Zásadním tématem jednání byla nová SZP a aktuální stav příprav strategických plánů v jednotlivých členských státech, které stanoví obecné parametry pro přípravu, hodnocení a schvalování zemědělské politiky. Členské státy musí své návrhy plánů předložit Evropské komisi k posouzení a schválení do 1. ledna 2022.
„Při přípravě strategických plánů a celé Společné zemědělské politiky Česká republika dlouhodobě apeluje na to, aby se co nejvíce snížila administrativní zátěž pro zemědělce související například s kontrolami. Zároveň je nezbytné, aby Evropská komise zveřejnila veškeré požadavky. Teprve potom bude jasné, jakým způsobem je potřeba nastavit národní legislativu, včetně všech administrativních postupů,“ uvedl náměstek ministra zemědělství pro Evropskou unii a zahraniční vztahy Jiří Šír.
Dalším tématem jednání ministrů zemědělství byla nová strategie EU pro lesy do roku 2030, kterou EK představila v červenci tohoto roku. Česko upozornilo, že je nezbytné do jednání mnohem aktivněji zapojit členské státy a respektovat jejich zodpovědnost za lesy. ČR pravidelně aktualizuje svou státní lesnickou politiku, která zohledňuje specifické lokální podmínky tak, aby hospodaření v lesích bylo vyvážené jako celek.
„Hospodaření v lesích je vždy třeba uzpůsobit místním podmínkám, a to přírodním, historickým, sociálním i ekonomickým. V České republice podporujeme komplexní
a vyváženou péči o lesy, to znamená, že nelze vyzdvihovat pouze funkce lesa zaměřené na biologickou rozmanitost či změnu klimatu. Je nutné rozvíjet i funkci ekonomickou, sociální a vodohospodářskou,“ řekl náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Patrik Mlynář, který se jednání v Lucemburku rovněž zúčastnil.
Ministři řešili také iniciativy pro klimatické cíle pro rok 2030 v rámci tzv. balíčku Fit for 55 z pohledu zemědělství a lesnictví. Jde o reakci na společný cíl EU zredukovat emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %. Česká republika podporuje zvyšování udržitelnosti jednotlivých hospodářských sektorů. Zároveň však považuje za nutné najít kompromis, aby zůstala zachována nejdůležitější role zemědělství, a to produkce kvalitních a cenově dostupných potravin a surovin.
Je také nutné zohlednit úsilí, které Česká republika při snižování skleníkových plynů od roku 1990 vyvinula. Zemědělství se na celkových emisích v EU podílí pouze cca 9 % a EU jako celek se na globálních emisích podílí pouze cca 8 %.
V diskuzi o sektoru vepřového masa ČR uvedla, že je ovlivněna vývojem a sílící hrozbou výskytu afrického moru prasat v blízkosti svých hranic. Z tohoto důvodu se česká strana připojila k Belgii a společně s dalšími členskými státy požádala o mimořádnou finanční podporu pro chovatele prasat.
Autor a zdroj:
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství