Nepružný systém ochrany

Jen za poslední dva roky narostly škody způsobené hrabošem polním na 2,5 miliardy korun. Nejde ale jenom o hraboše. Stále roste riziko, že další škůdci, proti kterým zemědělci, ale také lesníci a další hospodáři v krajině nemohou zasáhnout z důvodu nevyjasněných kompetencí jednotlivých orgánů státní moci a nesouladu zákonných předpisů, v tomto případě rostlinolékařského zákona a zákona na ochranu přírody a krajiny. „Zemědělec nemá volbu, zda splnit mimořádné rostlinolékařské opatření. Zároveň ale musí respektovat rozhodnutí orgánů na ochranu přírody. Mnohdy se tak dostává do neřešitelné situace, kdy mu hrozí postih od obou organizací,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Především je ale současný systém zcela nepružný a zdlouhavý a vůbec nerespektuje nutnost reagovat rychle.

Vleklá diskuse mezi ministerstvy životního prostředí a zemědělství a řada nepravdivých informací vedla k oddalování účinných opatření a řada zemědělců se potýkala s výraznou mírou zničených porostů a z toho vyplývajícího zhoršení ekonomické situace.

Po téměř rok trvající diskusi o vhodném řešení kalamitního stavu, který stále nekončí, jen se změnila lokalita, dospěla ministerstva k dohodě, jakým způsobem situaci řešit. Na základě toho odborný dozorový orgán ÚKZÚZ začal po posouzení skutečného stavu a okolností zemědělcům nařizovat mimořádná rostlinolékařská opatření. Současně ale nebyla ze zemědělců sňata povinnost projednat nařízené a odborné projednané nařízení s orgány ochrany přírody. Tím se neúměrně prodloužily termíny zásahu a mnohdy bylo zcela znemožněno mimořádná rostlinolékařská opatření provést.

Proto Zemědělský svaz ČT inicioval předložení pozměňovacího návrhu k zákonu na ochranu přírody a krajiny, který by umožnil dohodu mezi ÚKZÚZ a AOPK, případně krajskými úřady o parametrech mimořádného rostlinolékařského opatření. Zemědělec by pak v případě nařízení MRO nemusel otálet a na základě odborného doporučení by v souladu s podmínkami mohl provést okamžitý zásah.

Problémy s přemnoženým hrabošem jsou pouze vrcholem problému. Právě v souvislosti se nově zavlékanými invazivními druhy škodlivých organismů vyvstává potřeba sladit kompetence a spolupráci orgánů státní správy. Výskyt těchto invazivních druhů lze regulovat pouze na základě mimořádných rostlinolékařských opatření. Například v případě háďátka borovicového, které mohou přenášet i u nás se vyskytující druhy tesaříků, neexistuje ochranné opatření a je nutné zcela zlikvidovat nejen napadené stromy, ale i zdravé borovice v několikametrovém pásmu kolem ohniska.

Záznam z Tiskové konference: