Politici nemají jasnou představu, jak by měla vypadat vertikála (záznam z konference 25.3.2025)

Zemědělství není jen otázkou produkce, ale také nastavení spravedlivého trhu. Stát dlouhodobě podporuje drobné farmáře a lokální prodej – což je chvályhodné a správné. Jenže tímto způsobem se prodá maximálně 5 % potravin. Realita je taková, že 85 % produkce prochází systémem zemědělec – zpracovatel – obchodní řetězec, což současná agrární politika zcela opomíjí. Pokud chceme české potraviny v českých obchodech, musíme se bavit o podmínkách, ve kterých fungují nejen farmáři, ale i potravinářský průmysl. Těmito slovy zahájil konferenci Zemědělství a české potraviny předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Jak ukázala závěrečná diskuse, nejen že agrární politika ignoruje tento většinový model, ale politici zřejmě ani nemají jasnou představu, jak by měla tato agrárně-potravinářsko-obchodní vertikála optimálně fungovat. Přitom se dožadují nižších cen potravin. To dohromady netvoří konzistentní postoj.

Jaké jsou skutečné výzvy současného agrárně potravinářského sektoru?

Úvodní slovo Martina Pýchy bylo silným apelem na změnu agrární politiky. Upozornil, že zemědělství není pouze otázkou produkce, ale nastavení spravedlivého trhu, který by měl zabezpečit českým farmářům nejen spravedlivou cenu za jejich produkty, ale také důstojné pracovní podmínky a transparentní trh, na němž se mohou konkurenceschopně podílet.

Současný systém podle něj nepomáhá českým producentům, a to ani v oblasti dotační politiky, ani v regulacích, které omezují rozvoj. Zároveň varoval před neférovými dovozy potravin z třetích zemí, které neplní evropské standardy a ohrožují nejen kvalitu potravin, ale také samotnou konkurenceschopnost českých farmářů.

Pýcha uvedl i konkrétní příklady, jak dovozy levného zboží v posledních letech narušily rovnováhu na českém trhu, a to včetně dovozu drůbeže z Jižní Ameriky, která je balena v EU a následně označena jako „evropská produkce.“ Takový marketingový trik podle něj klame spotřebitele a zároveň ztěžuje prodej domácí produkce, která je kvalitní, ale vzhledem k těmto praktikám nemůže cenově konkurovat.

„Co do produkce produkují zemědělci z okolních zemí EU více, než produkujeme my. Je to záměr? Chceme to tak? Až 60 % záporného agrárního salda tvoří vývoz masa a dovoz masných výrobků k nám... Nejhorší není, že se toto děje. Nejhorší je, že to naše politiky nezajímá. Proč se potravinářská výroba, kterou zde koupí zahraniční vlastník, postupně přesouvá do zahraničí? Proč své provozy nezmodernizujeme a nenecháme je u nás? Proč si neklademe tyto otázky?“ ptá se Martin Pýcha.

Na závěr své řeči Pýcha apeloval na to, že politická shoda je nezbytná pro to, aby mohli zemědělci, potravináři i spotřebitelé získat férové podmínky pro prodej domácích potravin. „Pojďme si říct, co vlastně chceme. Pak můžeme v Bruselu žádat změny. Ale dokud nebude politická shoda, zůstaneme na místě,“ uzavřel Pýcha.

Konference se zaměřila na klíčové výzvy českého zemědělství, jeho postavení na domácím trhu a vztahy mezi zemědělci, potravinářským průmyslem a obchodními řetězci. Byla rozdělena do několika tematických panelů, které se zabývaly různými aspekty této problematiky.

Jak dostat české zemědělské produkty k zákazníkům?

Předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (COOP) Pavel Březina zmínil, že český maloobchodní trh dnes už nefunguje podle starého vzorce, kdy větší konkurence znamenala nižší ceny – pokud ve stejném městě, kde dříve bylo pět supermarketů, máme dnes deset prodejen, znamená to, že každá z nich obsluhuje méně zákazníků a náklady na provoz jsou dvojnásobné. Větší počet prodejen tak může skončit vyššími cenami pro zákazníky.

Předseda Zemědělského družstva Sloupnice Jaroslav Vaňous zmínil problém nového nastavení pravidel pro školní jídelny, kdy předepsaný podíl má představovat bio produkce, která je ale v ČR minimální, a o lokálnosti potravin v novém předpisu není zmínka. Výsledkem tak podle Vaňouse bude, že jídelny budou nakupovat potraviny z dovozu, od svých již etablovaných dodavatelů, místo aby došlo k podpoře lokální produkce.

Michal Perlík z Rohlík.cz zmínil jako jednu z cest nástroje, jako jsou neslevové akce, které podporují kvalitní a udržitelné produkty, a kladou důraz na edukaci spotřebitelů ohledně původu produktů. Také se dotkl tématu, že českým potravinám schází mediální zastání – pokud by existovaly pořady na jejich podporu, poptávka po nich by podle Perlíka okamžitě vzrostla.

Družstevnictví – cesta k stabilnímu trhu

Předseda Družstevní rady Zemědělského svazu Martin Lev představil historii družstevnictví, širokou veřejnou podporu této formy sdružování v západní Evropě i jinde ve světě, připomněl letošní Mezinárodní rok družstevnictví vyhlášený OSN a konstatoval, že v České republice tomu tak není, ačkoliv právě například odbytová družstva mohou posílit postavení zemědělců na trhu.

