Úvodní stránka > Aktuality

Stanovisko Zemědělského svazu ČR pro jednání plenární schůze RSHD k nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014 -2020

2.2.2015

Materiál věcně a stručně popisuje kroky vlády a ministerstva zemědělství při realizaci nových pravidel přímých plateb a nového programu rozvoje venkova. Podstatou je harmonogram realizovaných a připravovaných kroků, nikoliv situace a argumentace k řešení otevřených problémů navazujícím na učiněná opatření. Přes veškerou snahu současné vlády a MZe je příprava národní legislativy ve velkém zpoždění, které je zaviněno volbami v nejméně vhodné době a také vlivem zpoždění při přípravě reformy SZP na straně Evropských orgánů. Čeští zemědělci tak mají od začátku letošního roku plnit nové předpisy, které však dosud nebyly schváleny a některé jsou teprve v přípravě. Je tedy nezbytné, aby národní legislativa a také jednotlivé metodiky týkající se podpor vztahujících se k jednotné žádosti byly dokončeny nejpozději do konce března.

V nastavení již známých navržených pravidel máme zásadní výhrady ke zřetelnému zvýhodnění jedné skupiny zemědělců oproti skupině jiné, v tomto případě mikro a malých podniků (převážně podniky fyzických osob) oproti podnikům středním a velkým (převážně podniky právnických osob). Dovolíme si proto v úvodu doplnit materiál o stručný ekonomický rozbor v těchto souvislostech.

Na obhospodařované zemědělské půdě podniky právnických osob zaujímají cca 70% a podniky fyzických osob cca 30%. Naprostá většina živočišné výroby v ČR je produkována v podnicích právnických osob: z hospodářských zvířat chovají 76% skotu, 89% dojných krav, 92% prasat a 91% drůbeže. Podniky se živočišnou výrobou jsou od roku 2000 i díky pravidlům EU od roku 2004 do 2013 výrazně znevýhodněny a jejich produkce tak poklesla na 67,4%, což se promítlo též v poklesu soběstačnosti u vepřového masa na 58%, drůbežího masa na 79%, vajec na 80%. Přestože jsme se od roku 2014 snažili podpořit v možnostech daných reformou SZP v novém období SZP přerozdělením prostředků pro citlivé komodity včetně živočišných, znevýhodnění střeních a větších podniků tuto snahu eliminuje. Nemůžeme se smířit např.: se závěry studie komise EU, že do konce roku 2024 má nadále v ČR klesat také produkce mléka a přírůstek spotřeby má být nahrazen nárůstem produkce Polska. Dosavadní znevýhodnění vychází v některých případech přímo z právního rámce EU, ale mnoho případů je rozhodnutím našeho státu, především pak ministerstva zemědělství.

Současné srovnání výsledků v zemědělství s dosavadním vývojem základních parametrů v roce 2012 dle FADN.

Ze srovnání ekonomických parametrů dle FADN v roce 2012 vyplývá, že provozní podpory malých farem fyzických osob (FO) jsou na korunu celkové produkce o téměř 60% vyšší než provozní podpory u podniků právnických osob (PO). To je dáno zcela logicky tím, že celková produkce na ha podniků FO dosahuje pouze 68,5% úrovně u právnických osob a živočišná produkce při tomtéž srovnání pouze 46,7%. Podniky FO se zkrátka orientují především na rostlinnou produkci nikoliv na chov zvířat. To s sebou nese i nižší zaměstnanost. Produktivita práce na přepočteného zaměstnance (AWU) podniků FO dosahuje pouze 71, 8% úrovně podniků PO. Rozdíl je také u mzdových nákladů.

Zvýhodnění podniků fyzických osob se projevuje i ve výši provozních podpor. Provozní dotace na ha podniků FO dosahuje 108,9% ve srovnání s PO a provozní dotace na jednu korunu celkové produkce FO ve srovnání s PO dosahuje 158,9%.

V tomto srovnání ekonomických parametrů vyplývá, že provozní podpory podniků FO jsou na korunu celkové produkce o téměř 60% vyšší než provozní podpory PO a cíle vládního prohlášení především v živočišné výrobě, které lze dosáhnout prostřednictvím především modernizace ve středních a větších zemědělských podnicích, jež jsou závislé na investiční podpoře. Tato podpora však je nedostatečná.

Uvítali jsme navýšení kofinancování PRV z 15% na 25% jako významnou podporu, ale nyní zjišťujeme, že ve srovnání se sousedními státy je naše podpora nízká. Doporučujeme se tak k diskusi o navýšení kofinancování vrátit, neboť současný rozpočet PRV proti období 2007 -2013 je o cca 2,1 mld. Kč nižší. Z důvodu snížení rozpočtu jsou prostředky především na podporu investic nedostatečné k zajištění konkurenceschopnosti.

Podpora středních podniků je nízká, potřebujeme mírnit znevýhodnění pro rozhodující podniky pro vytvoření konkurenceschopnosti v podnikání, růstu produkce pro soběstačnost v základních komoditách, pro zaměstnanost.

Nejviditelnějším znevýhodněním středních a velkých podniků z reformy SZP je v krácení (degresivitě) přímých plateb a další degresivitě plateb pro znevýhodněné oblasti - tzv. „LFA“. V rámci přímých plateb těmto podnikům MZe neumožňuje využít zvýšení stropů o mzdové náklady na zaměstnance, ačkoliv některé země EU tuto možnost využijí. Také nastavení ozelenění je výhodnější pro malé farmáře. Další omezení pro střední a velké zemědělce jsou v Programu rozvoje venkova vč. podpory investic. A přitom právě nízké investice např. u našich chovatelů dojených krav vnímá EK jako příčinu očekávaného snížení produkce mléka do roku 2024

Střední a větší zemědělci jsou také mnohem přísněji trestáni v cross compliance ve smyslu posouzení rozsahu porušení, neboť tzv. „velké“ porušení představují např.  již 2,1 hektaru neposečené trávy k 31. 10. (GAEC č. 9) a je zcela lhostejno, zda zemědělec má 4ha travních porostů (tzn., neplnil podmínky na 50% dotčených ploch) nebo zda měl 1000 ha travních porostů a nesplnil podmínku jen na 0,2% dotčených ploch. V obou případech se jedná o velký rozsah porušení, který mohl v důsledku resultovat v nejvyšší možné krácení podpor v rámci podmíněnosti. V případě středních a velkých podniků se jedná o mnohem tvrdší posuzování podmíněnosti než u malých farmářů. A takto by bylo možné pokračovat.

Na ministra zemědělství je vyvíjen tlak, aby v budoucím Programu rozvoje venkova ještě více zvýhodnil malé farmáře. Varujeme před tímto krokem a upozorňujeme, že by bylo přímo v rozporu s programovým prohlášením vlády, které mj. říká:

„Vláda zajistí dokončení rozhodnutí na národní úrovni v rámci SZP, a to v souladu se svými programovými cíli a nastavení pravidel pro rozdělení zemědělských dotací v období 2014 – 2020“.

„Vláda vytvoří podmínky pro zvýšení soběstačnosti ČR v základních zemědělských komoditách (doplňujeme především v živočišných produktech) a to prostřednictvím takového nastavení podmínek v rámci reformované SZP a PRV, které povede k rozvoji strukturálně vyváženého zemědělství ČR“.

Tyto znevýhodnění pro střední a větší zemědělské podniky vychází přímo z právního rámce EU. Kromě znevýhodnění středních a větších rodinných podniků a podniků právnických osob z titulu evropské legislativy jedná se o některá národní nastavení SZP – tzn. znevýhodnění některých větších zemědělců na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství. Mezi takové např. patří:

  • Bodové zvýhodnění u investičních projektů pro žádosti do 5 mil. Kč. Takové zvýhodnění znemožňuje efektivní rozvoj středních a větších zemědělských podnikatelů (na mnohé se zkrátka nedostane řada) a vyřazení většiny větších zemědělských podniků.
  • Značnou nevýhodou je, že ministerstvo odstoupilo od možnosti odečítat od základu pro výpočet degresivity přímých plateb náklady na zaměstnance, což by výrazně eliminovalo dopad tohoto nástroje na řadu větších zemědělských podniků.
  • V rámci Programu rozvoje venkova budou moci využívat podporu poradenství pouze farmy do 100 hektarů.

Velikost našich zemědělských podniků je jednou z významnějších možností, jak prosadit vyrovnání tržních cen zemědělských komodit na trzích EU-15 a EU-12. Neměli bychom si ji sami omezovat.

Na závěr upozorňujeme, že stále není zajištěna podpora ze SZP pro školní statky v rámci přímých plateb, která je nezbytná. Jsme v situaci výrazné potřeby kvalifikovaných pracovníků. Výrazně narostl průměrný věk pracovníků a zvyšuje se modernizací technologie a strojové vybavení a proto potřebujeme mít připravenou nastupující generaci zemědělců. Nedokáže-li se toto prosadit, bude nutné zvýšit rozpočet Ministerstva školství a tělovýchovy, pod které tyto školní statky spadají.

 

V Praze, dne 30. 1. 2015


Komentáře

Soběstatčnost

16:19 03.02.2015 | provit

Moc děkuji za jednoduché a pravdivé vysvětlení pane ,,Bačo,,. Taky se divým, že to pořád na ZS nechápou.

"Soběstačnost"

7:41 03.02.2015 | starý bača

Nesoběstační jsme ve vepřovém, drůbežím, vejcích a ovoci/zelenině. Nastavení SZP - zejména citlivých komodit je o udržení produkce, nejde o pdoporu zvýšení produkce a zvýšení soběstačnosti. Degrese plateb LFA ja dána příslušným nařízením, a ČR to musí respektrovat. Velké podniky využívají výhodu z velikosti - základní ekonomický zákon. OPři odpočtu mzdových nákladů by se musela vést přesná evidence, neboť LZE ODEČÍTAT POUZE MZDY, SOUVISEJÍCÍ SE ZEMĚDĚLSKOU PRVOVÝROBOU. Tedy i účetní by musela evidovat ui svoji mzdu, když vystavuje fakturu za služby nebo produkci bioplynky. Již vidím, jak by velké podniky řvali o zvýšení byrokratické zátěže. ZS uniká princip SZP, která není jen o výrobě, ale i o venkovu. Kolik nových pracovních míst vznikne, když velký podnik postaví novou stáj s dojicím automatem? Spíše se potřeba pracovníků sníží. A tak by se dalo pokračovat.

CZ EN