Přívalové deště představují hrozbu pro všechny občany ČR: Jak se na ně připravují zemědělci?

Přívalové deště jsou hrozbou pro všechny občany České republiky, a my doufáme, že katastrofální predikce se nenaplní. Věříme, že se vše obejde bez velkých škod a především bez ztrát na životech. Zodpovědná příprava a vzájemná spolupráce v těchto náročných chvílích budou klíčové pro minimalizaci rizik a ochranu našich komunit.

Zemědělci po celé České republice se na přívalové deště připravují podle možností a specifik svých regionů. Martina Boková, tajemnice Zemědělského svazu ČR pro Brno-venkov a Znojmo, uvedla, že zemědělci sklízí plodiny, kde to jde, a snaží se minimalizovat rizika eroze půdy. Zároveň preventivně uzavírají zvířata do stájí a pomáhají se svou technikou v obcích při protipovodňových opatřeních.

Ing. Martin Lev z Agrocentra Jizeran (Liberecký kraj) zdůrazňuje, že půda v jejich regionu dobře absorbuje srážky, a proto se na přívalové deště nijak zvlášť nepřipravují. Erozně ohrožené pozemky mají podseté, což by mělo zabránit velkým škodám.

Na Kroměřížsku je však situace odlišná. Podle Ing. Josefa Sedláčka, předsedy ZOD Rataje (Zlínský kraj), protierozní opatření fungují při běžných srážkách, ale při extrémních deštích jsou nedostatečná. Sedláček také upozorňuje, že by se do protierozní ochrany měly zapojit i obce, které vlastní půdu v okolí polí.

Monika Nebeská, předsedkyně ZD Všestary (Královéhradecký kraj), popisuje, jak vypustili rybník, aby snížili riziko povodní, a spolupracují s místními obcemi a hasiči na prevenci. ZD Všestary také vybudovali ochranné valy a odtokové strouhy a vyčistili koryta potoků.

Jaroslav Vaňous z ZD Sloupnice (Pardubický kraj) zdůrazňuje, že pravidelně kontrolují odtokové kanály a vypouštějí jímky, aby zabránili zaplavení polí. Protierozní opatření jsou na místě, ale výsledek přívalových dešťů je stále nejistý.

Podle předsedy Bonagro a.s., Ing. Romana Zvěřiny, zemědělci dlouhodobě pracují na zvládání změn v průběhu počasí, včetně období sucha a intenzivních dešťů. "Není to téma na tři dny před očekávanou událostí," říká. Na náhlé výkyvy lze reagovat jen minimalizací rizik, jako je tvorba protipovodňových zábran, regulace odtoku vody nebo čištění odtokových cest. Tyto kroky závisí na možnostech každého zemědělce, ale zároveň dodává, že správa těchto prvků, jako jsou odtokové strouhy, dočasné a trvalé vodní toky, není obvykle v rukou zemědělců. Tyto prvky spravují obce, povodí nebo stát, avšak jejich údržba je často zanedbávána.

Roman Zvěřina také zmiňuje koncepční řešení, která zahrnují změny osevních postupů, jako jsou vsakovací pásy, zatravňování odtokových linií nebo změny v technologii zpracování půdy. Zmiňuje zavádění meziplodin a omezení utužování půdy pomocí moderních technologií, jako jsou pásové podvozky, nízkotlaké široké pneumatiky nebo snížení počtu přejezdů po pozemcích.

Škody v zemědělství způsobené velkými srážkami mohou být významné – od poškození porostů až po odplavení ornice a zhoršení půdní struktury. Přesto Zvěřina upozorňuje, že ať se udělá cokoliv, erozní události se při extrémním počasí mohou vyskytnout a nelze se jim plně vyhnout. S úsměvem dodává: "Pro ty, kteří nejsou na tuto situaci připraveni, možná nastal čas zvážit pěstování rýže."

Zemědělci se tak snaží dělat maximum pro ochranu svých plodin, zvířat i vesnic, ale přívalové deště zůstávají nepředvídatelným a náročným protivníkem.