Koupit maso na neděli není triviální záležitost

8.3.2019

 

Naše maminka chodila do masny jednou, dvakrát týdně.  Vybírala podle druhů a samozřejmě také podle ceny. V jednom místě, v jednom obchodě, s řezníkem se znala – on věděl, co máma kupuje a ona zas věděla, kdy do masny chodí čerstvé zboží. Jednotlivé druhy stály pořád stejně – a tak jsme doma jedli to, co jsme si mohli dovolit. Maso bylo vždy trochu sváteční a s jeho kvalitou nebyl žádný problém.

 

Dnes to s nákupem masa už tak jednoduché není. Jsou tu velké prodejny masa a uzenin, supermarkety s nabídkou čerstvého i mraženého a chlazeného masa, malé obchůdky a maso najdete i ve večerkách a u stánků na trzích. Vybrat si maso v této nabídce je složitější a případná chyba ve výběru je velmi riziková.

 

V poslední době slyšíme o nebezpečném dovozu z Polska, slyšíme o BSE (Bovinní spongiformní encefalopatii, lidově nemoci šílených krav), slyšíme o porušování technologických a veterinárních předpisů. To všechno by nás mělo vést k ostražitosti a opatrnosti. Jaké je systémové řešení?

 

Můžeme se rozčilovat, zpřísňovat zákony a zvyšovat počty kontrol a kontrolovat, jak se kontroluje. Bude to stát čím dál tím víc peněz, které se nakonec promítnou do ceny legálního, prověřeného a kvalitního masa a o to výhodnější pak bude propašovat na trh maso bez těchto kontrol, protože jeho pořízení bude levnější a obchod s ním výnosnější.

 

Další – a daleko účinnější řešení - má v ruce spotřebitel. Musí se vzdát pohodlného a bezmyšlenkovitého nákupu a pozorně sledovat, co je mu nabízeno. Mnohdy je už na první  pohled zřejmé, že maso není čerstvé a jako čerstvé se nabízí k prodeji. Dále jsou výrobci a prodejci povinni opatřit prodávané maso titulkem, a na něm vyznačit, kdy a kde byl daný kus narozen, odchován a poražen.  To jsou důležité údaje a je třeba jim věnovat pozornost. Vyplatí se to!

 

Pro orientaci: veškeré nakládání s domácí produkcí je pod přísnou a soustavnou kontrolou. Je-li navíc maso čerstvé nebo správně zamražené, není se čeho obávat. I tyto skutečnosti si spotřebitel může zjistit – a pokud tuto možnost nemá, pokud mu ji obchodník odepře, nejspíš k tomu existuje nějaký důvod. Takovému masu je pak lepší se vyhnout.

 

U výrobků, které pocházejí ze zahraničí, je dobré vědět, odkud pocházejí a zjistit si i výsledky kontrol konkrétního zboží – zda nějakou naší kontrolou prošlo, zda je povinně označeno, jak bylo staré a kolik času uplynulo od porážky. Dnes se lidé například hromadně obávají masa z Polska. Není pravdou, že bylo zkontrolováno 100% dovezeného masa, ve skutečnosti je to maximálně 5% až 20 %.

 

Vím, že je těžké komplikovat nákup kousku krkovičky dotazem na původ a datum porážky, to by vás další zákazníci ve frontě asi napomínali. Možná si člověk takové dotazy ušetří, když se hned na začátku bude řídit nejjednodušším pravidlem: pokud je cena masa nebo masného výrobku výrazně pod průměrem, nejspíš to bude v důsledku nízkého obsahu masa jako takového, nebo jeho nízké kvality. To jsou rizika, která možná zůstávají ve stínu atraktivní ceny. Nemělo by to tak být – procitnutí může být opravdu těžké.   

 

Zkrátka – nejúčinnější regulací je rozvážný, opatrný, dobře informovaný a vybíravý zákazník. Nebude-li pro špatné maso a masné výrobky odbyt, nabídka odumře a velké kšefty se zdravím lidí splasknou. Tak pojďme do toho!

 

 

 

Margita Balaštíková

 

Poslankyně parlamentu ČR

 


Vložit komentář ke článku


Partneři Zemědělského svazu ČR: