Případný zákaz glyfosátu povede k ohrožení životního prostředí

Praha/ČR - Zemědělský svaz ČR vyzývá Evropskou komisi k prodloužení licence na glyfosát alespoň na deset let. Případný zákaz používání glyfosátu by totiž mohl způsobit negativní dopady na životní prostředí a oslabil by konkurenceschopnost evropského zemědělství.

„Evropská komise by měla zaujmout pragmatický postoj k používání glyfosátu. Studie, které si zadala Evropská komise, neprokázaly, že by při správném užití měl glyfosát negativní dopady na lidské zdraví,“ zdůrazňuje předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a dodává, že pokud Komise tento prostředek na ochranu rostlin zakáže, budou zemědělci nuceni používat jiné náhradní prostředky s větším množství aplikací, které budou mít negativní dopady na životní prostředí. Navíc tyto náhradní prostředky nejsou zdaleka podrobeny tak podrobnému zkoumání jako je tomu u glyfosátu.

Podle stanoviska ministerstva zemědělství může případné neprodloužení povolení u glyfosátu vést k výraznému snížení disponibility přípravků pro tento druh užití. To může návazně vést k výraznému rozšíření použití jiných přípravků, u nichž posouzení vlivu nemusí být zdaleka tak podrobné jako je tomu u glyfosátu. Případný zákaz glyfosfátu tedy ve svém důsledku může vést k většímu ohrožení životního prostředí a zdraví lidí než jeho schválení.

Případný zákaz glyfosátu se má vztahovat na evropské zemědělce a ne na dovážené zboží

V neposlední řadě je třeba upozornit, že zákaz tohoto prostředku se vtahuje pouze na evropské zemědělce, nikoliv však na zboží dovážené ze zahraničí. Tím se dostanou evropští zemědělci do nerovného postavení na světovém trhu a dovážené produkty mohou výrazně vytlačit evropské potraviny z našich obchodů. „Evropa je ve velké míře závislá na dovozu bílkovinných krmiv ze zemí, kde žádný zákaz glyfosátu neplatí. Pokud bychom museli dovážet například sóju z těchto zemí, nejenom že dojde k navýšení její ceny, ale reálně ani nejsme schopni zajistit dodržení požadovaného zákazu použití glyfosátu,“ popisuje další problémy spojené se zákazem glyfosátu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Musely by být nařízeny přísné kontroly evropských kontrolních orgánů v daných zemích, aby na náš trh nebyly dováženy komodity pěstované s použitím glyfosátu, a to si tak dobře nedovedu představit,“ říká Pýcha.

Zemědělský svaz ČR zastává stejný názor jako ministerstvo zemědělství ohledně jeho užití a užití jiných prostředků.

O povolení či zákazu používání glyfosátu rozhodne Evropská komise

V březnu tohoto roku prohlásila Evropská agentura pro chemické látky, že glyfosát není karcinogenní. Při jeho používání se však musí dbát zvýšené bezpečnosti. Do konce tohoto roku se musí Evropská komise rozhodnout, zda-li prodlouží povolení používání glyfosátu či nikoliv. Členské státy se budou muset snažit dospět ke shodě. Další jednání jsou naplánovaná na listopad.

Pokud v Evropské radě nebude dostatečný počet kvalifikovaných hlasů pro nebo proti prodloužení používání glyfosátu, rozhodnutí zůstane na Evropské komisi.

 

Evropský parlament vyzval Evropskou komisi k předložení návrhu pro obnovení licence glyfosátu na dalších pět let, nikoliv na deset let jak je v současném návrhu. 


Vložit komentář ke článku

15:54 04.11.2017
Re: Hannah

Dobrý den Hannah, já se snažím upozornit na to, že rozhodnutí o prodloužení používání glyfosátu by se mělo dělat rozumně a bez emocí. Vy hodnotíte celou věc, a nevnímejte to prosím ve zlém, emotivně. Evropská komise nechala glyfosát prověřit jak Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) , tak Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA). Oba úřady se vyslovili pro jeho prodloužení. Co se týká toho, o čem píšete Vy, že současný model zemědělství je neudržitelný, že je všechno špatně a dříve bylo všechno dobře. Já takový názor nezastávám. Ta věc je mnohem složitější. Např. dříve, tedy v době kdy jak píšete, byly v samošce pouze 3 jogurty, se používaly na polích takové přípravky, které byly vůči životnímu prostředí mnohem agresivnější např. DDT. Dnešní přípravky jsou jiné a navíc se stále hledají další, jako např. prostředky na bázi přírodních látek a biologické ochrany. Dnešní zemědělství je mnohem přátelštější vůči životnímu prostředí než v minulost. Co se týká ekologického zemědělství, je to bezpochyby jedna z cest, ale bohužel představa, že všichni zemědělci budou takto hospodařit, je nereálná. To bychom nebyli schopni náš národ uživit. V ČR ekologičtí zemědělci hospodaří na cca 14% výměry zemědělské půdy, ale produkují pouze 1,5% potravin a potřebují k tomu vyšší dotace, než běžný zemědělec. Vaše představa, že zemědělci udělají první krok a vše budou dělat přípravků na ochranu rostlin atd. zkrátka bio je hezká, romantická ale ve skutečnosti nereálná. Nejen, že by potraviny nebyli schopni uplatnit na trhu, ale velmi brzo brzy by zkrachovali a byli vytlačeni potravinami z dovozu. Zemědělec musí pěstovat to, co od něho jeho odběratelé (potravináři) žádají a ti zase vyrábí takové potraviny, jaké si objedná obchodník a ten si objedná to, co chce zákazník. Zkrátka když zemědělec vypěstuje něco, co odběratel nechce, tak si to ten odběratel koupí jinde a zemědělec skončí. Nezlobte se na nás zemědělce, vyrábíme zemědělské komodity, jak nejlépe umíme a chceme, aby z nich byly kvalitní a zdravé potraviny. Vždyť je jíme také a naše děti také.
15:54 03.11.2017
Úhel pohledu

