Rozhovor ČT24 s ministrem zemědělství Tomanem

20.5.2019

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, pojďme se tedy vrátit k tomu aktuálnímu tématu. My jsme slyšeli vaše slova na obhajobu toho, proč se vlastně v České republice pěstuje řepka. Stojíte si za tím, že tedy řepka je pro ta tuzemská pole to pravé a možná dovysvětlete přesně proč?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak jednoznačně si za tím stojí, protože vlastně to, co tady bylo řečeno, jedna třetina řepky nebo semene řepky se používá na takzvané meřo, na přimíchávání, dvě třetiny jsou do potravin, ať to je majonéza, ať to jsou další věci. Je potřeba říci, že řepkový olej se vyrovná olivovému oleji, v některých parametrech ho předčí, je stabilnější, obsahuje omega 3 kyseliny a tak dále, takže to znamená, z hlediska výživného jednoznačně výborný, z hlediska zemědělství je to zlepšující plodina, zůstává organická hmota, je to druhá nejhlouběji kořenící rostlina po vojtěšce, to znamená, váže na sebe dusík. Následující plodiny po řepce jsou jednoznačné, mají lepší výnosy, je to prokázáno, má to ekonomický přínos pro zemědělce a myslím si, že jediná chyba tý řepky je jedna, ona kvete žlutě a všichni ji vidí, to je ten zásadní problém a stává se z toho politikum, což je úplný nesmysl.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

My se určitě k těm argumentům pro a proti dostaneme ještě v následujících částech. Nicméně slyšeli jsme i premiéra Andreje Babiše. Mezi vámi teda panuje shoda, znamená to, že na českých polích se nic měnit nebude?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Ne, takhle bych to neřekl, já si myslím, že spousta věcí se mění postupně. Mění se to, že na těch erozně ohrožených půdách, mírně i více ohrožených půdách jsme řekli, že maximální výměra jedné plodiny bude 30 hektarů. Bavíme se o tom, že Česká republika má plán na snižování, na snižování pesticidů, máme plán na zlepšování krajinných prvků, to znamená, ta krajina se mění. Nicméně pro české zemědělce jsou tady ideální podmínky pro pěstování řepky a proč toho nevyužít.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Obešli bysme se bez takového množství, která tady teď máme.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak to je úhel pohledu, protože samozřejmě někteří řeknou: "Obejdeme se, protože ..." a teď si budou vymýšlet spoustu argumentů, ale já říkám, jestli Evropská komise rozhodla o tom, že se bude, že bude nějaké obnovitelné zdroje, což není záležitost ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství vlastně podporuje zemědělce v jejich činnosti a zemědělci dělají to, co je pro ně ekonomicky zajímavé, ale ta ochrana ovzduší nespadá do kompetence ministerstva zemědělství a já si myslím, že to není otázka, obešli bysme se, neobešli. Je to prostě ekonomicky výhodné a dotek krajiny to prostě patří.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Podívejme se tedy na českou řepku podrobněji a v číslech. Téměř 412 tisíc hektarů, taková byla v tuzemsku loni celková plocha řepkových polí. Pro představu podobnou rozlohu má celý Zlínský kraj. Na této ploše zemědělci sklidili přes 1,4 milionů tun. A poslední dvě čísla, ty pak představují řepku jako předmět zahraničního obchodu. Konkrétně pokrutiny, semena, a také oleje řepky a jak vyplývá z grafiky, víc tyto suroviny nejen vyvážíme, ale také dovážíme. Pane ministře, řepka jako vývozní artikl. Je to nutné?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Zase je to otázka ekonomiky. To zemědělství je podnikání jako každé druhé, samozřejmě s nějakými dalšími přínosy pro krajinu a tak dále. Ale když se na to podíváte tady, tak vlastně řepka zaujímá čtvrtinu necelou, to znamená, pak máme tady pšenici, ječmen, mák, slunečnici, chmel a tak dále, to znamená, je to standardní plodina a myslím si, že do naší krajiny patří. Samozřejmě můžeme se bavit o tom, jestli musí být takové rozlohy nebo ne, ale jednoznačně je o ni zájem, kdyby o ni ten zájem nebyl, zemědělci to pěstovat nebudou.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, ale tady bych se možná teda vrátila i ke rčení předsedy zemědělského svazu, který říkal, co mají zemědělci pěstovat? Ta pěstují plodinu, po které je poptávka a tou řepka momentálně je, já doplním ale také, že z ní, za ní dostávají dobře zaplaceno a tam samozřejmě musí hrát určitou roli i podpora biopaliv, tudíž není opravdu ale primárně to, že je to výnosná plodina, otázkou na stát, který podporuje právě biopaliva a tak dále.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já znovu opakuji. Když se na to podíváte, tak vlastně jedna třetina řepky jde do biopaliv, dvě třetiny jdou do potravinářství, to znamená, to není o biopalivech a v případě, že bysme to my nepěstovali, tak to musíme dovážet. Já už jsem to říkal, největší dovoz momentálně na přimíchávání do paliv se vozí palmový olej. Ti samí lidé, kteří nám říkají nepěstujte řepku, tak jim nevadím, že sem vozí palmový olej, že ničíme palmy, že ničíme zvířata a tak dále. To znamená, já říkám, chovejme se k té krajině přiměřeně, pěstujme to, je to pro zemědělce ekonomicky přínosné to, co říká pan předseda Pícha, to můžu úplně podepsat, ale na druhou stranu je potřeba říct, že se to týká hlavně potravin. Tady všichni se baví o biopalivech, ale když se na to podíváte, tak dvě třetiny jdou do potravinářského průmyslu a pak ještě do kosmetiky. A já znovu zdůrazňuju, že řepkový olej má lepší vlastnosti než olivový olej. Olej má jednu lepší vlastnost, že marketingově je na tom líp, ale co se týká řepky, obsahuje 3 omega mastné kyseliny, jak jsem řekl, je lepší na vaření, je více stabilní a tak dále, a tak dále. To znamená, to není jenom o těch biopalivech, to prostě tady neustále někdo rozšiřuje. Je to o potravinách.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ale my tu řepku dovážíme už teď, to už jsme viděli, je to nutné?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Vyvážíme, nebo dovážíme?

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Vyvážíme i dovážíme.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, samozřejmě, samozřejmě je to otázka obchodní, je to normální ekonomika, standardně to probíhá tak, že já v tom nevidím opravdu žádný problém. Jestliže my zastavíme přimíchávání do biopaliv, tak v Německu a ve všech zemích, protože to umíme, naši zemědělci jsou v tomto opravdu skvělí, v Rakousku to pěstovat nemohou, protože mají malé, malá pole, tam se jim to nevyplatí, nakonec to včera nebo předevčírem probíhalo v nějaké reportáži České televize. Rakouský zemědělec se přiznal, že to neumí dělat, že by to pro něj nebylo efektivní, ne, že by to nechtěl, prostě to neumí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A není čas jenom začít i tady české zemědělce motivovat k něčemu, k pěstování něčeho jiného také a jakým způsobem možná?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak co se týká motivování, víte, to je také o živočišné výrobě, to znamená, my podporujeme živočišnou výrobu. V okamžiku, kdy bude živočišná výroba, tak můžeme, můžeme pěstovat jeteloviny, trávy a tak dále, to znamená, pak nemusí být tak velká výměra řepky, ale to je otázka ekonomická pro zemědělce, to není otázka jenom to, co by chtěli nebo nechtěli. A já zdůrazňuju, že na řepku se nebere žádná speciální dotace.

 

Čím nahradit pole s řepkou?
 

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Miroslav Toman, ministr zemědělství stále hostem Byznysu ČT24. Otázka je tedy jednoduchá, proč zahraniční zemědělci, až tedy na výjimku Číny, řepku tolik nepotřebují?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak já bych řekl, že ... Teda pardon, neřekl, že ji nepotřebují, ale já opakuji, Česká republika má naprosto ideální podmínky pro pěstování řepky. Pro zemědělce je to stabilizující plodina, má pro ně ekonomický efekt, Krym, náklady, není důvod, aby to nebylo na druhé straně já jsem ukazoval ten graf, máme pšenici, ječmen a tak dále. My se snažíme podporovat i citlivé komodity, ať to jsou brambory, ať to je chmel, a tak dále. Nicméně ta řepka je stabilizující faktor a já si myslím, že se to bude odvíjet od tržní situace.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Existuje vůbec varianta, že by se někdy v budoucnu Česká republika mohla dostat třeba na ten evropský průměr, těch 6 procent orné půdy?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak tohle to já nechci vůbec předjímat , protože já si myslím, že dávat si úkoly, že si budeme snižovat něco, co je pro nás přínosné, by byl holý nesmysl. Podle nás je důležité prostě, abysme neměli tak velké lány, tam, kde to je erozně ohrožený, to znamená, my jsme udělali na těch 30 hektarů ty opatření, možná o tom pak budeme mluvit ještě později. Vlastně jsem první ministr, kterej toto udělal, všichni o tom mluvili, já jsem jenom přišel udělali jsme to, to znamená, od příštího roku už tak velké lány na těch erozně ohrožených půdách nebudou , ale říkat zemědělcům, když to nemají dělat, když to je plodina, která jim přináší efekt, která jim zlepšuje kvalitu půdy, která váže dusík, má všechny další přínos a znova říkám, není to o biopalivách, je to o tom, že dvě třetiny řepky se zpracují v potravinářském průmyslu a to znamená, musely bysme dovážet slunečnicový olej odněkud jinud, a tak dále.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Možná ale z druhé strany potravinová soběstačnost, je to téma velké? Bavíme se o tom, že bychom asi měli pěstovat i jiné plodiny než jenom tu řepku, protože jenom řepka nás určitě neuživí.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, určitě ano, a já si myslím, že když jste viděli ten graf pšenice - ječmen, tak toho vyrobíme také daleko více, než spotřebujeme. Samozřejmě by se nám líbilo, kdyby se pěstovalo více brambor, více cukrovky a tak dále, ale je to všechno otázka také, také ceny a zemědělci musí podnikat jako každý druhý, to znamená, musejí se dívat na náklady, na příjmy a tak dále. To znamená, není to o tom, že něco rozhodnout pěstovat brambory, ale teď ale co dál, že jo.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Dobře, ale sám říkáte, líbilo by se nám, kdyby tady se pěstovalo více brambor.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Musí to mít ekonomický rozum a tak dále.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Co pro to může udělat tedy potom ministr zemědělství?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, my jak ministerstvo zemědělství samozřejmě se snažíme podporovat pěstování brambor, pěstování cukrovky, pěstování chmele, vína a tak dále, a tak dále, to znamená, chystáme se nebo chystáme, děláme i sady, to znamená, podporujeme takzvané citlivé komodity, umožňuje jim v rámci programu rozvoje venkova čerpat peníze na zpracování brambor, to znamená, snažíme se to podporovat. Další věc je, že musíme podat daleko více živočišnou výrobu, protože pak bude ta diverzifikace daleko větší.



Jsou biopaliva skutečně ekologická?


Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A Miroslav Toman, ministr zemědělství, stále hostem speciálního Byznysu ČT 24. Pane ministře, proč se tedy nezaměřit a nejít tou skandinávskou cestou na biopaliva druhé generace?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Já si opět neodpustím, my se pořád bojíme... Řepka jako biopalivo, já si to neodpustím, znova říkám, je to jedna třetina, já to musím říct ...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ale pořád je to jedna třetina.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Jenom jedna třetina. Dvě třetiny potravinářský průmysl, kosmetický a tak dále. To je potřeba neustále zdůrazňovat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

A mohla by to být třeba jedna pětina?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Samozřejmě, že pokud půjdeme cestou, že budeme vyvíjet biopaliva druhé generace, tak určitě ano, já proti tomu vůbec nic nemám, ale musíme to začít podporovat, musíme se o tom začít bavit, ale to není kompetence ministerstva zemědělství. My proti tomu vůbec nic nemáme, ať se to vyvíjí, ale já jenom říkám, že ta doba zaspala, momentálně nemáme biopaliva druhé generace, takže to nahrazujeme tady těma biopalivama první generace, používá se na to metylester řepkového oleje, který je usnesení, v podstatě si pojďte říct, že to udělali ty zelení, zelení, který to tlačili, to znamená, omezení fosilních paliv, a tak dále, a tak dále. To si nevymyslela Česká republika, to si nevymysleli čeští zemědělci. To, že tady bylo řečeno, někdo z mejch předřečníků říkal, že řepka byla dotována, to je holej nesmysl, holý nesmysl, pardon. To znamená, má stejnou podporu jako každá jiná plodina a já říkám, pojďme podporovat výzkum biopaliv druhé generace a až je budeme mít, tak to pojďme nahradit, já proti tomu vůbec nic nemám, ale to není záležitost resortu ministerstva zemědělství.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Nicméně můžeme se na to možná podívat i z toho pohledu, že téma řepka jako byznys. Protože vy neustále opakujete, zemědělci pěstují něco, na čem vydělávají. Není tedy úloha státu je motivovat k tomu, aby pěstovali i jiné plodiny?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

No, tak, já jsem to říkal, my je motivujeme vlastně tím, zaprvé, aby budovaly remízky na polích a další věci, to znamená, aby zavlažovali tu krajinu, druhá věc, my podporujeme takzvané citlivé komodity. Znova to zopakuji, to znamená, že to jsou brambory, ať to je cukrová řepa, ať to jsou další okopaniny, sady a tak dále. Další věc, podporujeme živočišnou výrobu, ať to je drůbeží, vepřové nebo hovězí maso, předepisujeme, jaké musí být minimální zatížení velké dobytčí jednotky na hektar, všechny ty věci s tím děláme, ale prostě zemědělci musí počítat a musí pěstovat to, na co mají odbyt. Oni mohou pěstovat cokoliv dalšího, ale musí na to mít odbyt, znova opakuju.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Možná ještě se na to podívejme jinak, a to je, kdo na tom vydělá v podstatě nejvíc. Všichni, nebo jsou to zemědělci nebo výrobci paliv nebo je to zkrátka jenom vzájemný obchod, který je win win pro všechny?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak ono se to velmi těžce, těžce jakoby definuje, protože to je stejný, jako když si vezmu, že zemědělec vypěstuje pšenici, pak je mlynář, pak je pekař, pak je obchodník, tam já nepočítám, kdo na tom obilí vydělal víc nebo míň. Pro každýho to musí být nějakým způsobem rentabilní. To samé je to u té řepky, je to zemědělec, který to pěstuje, ten za to dostane nějaké peníze. Ta cena byla poměrně stabilní, byla poměrně vysoká, proto, bylo o to zájem o tu řepku, tak proto se to začalo rozšiřovat. Jsem přesvědčený, v okamžiku, kdy ta cena půjde dolů, nebude o to tak velký zájem v souvislosti s biopalivy druhé generace, zemědělci to budou opouštět, nicméně neustále nám tady zůstane minimálně dvě třetiny řepky, na to potravinářské využití. Takže jako ... Nahradí se to postupně něčím, co bude pro ty zemědělce zase větší ekonomický přínos.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Co by to mohlo být podle vás?

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství

Tak podle mě, já bych byl, takhle, já bych byl velmi rád, kdyby to byla zelenina, byl bych velmi rád, kdyby to byly okopaniny, byl bych velmi rád, kdyby se nám rozšířily plochy chmelnic, vinic a tak dále, to znamená, tam je celá škála těch prostředků a já řeknu jenom jeden příklad. Já jsem se teďka minulý týden nebo předminulý týden domluvil s pěstiteli řepy, že omezí používání chemických prostředků, protože budou plečkovat a tak dále, byly u toho cukrovary, takže my se snažíme zachovat tu výměru řepy, máme na to tam těch 200 milionů. To samý u chmelnic, snažíme se podporovat rozšiřování chmelnic, a tak dále.

 

 

 

Rozhovor je v plném znění zde: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/vystoupeni-v-mediich/rozhovor-s-ministrem-zemedelstvi-o-suchu.html

 

Vložit komentář ke článku


Partneři Zemědělského svazu ČR: