Úvodní stránka > Aktuality

Politici před Výborem ZS ČR

2.7.2025

Jaká je vaše vize zemědělství a jaká opatření byste zvolili pro její naplnění? Tyto a další otázky padly během diskuse, která se uskutečnila 19. června 2025 na zasedání výboru ZS ČR ve Větrném Jeníkově. Pozvání přijali zástupci politických stran, které budou kandidovat do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnových volbách. Přinášíme Vám shrnutí toho nejdůležitějšího, co během diskuse zaznělo.

Tomáš Dubský (STAN) by si přál, aby se o zemědělství vedla hlubší diskuse. Není podle něj pravda, že zemědělce rozdělují politici – on jako politik se zemědělci shodu najít umí. Nejlepší by však bylo, kdyby shodu o budoucím směřování zemědělství našli především sami zemědělci. Tomáš Dubský si uvědomuje, že kontroverze mezi zemědělci jsou mnohdy i uměle vyvolány. Z praxe také ví, že péče o krajinu k zemědělství patří už z principu. Přál by si, aby zemědělci byli méně závislí na dotacích, aby byli konkurenceschopní a aby se produkce spotřebovávala v ČR.

Změnit by chtěl například to, aby si lidé potravin více vážili, mrzí ho, že stále plno potravin končí v odpadkových koších. Otázkou pro něj je, jestli jako ČR chceme být konkurencí okolním (velkým) státům, nebo se profilovat spíše jako země, kde se přidává hodnota? Od majitelů zemědělských podniků by rád měl záruku, že svůj podnik neprodají zahraničním majitelům. Podporu do zemědělství by směroval tam, kde končí finální výroba. Domnívá se, že malý podnikatel má ke své zemi jiný vztah než velké investiční společnosti, které kontakt s územím tolik nevnímají.

Rozpočet pro SZP by měl podle Tomáše Dubského samostatný v rámci evropského rozpočtu. K otázce zastropování říká, že by mělo být. Je pro pestrost v sektoru zemědělství, pro podporu citlivých komodit – považuje to mj. za způsob, díky němuž dokáží zemědělci překonat období krizí. Otázkou pro něj je podpora velkých podniků, které se soustředí pouze na jednu komoditu – zemědělství by mělo dávat něco navíc a finalizací produktů by mělo oslovit náš vlastní trh.

Margita Balaštíková (hnutí ANO 2011) vidí budoucnost v zemědělství v tom, že politik, v tomto případě politička, jedná se zástupci zemědělců. Podle Margity Balaštíkové musí být zemědělství a potravinářství konkurenceschopné na volném trhu a méně závislé na dotacích. Je pro spravedlivé a transparentní rozdělování podpor. Základem podnikání je podle ní zisk, tudíž i zemědělci a zemědělství musí být ziskové. Na evropském trhu je podle ní třeba najít spojence. Dotace by rozdělovala rovnoměrně podle toho, na čem by panovala společná dohoda. Margita Balaštíková je pro navýšení živočišné výroby a pro podporu zpracovatelského průmyslu. Spolupracovala by a tematizovala by tento problém s jinými ministerstvy, která vládnou větším rozpočtem, a přitom krajinu pro ně obhospodařují zemědělci. Přála by si, aby se potraviny u nás nejenom vyráběly, ale také abychom je u nás dokázali i spotřebovat. Základem pro zemědělské podnikání je podle ní předvídatelné podnikatelské prostředí, a tak by takové chtěla nastolit. Dotační politiku by revidovala na základě dat – v čem pokračovat, nebo co opustit. Bez vyhodnocení dosavadní SZP, jaká rozhodnutí byla efektivní a přínosná, zda se zvýšila produkce u malých podniků a kolik financí přinesla opatření do státní pokladny nelze podle Margity Balaštíkové tvořit nová rozhodnutí do budoucnosti.

Podporu by Margita Balaštíková směrovala do zpracování. Podle ní bychom měli umět to, co vyrobíme, spotřebovat v organizacích, které ovládá stát. K tomu však musí být také patřičná legislativní úprava. Investovat má podle Margity Balaštíkové smysl tam, kde se vytváří hodnota, která se vrací. Jako příklad uvedla mléko – kolik malých firem „živí“ velký podnikatel tím, že sváží z jejich malých produkčních farem mléko? Produkovala by malá farma mléko, kdyby neměla velkého odběratele v okolí? ptala se. Ministr zemědělství musí mít podle Margity Balaštíkové jednak schopnost vyjednávat podmínky, a jednak musí být především ekonom.