Zdravím. Jak dlouho si, pane Pýcho, myslíte, že tímto způsobem lze ještě pěstovat a chovat? Záměrně neříkám hospodařit, protože tenhle způsob nemá s hospodárností nic společného - je to jen těžba. Ano, souhlasím s Vámi, že většina lidí si koupí v supermarketu laciné potraviny a bude je žádat, ale to bude trvat přesně jen do té doby, dokud se sem ty laciné věci budou vozit a dokud se tu budou vyrábět. Pamatuju doby, kdy v samošce byly tři druhy jogurtu - bílý, jahodový a meruňkový, ale byl to jogurt! Konzum v kterém nyní žijeme je neudržitelný. Jak si představujete, že bude země a půda, vody i moře s vaším přístupem vypadat za 100-150 let? Jak tuto "péči" přežijí naši vnuci, pravnuci? Co je to za nesmysl, že zemědělci se musí přizpůsobit trhu?! Mluvíte o trhu s krmivy. Není to čirou náhodou tak, že trh vytvářejí dodavatelé i odběratelé součinně? Někdo musí udělat první krok. Když odběratelé krmiv řeknou dost, nakupujeme krmivo bez chemie, velmi rychle zareagují dodavatelé a dodají krmivo dle poptávky trhu. Když dodavatelé řeknou dost, budeme o půdu i zvířata pečovat, uzdravovat je - myšleno vyrábět bez chemie - postupně to přijmou i odběratelé. A zkušenosti s ekologického zemědělství ukazují, že to jde ... ale musí se chtít.
21:00 02.11.2017
Reakce

Pro Drood: Krmení prasat v minulosti bramborami v minulosti bylo normální, ale dnešní realita je úplně jiná. Pokud chcete být schopen uspět na trhu a prodat prasata alespoň s nějaký ziskem, musíte dosahovat vysokých chovatelských parametrů mj. vysokou konverzi krmiv, vysoký počet živě odchovaných selat apod. a na to potřebujete opravdu kvalitní krmení. To s bramborami nedosáhnete. Pro Kuky: To je postoj Zemědělského svazu, takže pokud chcete autora, tak Martin Pýcha.. A jaké je Vaše jméno? Pro Janu: Dovoz jablek a jiných dalších komodit, které bychom mohli vypěstovat u nás je opravdu špatný. Snažíme se naši produkci těchto komodit zvýšit. To ale není jednoduché. Nejen při úrovni podpor, ale např. sehnat u nás pracovní sílu na sklizeň je téměř nemožné. Např. ve Vlámské části Belgie potřebují zemědělci na zajištění sezónních prací 30 tis. cizinců z Rumunska, Bulharska, Polska apod. U nás češi tuto práci dělat nechtějí a např. Ukrajince nám vláda povoluje pouze neochotně (do 1000 lidí/rok) a ty, kteří přijdou přes Polsko, nám úřady práce zakazují a dávají nám pokuty. Co se týká použití prostředků na ochranu rostlin je v zemědělství zcela běžné. Bez jejího použití jsou výnosy výrazně nižší, náklady mnohem vysšší a například zatížení pozemků přejezdy, spotřeba nafty atd. mnohem vyšší. Můžete argumentovat ekologickým zemědělstvím, ale platit vyšší cenu biopotravin je ochotno pouze malé procento obyvatel. Většina nakupuje dle ceny. Zemědělci se musí trhu přizpůsobit, nic jiného jim nezbývá...
15:44 02.11.2017
Sója

Československo bylo bramborářskou velmocí. Prasata se totiž nekrmila sójou, ale bramborami a pšenicí. Sóju ve skutečnosti nikdo nepotřebuje. http://denikreferendum.cz/clanek/24832-osn-i-bez-pesticidu-muze-soucasne-zemedelstvi-nasytit-az-devet-miliard-lidi https://slobodnyvyber.sk/cesko-spolieha-na-vodu-z-cudziny-sucho-na-opacnom-konci-planety-zdrazie-maso-mlieko-aj-v-cesku-varuje-expert/
14:58 02.11.2017
Anonym?

Chápu , že se autor pod takový tendenčně a hystericky laděný "pamflet" nepodepsal , nicméně Vás žádám , aby jste se laskavě k autorství přiznal. Nebo se stydíte? Pak to prosím radši smažte celé.
13:57 02.11.2017
Podpora českého pěstování

A co podpora českého zemědělství? Dovoz např. jablek mi přijde na hlavu postavená. A souhlasím - to už nedokážete pěstovat bez chemie? Nebojte se změny, bolí to, ale stojí to z dlouhodobého hlediska za to. Jde to, dokazuje to řada příkladů v jiných zemích ....
13:27 02.11.2017
Pestoveni bez chemie

To uz vazne neumite pestovat bez chemie? proc nahrazovat jednu chemii druhou?

Partneři Zemědělského svazu ČR: