Restituční tečka platí už 12 let, ovšem ne pro původní majitele

27.6.2018

Praha 27. června (ČTK) - Výběr informací o restituční tečce, která měla vstoupit v platnost 1. července a kterou Ústavní soud zrušil:

- Restituční tečka se týká nároků na vrácení zemědělské půdy, kterou jejím původním vlastníkům zabavili za komunistického režimu po únoru 1948. Restituenti nebo jejich potomci, kteří se do konce roku 1992 o svou půdu přihlásili, mohli dosud žádat o vydání zabavených pozemků a pokud jim jejich původní půda nemohla být vrácena, měli právo na vydání náhradního pozemku, nebo finanční vyrovnání. Od 1. července letošního roku ale mělo být možné pouze finanční vyrovnání.

- Ústavní soud (ÚS) však nyní takzvanou druhou restituční tečku zrušil a stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů. Soud v jednomyslně přijatém nálezu uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů. Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři zastoupení Tomášem Grulichem. Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.

- V minulosti už začala restituční tečka platit pro nároky, které původní majitelé pozemků či jejich potomci prodali. Zatímco do konce roku 2005 nebyl rozdíl mezi přímými restituenty a těmi, kdo nároky odkoupili, od ledna 2006 už mohli takoví jednotlivci či firmy žádat jen o finanční náhradu. Tečka přitom měla původně platit už tehdy pro všechny bez rozdílu. V prosinci 2005 se ale do věci vložil Ústavní soud, který v rozhodnutí prohlásil, že by bylo nespravedlivé upřít lidem, jimž pozemky zabavil komunistický režim, právo na satisfakci.

- Ústavní soudci při svém tehdejším rozhodování přihlíželi i k tomu, že v předchozí praxi se - někdy za podezřelých okolností - k lukrativním pozemkům často dostávali spekulanti a sedláci či jejich potomci vycházeli při žádostech zkrátka. "Ústavní soud při dokazování zjistil, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena, a byli uspokojováni naopak jiné osoby, skupující nároky na restituční plnění," prohlásil v prosinci 2005 předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

- Restituce zemědělské půdy umožnil zákon o půdě, který v květnu 1991 přijalo Federální shromáždění. Kromě pozemků a souvisejících usedlostí měli původní vlastníci nárok i na náhradu zabaveného živého inventáře. Původní nemovitosti se podle této normy vracely jen v případě, že na nich během let nevyrostla například sídliště. Pokud restituenti nestáli o pozemky, měli nárok na vyplacení, ovšem při něm se vychází z hodnoty pozemků na začátku 90. let.

- Nízká finanční náhrada, která měla být jedinou formou odškodnění za komunisty konfiskované pozemky, je přitom už řadu let terčem kritiky. Stává se například, že se původně zemědělská půda v okolí velkého města změnila na stavební parcely, které by dnes stály několik tisíc korun za metr čtvereční. Podle stanoveného klíče, na kterém nic neměnila ani nyní zrušená restituční tečka, ale pozemkový úřad v takových případech přiznává náhradu v jednotkách korun za metr čtvereční.

- Loni v srpnu ovšem Ústavní soud konstatoval, že náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle Ústavního soudu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let. Jde přitom o průlomový nález, dosud se ceny podobně aktualizovaly jen u náhrad podle zákona o mimosoudních rehabilitacích (restituce například dílen, malých podniků či domů), a to na základě rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.

- Restituční tečka se do zákona o půdě poprvé dostala před 15 lety za koaliční vlády vedené ČSSD, a to přes odpor pravicové opozice, která se ji ještě koncem roku 2005 na poslední chvíli pokusila odložit. Nakonec ji na základě návrhu 24 senátorů a 57 poslanců krátce předtím, než měla vstoupit v platnost, omezil Ústavní soud. Podruhé zavedla restituční tečku novela zákona o Státním pozemkovém úřadu z roku 2016, také o ní ale ještě rozhodoval Ústavní soud, na který se loni obrátila skupina 18 senátorů.

Zdroj: ČTK

"Zemědělský svaz ČR využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."

Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Vložit komentář ke článku


Partneři Zemědělského svazu ČR: