Připomínky Zemědělského svazu České republiky k Metodické příručce k novým podmínkám poskytování přímých plateb v období 2015 – 2020 v České republice

Zemědělský svaz České republiky sděluje k Metodické příručce k novým podmínkám poskytování přímých plateb v období 2015 – 2020 v České republice tyto připomínky:

1. Pokud bude Evropskou komisí schválena možnost prodloužení termínu příjmu jednotné žádosti, Zemědělský svaz požaduje, z důvodu nejasných podmínek pro zemědělce, prodloužení příjmu do 15. 6. 2015. To pak bude nutné upravit také v příručce.

2. Aktivní zemědělec:
   1. Zemědělský svaz trvá na možnosti doplnit ex post důkaz o plnění podmínek příjmů/výnosů (případně 5% PP) i po kontrole na místě v roce 2015, bez uložení sankce. Institut aktivního zemědělce vč. výjimek z negativního seznamu není zcela jasný a z pohledu praxe, může být mnohdy zanedbatelná aktivita, neuvedená v ARES či živnostenském rejstříku příčinou vážných dopadů na podniky.
   2. Jak se postaví SZIF k situaci, kdy hodnoty zemědělských příjmů/výnosů a celkových příjmů/výnosů potvrzené zprávou auditora se nakonec v rámci kontroly na místě ukáží jako nepřesné/chybné?
   3. Co se týká výjimek z negativního seznamu činností – lze pod výjimku rovněž zahrnout středisko podniku (které není součástí hlavního areálu se sídlem), jež je ve vlastnictví podniku, avšak všechny budovy tohoto vzdálenějšího střediska již nejsou využívány pro zemědělské aktivity a všechny jsou pronajímány jiné právnické osobě – hlavně jako skladovací kapacity? Je takové středisko nadále chápáno jako „on farm“, jelikož je ve vlastnictví osoby, jež provozuje zemědělskou činnost? A co když je takové středisko v obci, kde podnik hospodaří?
   4. Mezi údaji na ARES a NACE je obtížně se vyznat, neboť je to nepřehledné a bylo by vhodné přesné vyjádření: živnost=NACE=ANO/NE.
   5. Z metodiky není zcela zřejmé, zda kurz 27,50,- Kč/€  slouží pro přepočet podmínek aktivního zemědělce, nebo pro všechno?

3. Doporučujeme doplnit dopady a příklady při porušení pravidel GREENINGU (neplnění diversifikace, EFA plochy - plocha, pravidla či rozorání TTP). NV č. 50/2015 Sb. o tom nezmiňuje a je to jen velmi složitě popsáno v evropské legislativě. Dále u GREENINGU doporučujeme upravit text na str. 23 tak, aby bylo zřejmé, zda systém bude umět načíst do jednotné žádosti výměru KP a zároveň automaticky přepočítat dle váhových koeficientů – text není v tomto směru zcela jednoznačný a je třeba znát časovou náročnost operace.

4. Další připomínka míří k termínům meziplodin. Tyto termíny se jeví jako nereálné u zemědělců v podhorských oblastech např. v případě ozimé varianty a výsevku do 20. 9. V tuto dobu mají podniky mnohdy ještě na polích obilí i kukuřici, která sklízí i do konce října. Doporučujeme proto prodloužení termínu, nebo alespoň prodloužení s podmínkou, že např. zůstane meziplodina přes zimu, případně umožnit stejný princip jako u diverzifikace a N-vázajících plodin,- to znamená ponechat alespoň posklizňové zbytky, kterými se prokáže, že meziplodina na pozemku byla. Z tohoto důvodu podniky v podhorských oblastech rozporují i termíny počátku zákazu hnojení atd., (které v případě dobrého počasí) jsou rovněž neadekvátně přísné a omezují možnosti podhorských zemědělců.

5. U opatření VI. b) Mléko - § 30 NV PP není zcela jasné, zda se podpora váže na počet ks dojnic nebo ks VDJ! Ani z této metodiky to není jasně vysvětleno a mohlo by to mást žadatele o podporu.

6. Pro stanovení krajinného prvku zalesněná plocha na o.p. větší než 3000 m² není jasné proč musí být s podporou zalesnění z roku 2008, jaký je pro přírodu a ekologii rozdíl, pokud je lesní porost starší?

