, riskovat, že mohu svým nerozvážným rozhodnutím ohrozit naše chovatele vnímavých hospodářských zvířat nebo počkat, jak se bude vyvíjet epizootologická situace v okolních zemích, kde byla prokázána ohniska SLAK a v návaznosti na to i epizootologická situace v České republice?

Jak může i obyčejný cestovatel – nevědomky – přivézt SLAK do ČR. Pokud přijde v zahraničí do styku s nakaženým zvířetem a brzy po návratu domů navštíví místní kravín – třeba tak?

Po návratu do ČR se zemí, kde se SLAK vyskytuje nebo se tam v současnosti vyskytují její ohniska, by všechny osoby, které přišli v zahraničí do kontaktu s vnímavými zvířaty, neměly po dobu 30 dnů po návratu do ČR navštěvovat chovy vnímavých zvířat (chovy skotu a prasat), a to ani v případě, že si do areálu farmy jdou koupit čerstvé mléko z automatu nebo mléčné výrobky, sýry apod. A dále omezit návštěvu zoologických zahrad jakož i lesů a obor s volně žijícími vnímavými zvířaty.

Co za potraviny si ze zahraničí mohou lidé dovézt – nemusí se bát, že si tam nakoupí závadné mléčné výrobky/maso? Mohou být v zahraničí nějaké potraviny nebezpečné?

Nelegálně dovážené živočišné produkty ze zemí, kde se SLAK dlouhodobě vyskytuje, tj. v Turecku, na Středním východě, v Africe, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky, představují neustálou hrozbu pro evropské zemědělství.

Syrové mléko, maso a masné výrobky pocházející z infikovaných zvířat jsou, v případě, že mléko nebylo ošetřeno účinnou pasterizací, resp. pokud pH v mase při jeho zrání nekleslo pod 6,0 nebo masné výrobky nebyly důkladně tepelně opracovány, představují další významný zdroj šíření viru SLAK. V nedostatečně tepelně ošetřených masných výrobcích (+70°C po dobu 10 minut) virus přežívá. Při chladničkové teplotě a teplotách pod bodem mrazu virus přežívá ještě déle, např. ve zmrazených játrech po porážce virus přežívá 4 měsíce.

Virus SLAK bezpečně zničí UHT pasterizace mléka při teplotě 132 °C po dobu 1 sekundy.

Při zrání masa je virus inaktivován v případě, že pH ve svalové tkáni klesne díky biochemickým procesům pod pH 6,0. Zahřátí tepelně ošetřených masných výrobků (např. uzenin) na teplotu ≥ +70°C po dobu 30 minut virus spolehlivě inaktivuje.

Co byste doporučil rodičům, kteří chtějí vzít své děti za zvířaty (do přírody / na dovolenou)?

Nejlepším řešením je sledování vývoje nákazové situace a v případě jejího zhoršení „výlety do přírody za zvířátky“ odložit.

Můžete vyjmenovat všechna zvířata vnímavá na SLAK? V České republice se chovají např. i lamy, které se pohybují volně, ČZU chová antilopy losí, existuje jistě i víc takových příkladů, na které se v médiích zapomíná?

SLAK je vysoce infekční virové onemocnění skotu, ovcí, koz a prasat, které postihuje také volně žijící sudokopytníky (např. muflon, jelen, srnec, daněk, prase divoké) včetně zvířat chovaných v zoologických zahradách (např. žirafy, buvoly, slony hrochy, antilopy, gazely, lamy, alpaky, velbloudy, losy, kamzíky, zubry, bizony aj.). Domácí sudokopytníci jsou k nemoci vnímavější než volně žijící zvířata; volně žijící sudokopytníci se častěji nakazí od zvířat domácích.

Jaké jsou typické klinické příznaky SLAK?

U dojeného skotu je to v první řadě zvýšená bolestivost při kontaktu dojičů s mléčnou žlázou při dojení (zvýšená teplota vemene a bolestivost struků). V počáteční fázi infekce nastupuje deprese, horečka, snížení produkce mléka a příjmu krmiva. V další fázi se v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze vytváří puchýřky vyplněné tekutinou, které přibližně po jednom dni praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze. Následuje typický „slinotok“ a kulhání.

