Úvod do uhlíkového zemědělství: Proč na něm záleží a jaká je jeho podstata?

První autor: Ing. Daniel Benedikt

Spoluautor: Mgr. Tomáš Gago, M.A.

Uhlíkové zemědělství zahrnuje zemědělské postupy zaměřené na zvýšení obsahu uhlíku v půdě,  rostlinách, snižování emisí v živočišné výrobě a propojuje efektivně tyto světy směrem k optimalizaci výroby a tím i snižování emisí a ukládání uhlíku. Cílem těchto opatření je efektivněji hospodařit s půdou a vegetací tak, aby se zvýšila schopnost ukládat uhlík a tím přispět k řešení klimatických změn (Paul et al., 2023). Jedná se o metody, které využívají přirozených vlastností půdy a rostlin zachycovat oxid uhličitý (CO₂) z atmosféry, čímž zemědělství pomáhá zmírňovat dopady změny klimatu (Keenor et al., 2021).

Významnou roli v uhlíkovém zemědělství hraje také živočišná výroba, zejména chov skotu zaměřený na produkci mléka a masa. I když živočišná výroba generuje emise metanu, může zároveň pozitivně přispět ke zvýšení obsahu organické hmoty v půdě díky produkci organických hnojiv. Využitím organických hnojiv se snižuje potřeba minerálních hnojiv, což dále pomáhá snižovat celkové emise skleníkových plynů ze zemědělství (Johansson et al., 2024).

Proč je uhlíkové zemědělství důležité právě nyní? Současná klimatická situace se dle odborných studií zhoršuje v důsledku vysokých emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan, jejichž množství dosahuje rekordních hodnot (Guo et al., 2023). Zemědělci hrají klíčovou roli, protože zemědělská půda má značnou schopnost tyto plyny z atmosféry zachytávat a dlouhodobě ukládat ve formě organické hmoty (Song et al., 2025). Podle odborníků může půda po celém světě ročně uložit mezi 3,4 až 5 gigatun uhlíku (Minasny et al., 2017), což představuje významnou příležitost pro zemědělství pomoci v boji proti klimatickým změnám.

Pro správné nastavení uhlíkového zemědělství je zásadní komplexní výpočet na úrovni celého podniku a systémový přístup. Například, i když chov zvířat emituje metan, současně umožňuje využívat organická hnojiva namísto minerálních, což snižuje celkové emise skleníkových plynů. Podobně, správné řízení pastvin může vést k vyšší sekvestraci uhlíku v půdě a zlepšení půdní struktury, což zase ovlivňuje další aspekty hospodaření na farmě (Raina et al., 2024).

Jaké konkrétní metody se v uhlíkovém zemědělství používají? Mezi nejběžnější patří například omezení orby, pěstování meziplodin a krycích plodin, lepší péče o pastviny, použití kompostu (Paul et al., 2023). Tyto postupy nejenže zvyšují obsah uhlíku v půdě, ale zároveň zlepšují její kvalitu, podporují biodiverzitu, zvyšují schopnost půdy zadržovat vodu a zajišťují stabilní výnosy (Johansson et al., 2024).

Podstatou uhlíkového zemědělství je tedy hospodařit tak, aby se zvyšovala kvalita půdy a její schopnost dlouhodobě vázat uhlík. Aby bylo pro zemědělce zajímavé tyto praktiky zavádět, existují finanční nástroje, například trhy s uhlíkovými kredity nebo platby za ekosystémové služby, které zemědělcům mohou přinést dodatečný příjem (Raina et al., 2024).

Poptávka po uhlíkových kreditech v současné době výrazně roste. Mnoho potravinářských i průmyslových firem usiluje o prokazatelné kompenzace emisí v rámci svých ESG reportů a v rámci svých hodnotových řetězců (Gärtner & Schön, 2021). Tyto společnosti se současně veřejně zavázaly ke snižování svých emisí,. Tlak na produkci udržitelných výrobků a provoz firem, které aktivně přispívají k celospolečenské udržitelnosti, je neustále intenzivnější (CDP, 2022). Pro naplnění těchto závazků představují uhlíkové kredity vhodný a efektivní nástroj, jelikož umožňují transparentní a měřitelné dosažení emisních cílů. Zemědělci, kteří zavedou uhlíkové zemědělství a vytvoří takové kredity, mohou díky jejich prodeji získat nový zdroj příjmu a zároveň aktivně přispívat k ochraně životního prostředí (World Bank, 2022).

V Evropě je uhlíkové zemědělství významně podporováno regulačními nástroji a politikami Evropské unie. EU rovněž pracuje na standardizaci systémů měření a ověřování uhlíkové sekvestrace, což má pomoci zemědělcům v jejich snahách o implementaci těchto opatření a získání odpovídajících finančních pobídek.

