Úvodní stránka > Aktuality

Veřejné slyšení v Senátu k ochraně kolektivní formy podnikání dne 29.1.2024

30.1.2024

Včera proběhlo velké veřejné slyšení v Senátu k ochraně kolektivní formy podnikání, které navázalo na jednání Petičního výboru Poslanecké sněmovny ze dne 6. prosince 2023.  Petenti upozorňují na problematiku diskriminace drobných zemědělců, kteří jsou sdruženi v družstvech. Petice, podepsaná 13 971 vlastníky půdy, vznikla v reakci na změny ve Státní zemědělské politice, jež od roku 2023 výrazně znevýhodňují drobné zemědělce z družstev oproti samostatným drobným zemědělcům, zejména v oblasti dotací.

Jaroslav Lád, iniciátor petice, upozornil na to, že vládní politici si neuvědomují, že živíme náš národ, a poukázal na dopady redistribuce. Vyjádřil velká očekávání a vyzval senátory k posouzení situace, ve které nemají všichni zemědělci rovné podmínky.

Náměstek ministra Radek Holomčík informoval, že vláda si je vědoma problémů a že po roce fungování nové Státní zemědělské politiky (SZP) proběhne její vyhodnocení a možná modifikace. Zdůraznil, že debata není jen o SZP, ale i o širší strategii až do roku 2030.

Martin Pýcha, předseda ZS ČR, se zaměřil na historický kontext kolektivizace. Poukázal na to, že Česká republika má v rámci Evropy nejvyšší platbu redistribuce, což má negativní dopady na zemědělce v kolektivních formách podnikání.

Vladimír Tláskal z ASZ považoval obsah petice za omyl a ztrátu času.

Další zástupci zemědělských podniků, jako Josef Ucyhtil, Aleš Hodina a Jaroslav Michal, prezentovali konkrétní dopady změn v politice na jejich podnikání, včetně finančních problémů a obtíží spojených s rozdělováním půdy.

Adam Lád a Josef Chládek zdůraznili potřebu jednoty mezi zemědělci a hledání společného řešení problémů. Lukášek, člen Petičního výboru, kritizoval postoje Vladimíra Tláskala a podpořil argumenty proti diskriminačním praktikám v zemědělství.

Emoce byly zvláště patrné u výstupů zástupců zemědělských podniků, kteří sdíleli konkrétní dopady změn politiky na jejich podnikání. Diskuse byla často napjatá a plná silných emocí, což přispělo k zintenzivnění atmosféry v sále.

Luděk Homoláč, předseda představenstva Mžany a.s.ve svém závěrečném vystoupení krásně zformuloval podstatu problému: "Není velký a malý zemědělec, nýbrž dobrý a špatný zemědělec." Tento výrok ztělesňuje jádro debaty o rovnosti a spravedlnosti v zemědělském sektoru, která zůstává otázkou vyžadující další diskusi a spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami.  Záznam naleznete zde

 


Komentáře:

Poslední poznámka

Jaroslav Humpál | jaroslav.humpal@seznam.cz | 22:12 02.02.2024 |

Máš v restituci majetek a pozemky, a nechceš mít starosti, dej ho do družstva nebo akciovky. Pak starosti nemáš a jsi diskrimimován. A pokud budeš hospodařit, je to diskrimiace jako prase, že Ing. Láte a ostatní podpisovatelé petice. Nemáte náhodou zcela převrácený pohled na ti, co je diskriminace?


diskriminace

Jaroslav Humpál | jaroslav.humpal@seznam.cz | 14:38 01.02.2024 |

A co diskriminace těch, co společně hospodaří. Ti křeří hospodaří jako OSVČ ručí celým svým majetkem, a ti druzí jsou diskriminováni tím, že neručí. To je tedy diskriminace jako hrom, chudáci ti společně hospodařící.


drobní zemědělci nebo majitelé

Jaroslav Humpál | jaroslav.humpal@seznam.cz | 9:08 01.02.2024 |

V petici se hovoří o majitelích, zde v textu o majitelích a drobných zemědělcích. Zemědělec je ten, který pěstuje nebo chová. Ve prospěch koho je petice, je v tom guláš. Otázka rovných podmínek - co jsou rovné podmínky dle petice asi to, že každý dostane na hektar stejně, bez zohlednění dalších vlivů. OSVČ nemůže jít na zimu na pracák, ale velké podniky, kteří některé pracovníky přes zimu nepotřebují, pošlou pracovníky právě na pracák. Proč ve vaší informaci jsou jmenovány pouze velké podniky a jejich problémy, proč není stejný prostor věnován i jiným názorům? A Evropský model zemědělství, založený na rodinných farmách, Vám nic neříká. Proč se presentují nepravdy, že je možno mít TTP, které se dvakrát zmulčují a natáhne se ruka o dotace, vždyť tam je podmínka min. 0,3 VDJ/ha.


Nařízení o přímých platbách

Jaroslav Humpál | jaroslav.humpal@seznam.cz | 18:04 31.01.2024 |

Nařízení EP a Rady č. 1307/2013 řeší přímé platby pro ZEMĚDĚLCE a ZEMĚDĚLSKÉ podniky, nic tam není o majitelých pozemků. Ing. Lád "vyhrožoval" ústavním soudem. Petice nemá náležitosti dle zákona, chybějí tam adresy členů petičního výboru. Petice je adresována vládě, ale i poslanecké sněmovně a senátu. Je otázka, zda Poslanecká sněmovna a senát mají právo měnit nařízení vlády, neboť ho ani neschvalují. A pokud se týká Ústavního soudu, má snad vydat rozsudek v tom smyslu, že některá ustanovení Nařízení Rady a EP nesmějí být v ČR aplikována??? To by pak popřelo všechno to, k čemu jsme se v Přístupové smlouvě zavázali.


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN