Jak žádat o náhradu škod způsobených hrabošem? Pružnější úřednický přístup by udělal dobře oběma stranám.

V otázce náhrady škod způsobených hrabošem v oblasti výskytu chráněného druhu hledá Ministerstvo životního prostředí ČR cesty, jak mohou zemědělci žádat o náhradu škody. Na druhé straně je postup toho, jak o náhradu škody žádat, natolik komplikovaný, že zemědělce často odrazuje od možnosti tento postup využít. Použiji tři pohledy na složitost toho, jak mají zemědělci postupovat.

Povolovací systém

Z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. může na zemědělské půdě dojít k ztížení zemědělského hospodaření z důvodů uvedených v části 3. až 5. zákona, jedná se o ochranu zvláště chráněných živočišných druhů, zemědělec je s tím srovnaný, i jemu jde o krajinu a přírodu, většinou v místě svého hospodaření žije.

Ze strany ÚKZÚZ je povolena aplikace rodenticidu na hubení škůdce.

V místě výskytu zvláště chráněného druhu podle databáze orgánu ochrany přírody se rodenticid nesmí aplikovat.

V systému nastávají v praxi pro zemědělce nyní velké problémy.

Pokud zemědělec zaregistruje překročení hranice výskytu hraboše, obrací se na orgán ochrany přírody s žádostí o možnost aplikace rodenticidu. Většinou neúspěšně, pokud úspěšně, tzn., že může aplikovat rodenticid (nejčastěji STUTOX 2) v menších množstvích do nor. Ovšem celý běh povolovacího řízení je velice zdlouhavý – od našich členů víme, že málokdy nepřesáhne tři měsíce od podání žádosti a jestliže je povolení vydáno, je v obrovské většině případů vydáno pozdě. Hraboš už úrodu zničil.

Navíc je systém velice složitý a v kombinaci s vysokým procentem neúspěšných žádostí to vede k tomu, že zejména menší zemědělci (není na ně tolik vidět) si troufnou raději koupit a použít necertifikované přípravky na hubení škůdců (většinou daleko silnější, než je STUTOX 2) a bez povolení je aplikovat.

Domnívám se, že by pružnější úřednický přístup udělal dobře oběma stranám, jak ochraně přírody, tak hospodařícím zemědělcům.

Zemědělec by za takové omezení měl dostat náhradu.

Postup náhrady škod

Hraboš způsobil škodu, zemědělec ji zdokumentuje a nahlásí orgánu ochrany přírody (postup je hodně složitý), doložit by měl znaleckým posudkem (téměř nereálné z hlediska počtu soudních znalců) – zde došlo k ústupku za strany orgánu ochrany přírody, posudek může vypracovat likvidátor pojišťovny.

V době, kdy nastoupil ministr životního prostředí Hladík do funkce, přislíbil na společném jednání se ZS ČR, že AOPK vypracuje metodiku postupu pro náhradu škody způsobené hrabošem. Do současnosti je na webu AOPK pouze odkaz na prováděcí vyhlášku. Vyhláškový výpočet je velice komplikovaný a mnoho zemědělců, kteří jsou postiženi hrabošem, raději od požadavku na náhradu škody ustoupí.

Domnívám se, že i zemědělci jsou součástí krajiny a přírody a orgány ochrany přírody by jim měli vycházet vstříc. Z praxe vím, že postižení mají dojem, že složitost je tu proto, aby se nechali odradit.

Aktuálnost databáze výskytu chráněných druhů

Databáze ISOP, v níž jsou evidovány výskyty chráněných druhů živočichů, by měla být aktuální, z ní vychází v rámci povolovacího systému orgán ochrany přírody. Dlouhodobě se snažíme o to, aby aktualizace odpovídala realitě, je-li chráněný druh hodnověrně zaznamenáván, má v databázi své opodstatněné místo. Nastane-li však situace, kdy druh vedený v databázi dlouhodobě v dané lokalitě nežije (zemědělec, který chodí pravidelně na své pole, ví), měla by taková situace být v databázi reflektována, neboť to má velký vliv na hospodaření na takovém pozemku.

Realita je ovšem taková, že výskyt je zaznamenán, a k tomu, že zemědělec nahlásí, že se onen druh na pozemku už mnoho let nevyskytuje, se při rozhodování o jeho žádosti o možnosti použít prostředky na hubení škůdce nepřihlíží.

Pokud bude fungovat celý systém náhrad jednoduše a hladce, dokážeme to pochopit. Jenomže on nefunguje.

Petr Haas