Důležitým nástrojem v rámci klimatické politiky EU je také nařízení o certifikaci odstraňování emisí skleníkových plynů (CRCF – Carbon Removal Certification Framework), které bylo schváleno v roce 2024. CRCF má za cíl vytvořit důvěryhodný a transparentní rámec pro kvantifikaci, ověřování a uznávání různých forem odstraňování uhlíku, včetně půdní sekvestrace v zemědělství. Tento systém by měl zajistit, že uhlíkové kredity generované zemědělci splňují jasně definované standardy trvalosti, dodatečnosti (adicionality) a měřitelnosti. Systém je dobrovolný, nicméně kreditům přidává na důvěryhodnosti, transparentnosti a kupující tak mají záruku, že kredity splňující CRCF jsou opravdu robustní a tím je i jejich cena vyšší. Zavedením CRCF se EU snaží podpořit investice do přírodě blízkých řešení a posílit důvěru trhu v kvalitu odstraňování uhlíku. (European Commission, 2024a; 2024b)

Samozřejmě, že i uhlíkové zemědělství má své výzvy. Hlavní překážkou bývá složité a nákladné měření a ověřování skutečného množství uloženého uhlíku a dlouhodobost takového uložení (Keenor et al., 2021; Raina et al., 2024). Pro úspěšné zavedení těchto metod do praxe jsou proto důležité jasné certifikační postupy, důvěryhodné systémy měření a jednoduchá administrativa (Paul et al., 2023).

Je také důležité uhlíkové zemědělství chápat komplexně a systémově a porovnávat nejen environmentální přínosy a přínosy pro biodiversitu, ale také ekonomické přínosy a náklady a ty porovnávat po celou dobu projektu.

Uhlíkové zemědělství přináší zemědělcům nejen možnost přispět k ochraně klimatu, ale také zlepšit půdu, zvýšit stabilitu výnosů a dosáhnout lepších hospodářských výsledků. Pro dosažení těchto cílů je však důležitá spolupráce mezi zemědělci, institucemi a odborníky, která zajistí, že se dobré myšlenky skutečně podaří uvést do každodenní praxe.

Zdroje:

CDP, 2022. Accelerating the rate of change. CDP Climate Change Report 2022 [online]. Dostupné z: https://www.cdp.net/en/research/global-reports/global-climate-change-report-2022

EUROPEAN COMMISSION, 2024a. Proposal for a Regulation establishing a Union certification framework for carbon removals. Brussels: European Commission. COM(2022) 672 final. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52022PC0672

EUROPEAN COMMISSION, 2024b. Carbon removal certification framework. Brussels: European Commission [online]. Dostupné z: https://climate.ec.europa.eu/eu-action/sustainable-carbon-cycles/carbon-removal-certification_en

GÄRTNER, S. a SCHÖN, O., 2021. ESG reporting: the driver of sustainable transformation. KPMG International Cooperative [online]. Dostupné z: https://home.kpmg/xx/en/home/insights/2021/07/esg-reporting-the-driver-of-sustainable-transformation.html

GUO, L. et al., 2023. Capturing a soil carbon: The role of agricultural practices in carbon sequestration. Ecological Modelling, vol. 484, no. 110469. ISSN 0304-3800.

JOHANSSON, E. et al., 2024. Incentive mechanisms of carbon farming contracts: A systematic mapping study. Journal of Environmental Management, vol. 352, no. 120126. ISSN 0301-4797.

MINASNY, B. et al., 2017. Soil carbon 4 per mille. Geoderma, vol. 292, pp. 59–86. ISSN 0016-7061.

PAUL, C. et al., 2023. Carbon farming: Are soil carbon certificates a suitable tool for climate change mitigation? Journal of Environmental Management, vol. 330, no. 117142. ISSN 0301-4797.

RAINA, N. et al., 2024. Incentive mechanisms of carbon farming contracts: A systematic mapping study. Journal of Environmental Management, vol. 352, no. 120126. ISSN 0301-4797.

SONG, S. et al., 2025. Assessing the Economic Value of Carbon Sinks in Farmland Using a Multi-Scenario System Dynamics Model. Agriculture, vol. 15, no. 1, p. 69. ISSN 2077-0472.

WORLD BANK, 2022. State and trends of carbon pricing 2022. Washington, DC: World Bank Group [online]. ISBN 978-1-4648-1815-6. Dostupné z: https://openknowledge.worldbank.org/entities/publication/40f9e32e-f3f3-53ee-b6e8-65af7e0bd6a8