Předseda představenstva odbytového družstva MLÉKO.CZ Martin Střasák navázal na Lva a zdůraznil, jak odbytová družstva mohou hrát klíčovou roli v zajištění silného postavení a lepší vyjednávací pozice pro producenty mléka. Jednatel odbytového družstva EB Fruit Martin Ludvík doplnil, že družstva mohou pomoci i v odvětví ovoce a zeleniny, kde čelí producenti problémům s poklesem produkce a nákladnými regulacemi. Družstva umožňují sdílet velké investice do modernizace provozů.

Lokální produkce v maloobchodních řetězcích a férové označování potravin

Ladislav Lázňovský z maloobchodního řetězce Billa avizoval změnu obchodní strategie Billy, která od dubna 2025 plánuje ještě více podpořit české producenty. Optimismus mu dává nová generace na straně zemědělců, potravinářů i obchodníků, která má blíže k digitálním řešením a je více otevřená hledání nových cest k zajištění většího podílu domácích produktů na pultech supermarketů.

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová vysvětlila, že privátní značky představují pro tuzemské potravináře velkou bolest, neboť často tlačí ceny dolů. Dodala, že ve většině případů u privátních značek není uveden výrobce, což komplikuje orientaci spotřebitelů. Kromě toho Večeřová varovala před dohodami o volném obchodu mezi EU a zeměmi Mercosuru, ale také s dalšími zeměmi, které umožní bezcelní nebo zvýhodněné dovozy ze zemí, ve kterých nemusí být dodržovány náročné evropské standardy, což ohrožuje konkurenceschopnost evropských výrobců.

Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík se zastavil u sezónnosti produkce a potřeby edukace spotřebitelů na téma, že čerstvé jahody v lednu nejsou potřeba.

Politici nemají jasnou představu, jak by měla vypadat vertikála zemědělec – potravinář – obchodník

Konferenci uzavřel politický panel, který kladl zástupcům politických stran otázky ohledně současného nastavení agrární politiky ve světle diskusí, jež probíhaly po celý den.

Soudě dle jejich vystoupení, nemají politici jasnou představu, jak by měl celý potravinový řetězec v ČR fungovat. Tento klíčový problém zůstal bohužel nevyřešený. V panelu, který měl zodpovědět otázku, kde stojí české zemědělství a potravinářství a jaké politické kroky by měly být podniknuty pro zajištění těchto sektorů v budoucnosti, bohužel nepadly jasné návrhy na to, jak nastavit podmínky pro fungování potravinové vertikály v ČR. I když se na konferenci setkali zástupci vládních i opozičních stran, ministr zemědělství Marek Výborný se nemohl plně soustředit na diskusi kvůli probíhajícím jednáním o SLAKu. Margita Balaštíková (ANO) a Tomáš Dubský (STAN) sice vyjádřili souhlas s důležitostí zemědělství pro krajinu a životní prostředí, ale konkrétní vize, jak nastavit systém výroby, zpracování a distribuce potravin, v diskusi chyběla. Zástupkyně ANO nesouhlasila se spoludiskutujícími z KDU-ČSL a STAN v otázce zaměření podpory na malé zemědělce a preferovala by podporu produkčních zemědělců.

„Zemědělci se dnes nemohou vyrovnat s regulacemi a tlakem obchodních řetězců. To je důvod, proč dnes čelí takové výzvě,“ zmínil další host panelu ekonom Lukáš Kovanda. Současná agrární politika podle něj nepodporuje střední podniky, jež jsou páteří české zemědělské produkce. „Střední podniky jsou dnes vtlačovány mezi dvě mlýnská kola – regulace zleva, dumpingové ceny zprava,“ dodal Kovanda.

Bez silného, koordinovaného přístupu a politické shody může být těžké dosáhnout potřebných změn a stabilizovat české zemědělství v kontextu širšího evropského trhu. „Politici zřejmě nemají jasnou představu, jak by měla tato klíčová vertikála fungovat. O to smutnější je, že toto téma vůbec nezmiňuje ani strategie ministerstva zemědělství pro období do roku 2030 a dále,“ shrnuje Martin Pýcha.

Co je třeba změnit?

Také z důvodu, že strategický dokument vlády neodpovídá na klíčové otázky českého zemědělství a potravinářství, připravilo šest hlavních nevládních organizací, představujících 90 % produkce potravin, program hlavních zásad pro nutné změny v těchto sektorech.

Zvýšení transparentnosti označování potravin – Spotřebitelé si zaslouží vědět, odkud jejich potraviny pocházejí. To zahrnuje jasné označování původu a informace o tom, kdo je skutečným výrobcem potravin.

Podpora českých producentů – Podpora domácí produkce by měla být podporována zejména vytvořením stabilního podnikatelského prostředí, ekonomicky smysluplným nastavením dotačních podpor, ale i rozhodováním spotřebitelů o tom, co nakupují.

Systémová změna dotačních politik – Zemědělci, kteří skutečně produkují potraviny, by měli být odměněni za svou výkonnost a přínos k potravinové bezpečnosti státu, a to nejen prostřednictvím dotací, ale i systémových změn, které by zohlednily produkční kapacity a kvalitu výroby.

Zastavení neférových dovozů – Zajištění férové konkurence na trhu mezi domácími výrobky a těmi, které pocházejí z třetích zemí a nesplňují evropské standardy.

Výzvy, které byly předloženy během konference, ukázaly, že české zemědělství a potravinářství se nacházejí na křižovatce. Pokud se nezmění podmínky pro fungování trhu, český zemědělec a potravinář bude i nadále čelit tlaku, který vyplývá z přebujelých regulací a slevových akcí, které zajišťují nízkou cenu na úkor kvalitní domácí produkce.

Foto: Alena Bečková

Připravil: Michal Procházka

 ***

Záznam a prezentace z konference „Zemědělství a české potraviny 2025“, ktrerá se konala 25.3.2025