V Mrákově hospodaří přirozeně

Zemědělské obchodní družstvo Mrákov hospodaří v Plzeňském kraji u Domažlic. Půda je v této krajině ohrožena erozí, a proto tady způsob hospodaření přizpůsobují mnoha půdoochranným opatřením. O odpovědném hospodaření, které zohledňuje nejenom krajinu, ale také vztahy s lidmi, kteří v ní žijí, jsme hovořili s Ing. Jiřím Schambergerem, předsedou představenstva.

ZOD Mrákov provozuje jak rostlinou, tak živočišnou výrobu. Právě v součinnosti těchto dvou odvětví vidí Jiří Schamberger přirozený základ zemědělství. Díky produkci organických hnojiv a jejich následné aplikaci na zemědělské pozemky, ornou půdu i louky má pak zdejší půda přirozenou schopnost udržet vodu. Součástí hnojení je i tekutá složka z bioplynové stanice, kterou ZOD Mrákov provozuje v dceřiné společnosti.

„Ke krajině se tu chováme přirozeně. Ostatně tak to dělávali už naši předci. Půdu nedevastujeme, abychom mohli využít její zemědělský potenciál,“ říká Jiří Schamberger.

Člověk by řekl, že pěstovat trávu nemůže být takový problém...

„... ale ona má péče o travní porosty svá specifika!“ směje se Jiří Schamberger. „Většina našich kolegů bere louky jako nutné zlo. Dvakrát za rok je posečou, a je to. My jdeme jinou cestou. Pro nás jsou trvalé travní porosty jednou z rozhodujících krmných plodin. Máme velké procento obnovených travních porostů a intenzivně na ně aplikujeme tekutou organickou složku. Obnovený a opečovávaný porost vypadá úplně jinak ve srovnání s porostem, se kterým nikdo nic nedělá.

Až skončíme tenhle rozhovor, tak Vás vezmu na procházku po okolí, abyste ten rozdíl viděla na vlastní oči. A Vy mi pak řeknete, kam byste se šla napást, kdybyste byla krávou,“ navrhuje pan předseda.

Podle jeho slov dosahují na opečovávaném travním porostu o 100 % větších výnosů než na neopečovaném a dokáží udělat až pět sečí za sezónu. Sklízí mladou hmotu bohatou na živiny, a i proto mohou dosahovat rozumných užitkovostí. Vedle travní senáže je hlavním krmivem siláž z kukuřice.

Protierozní nařízení? Pro nás nic nového.

A právě kukuřici tu pěstují metodou, která chrání půdu před erozí. „Už před šesti lety jsme tu začali pěstovat kukuřici metodou strip-till (technologie spojená s pásovým obděláním půdy). Tyto pásy jsou buď v předplodině (žito), anebo v meziplodině (svazenka vratičolistá). Toto půdoochranné opatření jsme převzali od kolegů ze Zemědělského družstva v Krásné Hoře nad Vltavou a opravdu nám tady dobře funguje.

Další nařízení, které musíme plnit, jsou ochranné pásy kolem vodních toků. Jde o nové nařízení – ale my už máme víc než 30 let zdejší pozemky, které jsou nejvíce erozně ohrožené, zatravněné. Z celkové výměry 2400 hektarů máme 1000 hektarů travních porostů,“ říká Jiří Schamberger.

ZOD Mrákov je jedním z největších chovatelů dojného skotu na Domažlicku. Chová 2 dojná stáda (celkem 1000 dojnic) a vedle toho chovají 400 dojnic v dceřiné společnosti. Mléko od nich odebírá německá skupina Bechtel a mléko z dceřiné společnosti dodávají do mlékárny v Klatovech.

Přirozené potraviny dostupné lidem ze širokého okolí

ZOD Mrákov disponuje svými jatky. Tady porazí mladé býky a prasata, která dále zpracovávají ve vlastní výrobně uzenin. Výrobky a výsekové maso odtud putuje rovnou do obchodu, který se nachází v areálu družstva. Lidé ze širokého okolí tak mají na jednom místě dostupné to nejzákladnější: maso ze zdejšího družstva, mléčné výrobky z blízké minimlékárny, vejce od blízkého chovatele, ovoce a mošty od sadaře v okolí, brambory a cibuli (a další sezónní zeleninu) od pěstitelů v regionu (abychom jmenovali alespoň to nejzákladnější, co všechno tu zákazník najde).

„Rád říkám, že lidé u si nás nakoupí »přirozené« potraviny. Co tím mám na mysli? Jde o konvenčně vyrobené a zpracované potraviny, u nichž lidé mají jistotu, že základem jejich zpracování je dodržování receptur a dodržování hygieny. Všechny naše provozy máme na vysoké hygienické úrovni. Další výhodou je, že zpracováváme výhradně svoje maso,“ popisuje podnikový řetězec Jiří Schamberger.

Baví nás ukazovat lidem, že zemědělství má smysl

Co přesně je smyslem tohoto „krámečku“, jak podnikovou prodejnu Jiří Schamberger rád nazývá? „Nemáme ji jen kvůli výdělku, ač naše roční tržba je skoro 20 milionů korun. Hlavním smyslem této prodejny je, abychom veřejnosti ukázali, že zemědělství má smysl! Co je základem zemědělství? Produkce potravin. A my tady jiné, než přirozené potraviny nechceme. Nic ze supermarketu tady u nás nenajdete. Všechny potraviny pochází buď z našeho chovu nebo přímo od chovatelů a pěstitelů v našem regionu. Děláme si tím tak PR. Jak jinak se mohou lidé přesvědčit o tom, že i přirozená (konvenční) potravina je kvalitní a chutná?“ zamýšlí se Jiří Schamberger.

V ZOD Mrákov vědí, že když dají svému dobytku dostatek prostoru, pohodlí, klidu (tzv. welfare), tak se jim to vrátí v užitkovosti i ve zdravotním stavu. Celý provoz je pak také ekonomičtější (neutrácí za léčiva a za veterináře). „Na čistotu provozu a dodržování hygieny bereme největší ohled i v případě staveb, které budujeme, ať jde o skladování krmiv nebo ustájovací provozy. Tohle všechno dává u nás vyprodukované potravině pomyslnou hvězdičku navrch. Smůla nás zemědělců je v tom, že toto nedokážeme veřejnosti prodat,“ vysvětluje mi s povzdechem Jiří Schamberger a provádí mě po čisté zpracovně masa, kde je vše v nerezu. Venku mi zas ukazuje do čista vymetený a čerstvě natřený silážní žlab připravený pro uskladnění krmiva.

Všímám si, že během svého výkladu často zmiňuje slovo kultura a dochází mi, že jím má na mysli právě udržování stájí a všech provozoven v čistotě. „Dobře jste udělala, že jste si vzala lodičky. Protože dámy v lodičkách my tady po stájích provázíme velmi rádi,“ říká s nadsázkou Jiří Schamberger a já jsem v tu chvíli ráda, že jsem se nenechala ráno zviklat svým manželem, který mě trochu posměšně nabádal k tomu, abych si vzala raději tenisky, protože přece jedu „jenom za krávama“.

Potraviny „bez chemie“ jako ty jediné „správné“?

Jiří Schamberger považuje za nejlepší potraviny ty »přirozené«. Má tím na mysli potraviny, na jejichž produkci se v rozumné míře používá chemie k tomu, aby byl podpořen přirozený potenciál půdy, rostlin a živočichů, a potlačily se škodlivé patogeny.

„Bohužel někteří stoupenci bio a eko přesvědčení si představují, že hospodařit se dá bez chemie. Pak se ale krávy chovají v bahně a krmí se zaplísněným krmivem... Přitom výsledná potravina z jakéhokoliv organismu (nebo z pole), na něž se rozumnou mírou nepoužívá chemická ochrana, je napadená patogeny, které bez chemie nelze zlikvidovat (např. mykotoxiny),“ uvádí s povzdechem Jiří Schamberger.