7. K čl. 52: Pokud je u bílkovinných plodin požadováno uznané osivo (jeteloviny ani farmářské nemají) – bude požadovat SZIF účetní doklad o nákupu osiva i v případě, že jetelovina je na pozemku již druhým rokem a nyní se bude jen deklarovat do žádosti? – je třeba skutečně starý doklad dohledávat?

8. Pro podporu pěstování konzumních brambor je podmínka 2 t sadby/ha. Vzhledem k nadbytku a současné ceně mají podniky zájem část sadby použít vlastní, čímž nesplní podmínku Doložit daňový doklad na sadbu pro celou výměru. Lze použít pro žádost pouze část ploch? A proč musí být vlastně uznaná sadba? Bylo by možné použít vlastní sadbu s tím, jako doklad poslouží potvrzení o platbě Družstvu vlastníků odrůd?

9. Doplnit metodický výklad k tomu, že lze uplatnit směsi jednotlivých N-vázajících plodin, (bílkovinných plodin), neboť dikce nařízení vlády je v tomto případě nešťastná (neumožnuje např. směs hrachu s jetelem).
10. K tabulce pro zjištění zemědělských příjmů/výnosů:

Tabulka by měla zachycovat výnosy tak, jak se obecně počítají do obratu výnosů (např. v DPPO), ale s omezením na výnosy ze zemědělské činnosti.

Aby tabulka zachycovala výnosy, je nutno z ní vypustit řádky, které mají charakter prvotních nákladů (zachycovaných na účtech 5xx – zde 541)

1. jde o poslední řádek: Zůstatková cena prodaného DM základního stáda – ten nutno vypustit (jinak by výsledkem nebyly výnosy, ale výnosy  snížené o náklady účtu 541).

Doporučuje se doplnit k jednotlivým řádkům tabulky znak N nebo V – zda má daný řádek charakter snížení nebo zvýšení výnosů (nákladu nebo výnosu): Např.   N - Prodej rostlinné výroby   (neboť se zde rozumí náklady na prodej RV – účet 613.300, nikoliv tržby z prodeje RV – účet 601.100) - obdobně doplnit N či V u všech řádků

Zároveň doporučujeme doplnit  vysvětlení k tabulce:

K nápočtu hodnot u jednotlivých řádků do součtového řádku Výnosy ze zemědělské činnosti celkem:

                       -  eviduje se vždy hodnota z úhrnu obratu DAL mínus MD příslušných účtů

Do tabulky nutno doplnit další nový řádek (před Změna stavu výrobků):

N,V - Změna stavu nedokončené rostlinné výroby (příp. polotovarů RV) za dané období (-odpovídá účtům 611, 612 – změna může být plus či mínus)

- bez tohoto řádku nebude souhrn výnosů kompletní

- je to správně, neboť zároveň také není v Aktivaci obsažen řádek:  V - Aktivace zvířat do základního stáda

 Alternativou (možná srozumitelnější) by bylo oba řádky do tabulky zařadit

Dále doporučujeme upřesnit názvy řádků:

V - Předpisy uznaných nároků na úhradu mank a škod na polních plodinách a zvířatech za dané období
V – Předpisy pohledávek za pojišťovnou ...    za dané období
V – Provozní dotace na zemědělskou výrobu za dané období

Problém je v tom, že změna stavu ve vlastní výrobě zemědělce (na MD a Dal účtu 611,612,613,614) obsahuje na straně výnosů (Dal) to, co vyrobí a vyprodukuje, na straně Md zase to, co z toho spotřebuje pro další vlastní výrobu (např. spotřebovaná krmiva,, steliva ,hnojiva, osiva apod.) a také co dá na prodej – z toho pak realizuje tržby zachycené na jiných účtech (601 Dal). U účtů skupiny 61x tedy zjišťovací tabulka musí brát v úvahu  obraty na straně Dal i Md, i když vlastní výnosy jsou vždy jen na straně Dal.

Rozhodně ale není správné snižovat takto zjištěné výnosy o některé prvotní náklady (účet 541 – zůstatková cena z prodeje zvířat základního stáda).

