Jednání výboru ve Větrném Jeníkově

Na společném jednání se ve Větrném Jeníkově sešel výbor Zemědělského svazu ČR a jeho kontrolní komise. Jednání bylo organizováno jako předvolební diskusní fórum s kandidáty do Evropského parlamentu. Role Evropského parlamentu bude při schvalování budoucí Společné zemědělské politiky EU důležitá a zemědělci chtějí znát názory potencionálních českých zástupců.

Ve zprávě představenstva předseda ZSČR ing. Martin Pýcha zmínil, že situace v ekonomice zemědělství není jednoduchá – mimocenová úhrada formou dotací je v posledních letech spíše stabilní a významně se zvyšovat nebude a hlavní formu úhrady – ceny za řadu rozhodujících komodit – máme nižší než před deseti či dvaceti lety. Míra integrace prvovýrobců do marketingových organizací je slabá. K tomu se potýkáme s velkým zaměstnavatelským problémem, jakým je nedostatek pracovníků a vysoká konkurence na trhu práce. Kvůli nízké nezaměstnanosti na nedostatek kvalifikovaných lidí narážejí firmy nejen v ČR, ale i na Slovensku i v Německu a to prakticky ve všech odvětvích.

Svaz se dlouhodobě zasazuje o to, aby se rozměr zemědělství v ČR udržel, abychom udrželi komparativní výhody spočívající ve věších zemědělských podnicích a na to dále navazovali. Jako riziko svaz vnímá pokračovat ve vícerychlostní agrární politice unie, ve vytváření nerovných podmínek pro různé podnikatelské formy na trhu, v nastavení degresivity a zastropování podpor, což by se mohlo podílet na likvidaci tuzemské produkce včetně velkých podniků, kde je zastoupena většina živočišné výroby. Útoky na větší podniky mohou do budoucna vyvolat další úbytek živočišné výroby i potravinové soběstačnosti ČR. Požadujeme také zjednodušení pravidel SZP EU včetně dosažení praktických výsledků v omezování rozsáhlé byrokracie, zrušení pokut vyplývajících z následků neúměrné složitosti administrace podpor apod.

Mezinárodní komparace potvrzují, že v úrovni živočišné produkce připadající na jednoho obyvatele jsme propadli na zhruba polovinu evropského průměru. Např. sousední Německo má oproti nám téměř třikrát vyšší živočišnou produkci na hektar a i po zreformování SZP EU by mělo celkově dostávat více podpor, protože má tu „správnou“, to znamená menší velikost zemědělských podniků.

Na pováženou je zhoršující se záporné saldo agrárního zahraničního obchodu. Přitom vývoj agrárního salda patří ke koncentrovaným ukazatelům stavu zemědělství. Průměrné záporné agrární saldo za uplynulých dvacet let do roku 2016 činilo zhruba -25 mld. Kč. Ale za poslední léta došlo ke dramatickému zhoršení. Záporné agrární saldo ze zahraničního obchodu ČR za r. 2017 přesáhlo -30 mld. Kč a za r. 2018 rekordních -40 mld. Kč. Náš agrární export mezi r. 2018 a 2016 se snížil o více než 15,5 mld. Kč. Loni se znovu ukázalo, že neuralgickým bodem zůstává, že se, obchodu navzdory přijaté rozvojové strategii resortu MZe ČR, rozšiřované síti agrárních diplomatů v řadě zemí světa a dalším opatřením, nedaří navyšovat agrární export ani zlepšovat strukturu agrárního zahraničního obchodu.

Mezi hlavní strukturální problémy patří vysoké dovozy živočišných výrobků (masa, masných i mléčných výrobků) a to zvláště masa: Zhruba 60 % záporného agrárního salda ČR je tvořeno vysokým záporným saldem u masa. U této komodity nadále zůstává absolutně nejvyšší záporné saldo ze všech agrárních komoditních skupin, 23 mld. Kč. Masa bylo v r. 2018 do ČR dovezeno za více jak 28 mld. Kč, což je historický rekord. Je to o 14 miliard Kč více, než bylo dovezeno před deseti lety v r. 2008.

Prakticky všechny vyspělé země i za postupu globalizace dávají přednost relativně výhodným výdajům do koncepčního rozvoje vlastního zemědělství před závislostí na dovozech potravin. Vedle záporného agrárního salda se u nás nepodařilo udělat obrat ve vývoji soběstačnosti: Potravinová soběstačnost byla narušena produkčním útlumem v řadě tradičních odvětví – vepřové a drůbeží maso, brambory, zelenina a ovoce mírného pásma. Ze Zelené zprávy vyplývá, že soběstačnost se v r. 2017 snížila u vepřového masa na 53 % (pro srovnání: soběstačnost ve vepřovém mase v Nizozemí je 4krát vyšší než v ČR), u drůbežího masa na 75 %, u brambor na 78 % a u čerstvé zeleniny na 36 % - to znamená hluboce pod mírou strategické soběstačnosti.