Hospodařit odpovědně znamená chovat se odpovědně k regionu

Co znamená odpovědné hospodaření? „Chovat se odpovědně ke krajině, to pro nás znamená chovat se odpovědně k regionu, ve kterém hospodaříme. Tedy koexistovat s obyvatelstvem a jeho složkami. Pro zajímavost mohu uvést, že spolupracujeme asi se čtyřmi mysliveckými sdruženími, s dobrovolnými hasiči, se školami/školkami v našem okolí. Pořádáme u nás exkurze (od mateřských školek až po skupiny důchodců), abychom ukázali, že to děláme správně a že není důvod věřit nepravdám, které o nás kolují.

Jak vypadá naše spolupráce? Tak například myslivci potřebují každý rok obilí pro zvěř. Je i v našem zájmu, aby zvěř krmili, protože ta je pak tam, kde má být a nedělá nám velké škody. S myslivci máme gentlemanskou dohodu: oni k nám chodí na brigády a my se s nimi za to vyrovnáváme obilím. Stejně tak k nám chodí pro podporu (ať už finanční nebo ve formě našich výrobků) i ostatní složky. Pořádají se tu vesnické bály například... Když někdo pořádá dětské dny, tak přijde, že potřebuje třeba sto buřtů, tak mu je samozřejmě dáme.

Ročně na tuhle podporu (dárky do škol a školek na Vánoce, na významné projekty, na folklorní soubor) vydáme až 300 000 korun. Málokdo si uvědomí, že kdybychom to nedali my, tak buď to dá obec, nebo ty složky budou zanikat a tím bude zanikat i veřejný život v obcích,“ popisuje spolupráci s obcí Jiří Schamberger.

O krajinu nejde pečovat bez vztahů s lidmi, kteří v ní žijí

Správná péče o krajinu se podle Jiřího Schambergera neobejde bez vztahů s okolím. Vychází proto lidem v regionu vstříc, kdykoli chce někdo například zbourat stolu a potřebuje valník; spadne do příkopu a potřebuje z něj vytáhnout; potřebuje půjčit manipulátor; postavit jeřábem májku, protože má problémy s jejím postavením; potřebuje doplnit vodu cisternou... „Proč tohle všechno děláme? Protože víme, že musíme pracovat v soboty/neděle/i ve svátek, prostě podle počasí. A že nám pak občané tolerují, když občas vyneseme nějaké to bláto na silnici nebo někde zasmrdíme. Znám ale i mnoho dalších podniků (ať už jakékoli velikosti), kteří to dělají takhle úplně samozřejmě,“ uvedl Jiří Schamberger.

I zemědělství může nabídnout čisté kulturní prostředí

Přesto je problém do zemědělství získat zaměstnance. „Mladá generace chce mít svůj klid a svoje volno. Práce o víkendech, práce přes čas – to jim nevyhovuje. Dokážeme jim nabídnout moderní technologie, čisté kulturní pracovní prostředí a samozřejmě další benefity. Oběd mají za 110 korun; v naší prodejně si nakoupí všechny základní potraviny, u kterých mají záruku, že přirozené a kvalitní; provozujeme čerpací stanici s prodejnou hospodářských potřeb; v patře je prodejna pracovních a volnočasových oděvů,“ vyjmenovává všechny výhody předseda ZOD Mrákov. Největší poptávka je po technicích nebo opravářích. Zdaleka není problém ve financích. Některé pozice se dnes platí zlatem, přesto naše školství negeneruje dostatek zájemců o práci v zemědělství.

Život plyne v sinusoidách

Zemědělství je specifické tím, že se v něm jen těžko jde řídit plánem. Všechno je tu díky vlivu přírody velmi variabilní a člověk nikdy nemůže s ničím kalkulovat přesně. „Moje filosofie je nežít jen přítomným okamžikem, ale mít na paměti to, co se událo v minulosti. Pak se člověk v jednom okamžiku nezblázní například ze špatného vývoje cen, ale udrží si svou preciznost a jistou míru investic (ač to ne vždy jde).