Pak by nebylo spravedlivé porovnávat celkové výnosy podniku (které účet 541 nesnižuje) s výnosy ze zemědělství (které by byly o účet 541 sníženy).

Na druhou stranu považujeme za zbytečné zahrnovat do výnosů zemědělce tržby z prodeje zemědělské půdy – prodej půdy není známkou aktivního zemědělce a neměl by si jím vylepšovat svoji aktivitu.

V tabulce  MZe zcela chybí změna výnosy ze změny stavu nedokončené výroby (hodnota polního inventáře na konci roku) a polotovarů ze zpracování zemědělských výrobků (např. u podnikových mlékáren a masen).

Pokud by tabulka MZe nebyla upřesněna a  zůstala v navrhované podobě, pak bude podle názoru Ing. Holečka nutné ve zprávě auditora konstatovat, že prezentovaným výsledkem výpočtu je pouze abstraktní číselný údaj, stanovený podle metodiky MZe, nikoliv však skutečné výnosy ze zemědělské činnosti daného podniku.

11. Přestože se poslední připomínka se nevztahuje k  metodice, nýbrž k vlastnímu systému nastavení přímých plateb, na žádost našich členů ji zařazujeme.
    Připomínka směřuje k negativním dopadům v oblastech s travními porosty, které spočívají v tom, že travní porost se jedenkrát za rok zmulčuje. Tento postup je výhodnější, než skutečné hospodaření, neboť náklady na 1 ha mulčování jsou cca 800,- Kč a platba SAPS téměř 6000,-Kč. Vytvořila se tak postupně skupina „pobíračů dotací“, kteří v oblastech s travními porosty si našli prostor, jak získat hodně za málo muziky. Při vstupu do EU byly platby SAPS nízké, ale se zvyšujícími se platbami SAPS se postupně výhodnost takového postupu zvětšovala, až dosáhla nynějších rozměrů. Vznikl nepoměr mezi vysokou základní platbou a nároky kontrolní agentury. Opravdoví zemědělci tento stav považují za křivdu, vzniká tak neoprávněná konkurenční výhoda pobíračů dotací proti skutečným zemědělcům. Dokonce se ve velkém rozmohl nešvar spočívající v tom, že dosavadnímu aktivnímu zemědělci je dána výpověď z nájmu a nový „hospodář“ mu sice dovolí plochu dále užívat, ale dotace už pobírá on. Náklady a starosti má někdo jiný. Když s tím dosavadní hospodář nesouhlasí, najme si nový „hospodář“ mulčovač a za službu zaplatí 1200 Kč/ha. Rozdíl je čistý zisk bez rizika. Takovému novému „hospodáři“ je jedno jaké je počasí, zmulčovaná hmota stejně shnije. Opravdovým zemědělcům pak ubývá půdy a tato půda se, aniž si to uvědomujeme, vyřazuje ze zemědělského obhospodařování. Na zbývající půdě se pak stejné množství potravin musí vyrobit za cenu vyšší intenzity, čili použití vyšších dávek hnojiv a chemie. Nová pravidla pro poskytování přímých plateb na plochu na tuto všem známou skutečnost nereagují a i v dalším období umožňují tento neférový postup „pobíračů dotací“. Pravidla pro léta 2015-2020 sice podrobně určují, kdo je aktivní zemědělec, ale na mulčaře se nemyslelo. Mulčař není aktivní zemědělec, je spíše spekulant, který zemědělství předstírá. Takovýto „podnikatel“ velmi často na venkově ani nežije a objednává si mulčovač mailem z velkého města. Dotace ale bere. Jaký je rozdíl mezi ním a provozovatelem golfového hřiště?
    Mezi postupy správné zemědělské praxe by pouhé mulčování patřit nemělo a pokud někdo hodlá takto hospodařit, měla by jeho přímá platba být náležitě pokrácena. Zemědělské hospodaření spočívá v tom, že se cíleně pěstují plodiny za účelem jejich užitku. Čili produkce z plochy má být nejen sklizena, ale také z plochy odvezena a smysluplně zužitkována.
    Poskytnutí finanční podpory v rámci SAPS je mimo jiné podmíněno řádným obhospodařováním zemědělské půdy, dodržováním standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) a dodržováním povinných požadavků na hospodaření (PPH).

V Praze dne 1. 4. 2015