Daniel Sterzik (hnutí Stačilo!) na úvod uvedl, jaký je rámec jeho strany: Odmítáme napravovat staré křivdy, chceme přirozený vývoj (tj. přijímáme strukturu, jaká je). Státní podpora by měla být spravedlivá pro malé, velké, i střední zemědělské podniky. Zaměřit bychom ji chtěli na produkci (na dobytčí jednotku), nechceme podporovat nečinnost. Redistributivní platba je pro Daniela Sterzika otázkou. Proč si má stát přát vznik menších podniků? Dále je pro vyrovnání živočišné a rostlinné výroby. Uvědomuje si, že bez živočišné výroby se neobejdeme. Podporuje soběstačnost, závlahy, skleníky, potravinářství kapacity, ovocnářství tak, aby stát podpořil prodej nadbytečné produkce. Dále Daniel Sterzik uvedl, že jeho strana by chtěla nasadit opratě obchodním řetězcům. Stát by podle něj měl být na straně zemědělců nikoli bank nebo korporací. Konečně uvedl, že má dojem, že zemědělství nikdo neřídí. Jaké má být zemědělství, to by měli říct sami zemědělci.

Podle Daniela Sterzika by měl stát nastavit podporu takovým způsobem, aby směrovala do českého zemědělství, které představuje základ našeho bohatství. Chtěl by zemědělcům dávat stejnou podporu, jakou jim dávají v okolních státech. Podporu by směřoval podle míry produkce, čímž se zajistí i pestrost zemědělství. Je pro podporu zpracovatelských kapacit. Co se rozdělování investic týče, dal by je buď všem, nebo nikomu. Nepřeje si podporovat nečinnost. Životní prostředí by podle něj mělo spolupracovat s místním rozvojem a zemědělci – tyto obory patří k sobě a měly by spolupracovat! Zemědělce nepovažuje za znečišťovatele a je pro odmítnutí Green Dealu v EU. Nakonec vyzval samotné zemědělce, ať na nic nečekají a podpoří své zemědělské organizace, které jim dají sílu účinně protestovat, a tudíž vyjednávat. Zemědělci by se podle něj měli zamyslet i nad založením protestního fondu nebo protestního výboru.

Marek Výborný, ministr zemědělství (KDU-ČSL) věří, že český systém zemědělství je v rámci Evropy unikátní a že podpory je třeba tomuto přizpůsobit. Je pro konkurenceschopnost sektoru, sektor potravinářství považuje za strategický. Je pro snížení byrokracie a pro návrat ke zdravému selskému rozumu. Některé ambice je třeba podle něj přehodnotit (DZES 5). Upozornil, že žádná vláda (která po volbách nastoupí) podle něj nedokáže ovlivnit vlastnickou strukturu zemědělských podniků, ani to, zda budou nebo nebudou potraviny vyvážet. Řešení vidí v podpoře zpracování komodit u nás a přál by si, aby veřejnost chtěla nakupovat české potraviny – toto však mají v rukou zpracovatelé. Je pro podporu živočišné výroby i citlivých komodit (brambory). Směrem k potravinářům je podle něj důležitá produkce (segment středně velkých podniků), a proto tam by měla směřovat podpora nejvíc.

Marek Výborný také upozornil, že českou zemědělskou půdu si už nemůže koupit zahraniční osoba. (Stejně tak Čech si nemůže koupit půdu v Číně.) Otázkou pro něj je, jak chceme donutit odbytové družstvo, aby se komodity zpracovávaly u nás. Co se týče rozpočtu, chtěl by na evropské úrovni prosadit, aby kapitola zemědělství byla samostatná. Za velmi důležitou považuje i otázku potravinové bezpečnosti a nepřeje si snižovat rozpočet pro zemědělství. Pro budoucnost je zásadní nastavit co nejlepší podmínky pro SZP po roce 27, protože není nic horšího než nestabilita. Je pro zastropování, postavil by ho na míře příjmu, nikoli podle výměry. Od určitého bodu by byl pro nastavení degresivity (od 500 ha do 2000 ha). Dotace chápe jako kompenzaci zemědělcům za podmínky, které jim klade SZP. Dotkl se i problému generační obměny. Je třeba nejenom vracet středoškolské studenty do praxe, důležité je i nabídnout jim i patřičné ocenění za jejich práci. Investiční podpory by realizoval formou finančních podpor a je i pro podporu pojištění zemědělců ze strany státu v případě nepředvídatelných událostí.

***