Osvědčilo se mi být uvážlivý. Protože jak víme, život se odehrává v sinusoidách. Ať jde o podnikání nebo o osobní život. Takže je důležité vědět, že po poklesu se zase vše vrátí do rovnováhy,“ říká Jiří Schamberger.

Bez zdokonalování a dovybavování zůstaneme „starými sedláky“

Zemědělství podle Jiřího Schambergera stojí na dodržování základních pravidel, která tu jsou odnepaměti, pokud však ignorujeme modernizaci a vývoj, tak zůstáváme na úrovni „starých sedláků“ a nikam dál se v oboru neposouváme. „Nesmíme se bát nových trendů jako je robotizace nebo precizní zemědělství. To všechno jsou věci, které když nebudeme vnímat, tak zaostáváme. Musíme skloubit základní pravidla, která tu jsou odnepaměti, ale doplňovat je o nové věci,“ myslí si Jiří Schamberger.

Dobré vedení posouvá podnik dopředu

Stejně jako mnoho jiných družstev, tak i ZOD Mrákov má základ v kolektivizaci. Jde bohužel o zprofanovaný pojem. Je pravda, že v padesátých letech se někomu velmi hrubě sáhlo na majetek a na jeho základní obživu, říká Jiří Schamberger. Ale připomíná, že na druhé straně je třeba k tomu říct, že si spousta lidí zároveň velmi oddychla – konečně mohli mít i čas pro sebe. Principem družstevního podnikání je, že se parta zemědělců dala dohromady a řekli si: Ulehčíme si to tím, že budeme hospodařit společně.

„Naše družstvo mělo od socialistických dob, přes raný kapitalismus jednu zásadní výhodu: vždycky tady byli velmi pracovití lidé, kteří měli ve vedení vůdce, který měl vizi a podnik posouval dopředu. Každý, kdo přišel po něm (včetně mě), tak nemusel podnik vytahovat z bídy, ale naopak ho mohl zase jen posouvat vpřed, protože měl na co navázat. Vždycky mohl něco vylepšit nebo rozšířit (ať už šlo o jakýkoliv režim!). A to je to nejdůležitější,“ vykresluje životní příběh podniku Jiří Schamberger.

Není jednoduché fungovat v symbióze

Hospodařit v souladu s chodem obce není jednoduché. Málokdo si uvědomí, že zemědělský podnik musí fungovat v široké symbióze s mnoha faktory a složkami. „Jako podnik musíme zajistit spoustu věcí: dostatek zisku, mít pro vlastníky dividendy, zaplatit odpovídající pachty, vycházet s každou složkou v obci. K tomu připočtěte řadu vlivů, které mohou vaši veškerou snahu zhatit, nebo naopak předčít.

Zemědělství je natolik specifické oproti ostatním odvětvím, že si nikdo ani nedovede představit, jak malou odměnou je nám zisk za tolik úsilí. A význam při tom všem má úsilí úplně každého člověka na jakékoliv pozici tady v podniku. Já dbám na to, abychom tu každý měl své opodstatnění. Protože jenom pak vás může vaše práce bavit...“ vysvětluje svůj přístup k hospodaření Jiří Schamberger a vede mě do podnikové prodejny, kde se dlouho kochám rozmanitostí výrobků rozložených na pultech.

***

ZOD Mrákov je zapojeno do dotačního programu Demonstrační farmy financovaného MZe. Každý, kdo se do programu zapojí, musí své zkušenosti s novými technologiemi nebo s pokusy, které provádí, předat ostatním zemědělcům a veřejnosti prostřednictvím seminářů nebo v rámci dnů otevřených dveří. ZOD Mrákov v rámci tohoto programu představuje své výsledky týkající se pěstování kukuřice metodou strip-till. Nejde ale jen o zkušenosti. Důležité je, že v ZOD Mrákov disponují i speciálním vybavením (na specifické setí a zpracování). Na pěstování kukuřice metodou strip-till se jezdí dívat zemědělci, kteří stejně jako zemědělci v Mrákově hospodaří na půdě ohrožené erozí.

Připravila: Pavlína Havlová