V čem spočívá nebezpečí této nákazy,

Největší nebezpečí SLAK spočívá v tom, že se velice rychle šíří, a to nejen přímo inhalační (skot) nebo perorální (prasata) cestou včetně kontaktu mezi vnímavými zvířaty, ale i nepřímo, kontaminovaným vybavením farem (nářadím, zootechnickými a veterinárními pomůckami), na vnějším (kola, podvozek, karosérie aj.) a vnitřním povrchu (podlaha, sedadla, volant aj.) automobilů. Dále virus může ulpívat na kůži (dlaně, za nehty), v dutině nosní, obuvi a oblečení osob, které přijdou do kontaktu s nakaženými zvířaty, kontaminovanými potravinami a surovinami.

Za určitých klimatických podmínek se může virus SLAK šířit i větrem (zejména v chovech prasat, až na vzdálenost 60 km nad pevninou a více než 240 km nad mořskou hladinou).

Přestože nemocnost infikovaných zvířat je téměř 100%, úmrtnost (úhyn) je u dospělých jedinců nízká (5%). Ovšem vzhledem k tomu, že každý infikovaný jedinec po celou dobu onemocnění vylučuje virus do vnějšího prostředí, v zasažené oblasti v závislosti na infekční dávce a velikosti vnímavé populace, se může virus SLAK velmi rychle šířit. Např. jedna infikovaná kráva během prvního týdne nemoci kontaminuje svými exkrety (sliny, moč, trus, tekutina z prasklých puchýřů) prostředí více než jednou miliardou infekčních jednotek.

Jak dlouho virus SLAK přežívá ve vnějším prostředí?

Přežívání viru v prostředí je závislé na původní koncentraci a typu viru, na makroklimatických podmínkách (teplotě, relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu, intenzitě slunečního záření), pH i druhu materiálu, ve kterém je virus lokalizován.

Při nižších teplotách vzduchu ve vnějším prostředí přežívá virus v organické hmotě ve vlhku několik dnů až týdnů; v suchých výkalech až 14 dní, v moči 39 dní, v půdě v létě 3 dny a na podzim 28 dnů.

Je virus SLAK nebezpečný pro člověka?

SLAK by neměla být považována za klasickou zoonózu (tj. infekční onemocnění přenosné mezi zvířaty a lidmi). Podle v současné době dostupných informací virus SLAK není přenosný na člověka. Člověk ji ovšem může přenést nepřímo (na oděvu, obuvi) mezi chovy zvířat. V letech 1921 až 2007 bylo na celém světě u člověka popsáno pouze cca 40 lehkých případů (po přímém kontaktu s infikovanými zvířaty) mírného horečnatého nemocnění nebo mírné únavy s následným výskytem puchýřů v ústech, na prstech rukou a nohou, které se během několika dnů zcela zhojily.

Na co si teď mají dát chovatelé největší pozor?

Nejvyšší riziko zavlečení viru SLAK představují vstupní branky a vjezdové brány a v přímé návaznosti potom všechny osoby vstupující na farmu (zaměstnanci, veterináři, inseminační technici, paznehtáři), vozidla vjíždějící do areálu farmy (přeprava zvířat, jadrných a objemných krmiv, krmných a doplňkových směsí, sena, slámy chlévské mrvy, kejdy, hnojůvky a močůvky), nakládací rampy, objekty pro ustájení zvířat v průběhu karantény před zařazením do základního stáda a izolační stáje pro ustájení nemocných zvířat, kafilerní box a nářadí, zootechnické a veterinární pomůcky.

Co mohou udělat pro nešíření SLAKu myslivci (pokud vůbec)?

Základním preventivním opatřením biosekurity omezujícím šíření viru SLAK volně žijícími zvířaty je sledování zdravotního stavu zvěře a nákazové situace v okolí farem. Myslivci by v první řadě měli ve spolupráci s místně příslušnými orgány Státní veterinární správy zaměřit pozornost na zabezpečení odběru vzorků u odlovených i uhynulých vnímavých druhů zvěře na vyšetření, a to zejména v příhraničních oblastech se Slovenskem a Maďarskem.

Jak vidíte další vývoj. Co by měli chovatelé dělat v květnu / v červnu? Kdy bude možné hovořit o pominutí nebezpečí nákazy?

Vzhledem k odolnosti viru SLAK je možné předpokládat, že narůstající teplota a současně snižující se relativní vlhkost vzduchu včetně zvýšené intenzity slunečního záření v teplém letním, a především pak v horkém suchém letním období v průběhu května a června bude mít výrazný vliv na přirozenou devitalizaci viru SLAK. Zejména potom delší časové periody teplých (≥ +20 °C) a tropických (≥ +20 °C) letních dnů, významně přispějí ke snížení délky přežívání viru SLAK ve vnějším prostředí.

Chovatelé nakupují různá krmiva i v zahraničí. Varoval byste je před dovozem některých komodit / odkud?

Vzhledem k tomu, že v kontaminovaných krmivech virus SLAK přežívá při vyšších teplotách prostředí několik dnů, při nižších až 20 týdnů a v seně a slámě až 20 týdnů, a naše vědomosti o tomto způsobu přenosu viru jsou omezené, a to nejen z hlediska možných cest průniku viru do krmiva, ale i z hlediska infekčnosti viru v různých druzích krmiva, nelze podle současných vědeckých poznatků vyloučit jeho přenos na zvířata prostřednictvím krmiva.

Cestujeme rádi také například do Turecka. Z této země si vozíme různé infekce. Mají SLAK i tam? Je tam riziko přenosu SLAK (infekcí obecně) vyšší, proč? Je rozumné tam cestovat / nakupovat komodity?

V roce 2025 byl prokázán výskyt ohnisek SLAK v následujících okolních zemích:

• v Německu - 1.2025 na farmě s vodními buvoly v Hönowě‚ okres Märkisch-Oderland v Braniborsku (cca 176 km od ČR).
• na Slovensku - 3.2025 Baka (379 ks dojnic), 21.3.2025 Ňarad (650 ks dojnic), 21.3.2025 - Medvěďov (670 ks dojnic), 25.3. 2025 Malá Lúč (279 ks skotu), 30.3.2025 - Plavecký Štvrtok (2 814 ks dojnic), 4.4.2025 Jurová (900 ks býků), 11.4. Dolný Štál (850 ks odchov jalovic).
• v Maďarsku - 3.2025 Győr-Moson-Sopron (1 418 ks dojnic), 26.3.2025- Levél (3 000 ks skotu), 2.4.2025 Dunakiliti (2 300 ks skotu), 2.4.2025 Darnozseli (1 000 ks skotu).

Dále se dlouhodobě SLAK stále vyskytuje v Turecku, na Středním východě, v Africe, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky.

Měli by chovatelé zakázat svým zaměstnancům odjet na dovolenou např. do maďarských / slovenských termálních lázní / jinam?

Nejen zodpovědní chovatelé, kteří v současné době věnují odpovídající pozornost snížení potenciálního rizika zavlečení SLAK do jejich chovů, ale i jejich zaměstnanci by měli, při výběru místa na prodloužený víkend nebo dovolenou, zohlednit, vzhledem k vysoké infekčnosti viru SLAK a jeho odolnosti ve vnějším prostředí, vysoké riziko zavlečení viru SLAK do ČR na povrchu těla, oděvů, obuvi a vozidly po návratu z termálních lázní v Maďarsku a na Slovensku.

Mezi veřejností koluje na sociálních sítích řada mýtů. Považujete některý z nich za až nebezpečný?

Největší nebezpečí představují v první řadě lidé, kteří tyto, podle nich „zaručené informace“ na sociálních sítích šíří, a na druhé straně ti, kteří těmto neověřeným informacím věří a rozšiřují je dál. To je přesně v souladu s konstatováním, že „aktivistou může být pouze ten, kdo o dané věci nic neví“.

***

Odpovědi na otázky zpracoval doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. s využitím našich i zahraničních dostupných informací.

***

Foto: Monika Malenová, Statek Bernard, vedoucí agroenvi kroužku. Právě narozená mláďata.